Až do jeho dnů bušilo v Jeruzalémě kladivo, a za jeho dnů nebylo třeba se ptát na demaj [plodiny, u nichž není jisté, zda z nich byly odvedeny desátky].
עד ימיו היה פטיש מכה בירושלים ובימיו א"צ לשאול על הדמאי
GEMARA: Učili naši mistři: Odkud [víme], že když byla jalovici zlomena šíje a potom se našel vrah, že ho to [od trestu] nezprošťuje? Praví se: „Zemi se nedostane smíření za krev, která v ní byla prolita, leč krví toho, kdo ji prolil“ (Nu 35,33).
גמ׳ ת"ר מנין שאם נערפה העגלה ואח"כ נמצא ההורג שאין פוטרת אותו ת"ל (במדבר לה, לג) ולארץ לא יכופר לדם אשר שפך בה כי אם בדם שפכו
Odkud se to bere? Neboť učili naši mistři: „Není známo, kdo ho zabil“ (Dt 21,1) – je-li však známo, kdo ho zabil, byť by o tom věděl jen jeden [člověk] na konci světa, šíji nelámali. Rabi Akiva říká: Odkud [víme], že když sanhedrin viděl někoho zabít člověka, ale neznají ho, že šíji nelámali? Praví se: „a naše oči neviděly“ (Dt 21,7) – vždyť přece viděly!
מנהני מילי דת"ר (דברים כא, א) לא נודע מי הכהו הא נודע מי הכהו אפילו אחד בסוף העולם לא היו עורפין רבי עקיבא אומר מנין לסנהדרין שראו אחד שהרג את הנפש ואין מכירין אותו שלא היו עורפין ת"ל (דברים כא, ז) ועינינו לא ראו והלא ראו
Nyní, když jsi řekl, že jediný svědek je věrohodný, jak ho může jiný jediný [svědek] popřít? Vždyť řekl Ula: Všude, kde Tóra uvěřila jedinému svědku, jsou zde jakoby dva, a slova jednoho neplatí proti dvěma! Ula ti odpoví: Uč [v Mišně]: šíji nelámali. A tak řekl i rabi Jicchak: Uč: šíji nelámali.
השתא דאמרת עד אחד מהימן אידך חד היכי מצי מכחיש ליה והאמר עולא כל מקום שהאמינה תורה עד אחד הרי כאן שנים ואין דבריו של אחד במקום שנים אמר לך עולא תני לא היו עורפין וכן א"ר יצחק תני לא היו עורפין
Učili jsme: Jeden svědek říká: Viděl jsem vraha, a dva říkají: Neviděl jsi – šíji lámali. Z toho plyne, že [stojí-li] jeden proti jednomu, šíji nelámali. To je vyvrácení rabiho Chiji!
תנן עד אחד אומר ראיתי את ההורג ושנים אומרים לא ראית היו עורפין הא חד וחד לא היו עורפין תיובתא דרבי חייא
A podle tvého názoru – řekni závěr: Dva říkají: Viděli jsme, a jeden svědek říká: Neviděli jste – šíji nelámali. Z toho plyne, že [stojí-li] jeden proti jednomu, šíji lámali!
וליטעמיך אימא סיפא שנים אומרים ראינו ועד אחד אומר לא ראיתם לא היו עורפין הא חד וחד היו עורפין
Nýbrž celá Mišna [mluví] o osobách nezpůsobilých ke svědectví, a to podle rabiho Nechemji, který řekl: Všude, kde Tóra uvěřila jedinému svědku, řiď se většinou výpovědí; a [mudrci] pokládali dvě ženy proti jednomu muži za totéž co dva muže proti jednomu muži.
אלא מתני' כולה בפסולי עדות וכדרבי נחמיה דאמר כל מקום שהאמינה תורה עד אחד הלך אחר רוב דעות ועשו שתי נשים באיש אחד כשני אנשים באיש אחד
A někteří říkají: Kdykoli nejprve přišel jeden způsobilý svědek, je i sto žen jako jeden [svědek]. A o čem zde jednáme? Například když nejprve přišla žena. A vylož [výrok]rabiho Nechemji takto: Rabi Nechemja říká: Všude, kde Tóra uvěřila jedinému svědku, řiď se většinou výpovědí; a pokládali dvě ženy proti jedné ženě za totéž co dva muže proti jednomu muži, avšak dvě ženy proti jednomu muži jsou jako půl na půl.
ואיכא דאמרי כל היכא דאתא עד אחד כשר מעיקרא אפילו מאה נשים כי אחד דמיין והכא במאי עסקינן כגון דאתאי אשה מעיקרא ותרצה לדרבי נחמיה הכי רבי נחמיה אומר כל מקום שהאמינה תורה עד אחד הלך אחר רוב דעות ועשו שתי נשים באשה אחת כשני אנשים באיש אחד אבל שתי נשים באיש אחד כי פלגא ופלגא דמי
A proč potřebuji dva [případy] nezpůsobilých svědků? Aby sis nemyslel, že většinou výpovědí se řídíme jen ke zpřísnění, a ne k úlevě – proto nás to učí.
ותרתי פסולי עדות למה לי מהו דתימא כי אזלינן בתר רוב דעות לחומרא אבל לקולא לא קמ"ל
Když se rozmohli vrazi atd. Učili naši mistři: Když se rozmohli vrazi, byl zrušen obřad jalovice se zlomenou šíjí, protože se koná jen při pochybnosti; když se rozmohli vrazi, [kteří vraždí] zjevně, byl obřad jalovice se zlomenou šíjí zrušen.
משרבו הרוצחין כו' ת"ר משרבו הרוצחנין בטלה עגלה ערופה לפי שאינה באה אלא על הספק משרבו הרוצחנין בגלוי בטלה עגלה ערופה
Když se rozmohli cizoložníci atd. Učili naši mistři: „Muž bude prost viny“ (Nu 5,31) – když je muž prost viny, voda prověřuje jeho ženu; není-li muž prost viny, voda jeho ženu neprověřuje. A praví se též: „Nebudu trestat vaše dcery, když smilní…“ (Oz 4,14).
משרבו הנואפין כו' ת"ר (במדבר ה, לא) ונקה האיש מעון בזמן שהאיש מנוקה מעון המים בודקין את אשתו אין האיש מנוקה מעון אין המים בודקין את אשתו ואומר (הושע ד, יד) לא אפקוד על בנותיכם כי תזנינה כו'
Proč „a praví se též“? Kdybys řekl: [Platí to o] jeho vlastní vině, ale ne o [vině] jeho synů a dcer – pojď a slyš: „Nebudu trestat vaše dcery, když smilní, ani vaše snachy, když cizoloží“ (Oz 4,14).
מאי ואומר וכי תימא עון דידיה אין דבניה ודבנתיה לא תא שמע לא אפקוד על בנותיכם כי תזנינה ועל כלותיכם כי תנאפנה
A kdybys řekl: [Platí to o] hříchu s vdanou ženou, ale ne o hříchu se svobodnou – pojď a slyš: „vždyť sami se uchylují s nevěstkami a s chrámovými nevěstkami obětují“ atd. (Oz 4,14).
וכי תימא עון אשת איש אין עון דפנויה לא ת"ש כי הם עם הזונות יפרדו ועם הקדשות יזבחו וגו'
Co [znamená] „a lid, který nechápe, padne“ (Oz 4,14)? Řekl rabi Elazar: Prorok řekl Izraeli: Jste-li přísní sami k sobě, voda prověřuje vaše ženy; ne-li, voda vaše ženy neprověřuje.
מאי ועם לא יבין ילבט אמר רבי אלעזר אמר להם נביא לישראל אם אתם מקפידין על עצמכם מים בודקין נשותיכם ואם לאו אין המים בודקין נשותיכם
Když se rozmohli požitkáři, zvrátila se práva, pokazily se skutky a není klidu ve světě. Když se rozmohli ti, kdo při soudu hledí na tvář, pozbylo platnosti „nebudete se nikoho bát“ (Dt 1,17) a ustalo „nebudete při soudu brát ohled na tvář“ (Dt 1,17); shodili jho Nebes a vložili na sebe jho člověka z masa a krve.
משרבו בעלי הנאה נתעותו הדינין ונתקלקלו המעשים ואין נוח בעולם משרבו רואי פנים בדין בטל (דברים א, יז) לא תגורו ופסק לא תכירו ופרקו עול שמים ונתנו עליהם עול בשר ודם
Když se rozmohli ti, kdo při soudu [soudcům] našeptávají, vzrostl hněv proti Izraeli a Šechina se vzdálila, protože je psáno: „uprostřed bohů soudí“ (Ž 82,1). Když se rozmohli ti, o nichž [je psáno]: „za svým ziskem jde jejich srdce“ (Ez 33,31), rozmohli se ti, kdo „říkají zlému dobré a dobrému zlé“ (Iz 5,20). Když se rozmohli ti, kdo říkají zlému dobré a dobrému zlé, rozmohlo se ve světě „běda, běda“.
משרבו לוחשי לחישות בדין רבה חרון אף בישראל ונסתלקה השכינה משום שנאמר (תהלים פב, א) בקרב אלהים ישפוט משרבו (יחזקאל לג, לא) אחרי בצעם לבם הולך רבו האומרים (ישעיהו ה, כ) לרע טוב ולטוב רע משרבו האומרים לרע טוב ולטוב רע רבו הוי הוי בעולם
Když se rozmohli ti, kdo [nadutě] protahují sliny, rozmohli se domýšliví, ubylo žáků a Tóra chodí dokola [a hledá], kdo by se ji učil. Když se rozmohli domýšliví, začaly se dcery Izraele vdávat za domýšlivé, neboť naše pokolení hledí jen na vnějšek.
משרבו מושכי הרוק רבו היהירים ונתמעטו התלמידים והתורה חוזרת על לומדיה משרבו היהירים התחילו בנות ישראל להנשא ליהירים שאין דורינו רואה אלא לפנים
Opravdu? Vždyť řekl Mistr: Kdo je domýšlivý, toho nepřijímají ani jeho vlastní domácí, jak je řečeno: „domýšlivý muž nezakotví“ (Abk 2,5) – nezakotví ani ve vlastním příbytku! – Zpočátku po něm [dívka] skočí, nakonec jim [taková] zevšední.
איני והאמר מר האי מאן דמיהר אפילו אאינשי ביתיה לא מיקבל שנאמר (חבקוק ב, ה) גבר יהיר ולא ינוה לא ינוה אפי' בנוה שלו מעיקרא קפצה עליה לסוף מיתזיל עלייהו
Když se rozmohli ti, kdo vnucují zboží hospodářům, rozmohlo se úplatkářství a ohýbání práva a ustalo dobro. Když se rozmohli ti, kdo [říkají]: Přijímám tvou laskavost, a: Oplatím ti tvé laskavosti, rozmohlo se, že „každý dělal, co se mu zdálo správné“ (Sd 17,6); ponížení byli povýšeni a povýšení poníženi a vláda jde od zlého k horšímu. Když se rozmohli lakomci a ti, kdo uchvacují kořist, rozmohli se ti, kdo zatvrzují srdce a zavírají ruce, aby nepůjčovali, a přestoupili, co je psáno v Tóře: „Dej si pozor, aby [ve tvém srdci nevznikla ničemná myšlenka]…“ (Dt 15,9).
משרבו מטילי מלאי על בעלי בתים רבה השוחד והטיית משפט ופסקה טובה משרבו מקבלני טובתך ומחזקני טובותיך רבו (שופטים יז, ו) איש הישר בעיניו יעשה שפלים הוגבהו והגבוהים הושפלו ומלכותא אזלא ונולא משרבו צרי עין וטורפי טרף רבו מאמצי הלב וקופצי ידים מלהלוות ועברו על מה שכתוב בתורה (דברים טו, ט) השמר לך פן וגו'
Když se rozmohly ty, které [chodí] „s nataženým hrdlem a pomrkávají očima“ (Iz 3,16), rozmohla se [potřeba] hořké vody, jenže [ta] přestala. Když se rozmohli ti, kdo přijímají dary, ubylo dnů a zkrátila se léta, jak je psáno: „kdo nenávidí dary, bude žít“ (Př 15,27). Když se rozmohli lidé nadutého srdce, rozmohly se spory v Izraeli. Když se rozmohli žáci Šamaje a Hilela, kteří [svým učitelům] neposluhovali, jak bylo třeba, rozmohly se spory v Izraeli a Tóra se stala jakoby dvěma Tórami. Když se rozmohli ti, kdo přijímají almužnu od modloslužebníků, Izrael [kdysi] byl nahoře a oni dole, Izrael vpředu a oni vzadu – [nyní je tomu naopak].
משרבו (ישעיהו ג, טז) נטויות גרון ומשקרות עינים רבו מים המרים אלא שפסקו משרבו מקבלי מתנות נתמעטו הימים ונתקצרו השנים דכתיב (משלי טו, כז) ושונא מתנות יחיה משרבו זחוחי הלב רבו מחלוקת בישראל משרבו תלמידי שמאי והילל שלא שימשו כל צורכן רבו מחלוקת בישראל ונעשית תורה כשתי תורות משרבו מקבלי צדקה מן העובדי כוכבים היו ישראל למעלה והם למטה ישראל לפנים והם לאחור
Když zemřel Josi ben Joezer atd. Co [znamená] „hrozny“? Řekl Rav Jehuda, řekl Šmuel: Muž, v němž je všechno. Jochanan, velekněz, zrušil vyznání o desátku atd. Jaký je důvod? Řekl rabi Josi bar rabi Chanina: Protože jej neodvádějí, jak se má; neboť Milosrdný řekl, aby jej dávali levitům,
משמת יוסי בן יועזר כו' מאי אשכולות אמר רב יהודה אמר שמואל איש שהכל בו יוחנן כהן גדול העביר הודיית המעשר כו' מ"ט אמר רבי יוסי בר' חנינא לפי שאין נותנין אותו כתיקונו דרחמנא אמר דיהבי ללוים
Originál: Sotah 47b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.