Talmud česky

Sota 48a סוטה

Babylonský talmud · Našim – Ženy · list 48a · 22 segmentů

Struktura debaty:Mišna 1Otázka 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
a my jej dáváme kohanim.
ואנן קא יהבינן לכהנים
2
Ať tedy vyznává alespoň ohledně ostatních desátků! Řekl Reš Lakiš: Žádný dům, který nevyznává ohledně prvního desátku, už nevyznává ani ohledně ostatních desátků. Jaký je důvod? Řekl Abaje: Protože jím Písmo začíná.
ולודי אשאר מעשרות אמר ריש לקיש כל בית שאין מתודה על מעשר ראשון שוב אין מתודה על שאר מעשרות מאי טעמא אמר אביי הואיל ופתח בו הכתוב תחילה
3
Z toho vyplývá, že oddělovat [desátky] oddělovali? Vždyť je učeno [v baraitě]: Také on zrušil vyznání a vydal nařízení o demaji, neboť poslal [posly] po celém území Izraele a viděl, že oddělují pouze velký pozdvihovaný dar (terumu), kdežto první desátek a druhý desátek někteří odvádějí a někteří neodvádějí.
מכלל דאפרושי הוו מפרשי והא תניא אף הוא ביטל את הוידוי וגזר על הדמאי לפי ששלח בכל גבול ישראל וראה שאין מפרישין אלא תרומה גדולה בלבד ומעשר ראשון ומעשר שני מקצתן מעשרין ומקצתן אין מעשרין
4
Řekl jim: Synové moji, pojďte, povím vám: Jako je u velké terumy provinění trestané smrtí, tak je i u terumy z desátku a u tevelu [neodesátkované úrody] provinění trestané smrtí.
אמר להם בני בואו ואומר לכם כשם שתרומה גדולה יש בה עון מיתה כך תרומת מעשר וטבל יש בהן עון מיתה
5
Vstal a nařídil jim: Kdo kupuje plodiny od am ha-arec [nevzdělaného člověka], odděluje z nich první desátek a druhý desátek. Z prvního desátku odděluje terumu z desátku a dává ji kohenovi, a druhý desátek vynese [do Jeruzaléma] a jí jej v Jeruzalémě. Pokud jde o první desátek a desátek pro chudé – kdo chce něco vymoci od druhého, na tom leží břemeno důkazu.
עמד והתקין להם הלוקח פירות מע"ה מפריש מהן מעשר ראשון ומעשר שני מעשר ראשון מפריש ממנה תרומת מעשר ונותנה לכהן ומעשר שני עולה ואוכלו בירושלים מעשר ראשון ומעשר עני המוציא מחבירו עליו הראיה
6
Dvojí [věc] zavedl: zrušil vyznání [i] pro chaverim [spolehlivé v desátcích] a vydal nařízení o demaji nevzdělaného lidu.
תרתי תקן ביטל וידוי דחבירים וגזר על דמאי של עמי הארץ
7
Také zrušil „buditele“. Co jsou buditelé? Řekl Rachava: Každý den stávali levité na pódiu a říkali: „Probuď se, proč spíš, Hospodine?“ (Ž 44,24). Řekl jim: Copak je před Všudypřítomným spánek? Vždyť již je řečeno: „Hle, nedříme a nespí strážce Izraele“ (Ž 121,4). Nýbrž když je Izrael v soužení a modloslužebníci v pohodlí a klidu, o tom je řečeno: „Probuď se, proč spíš, Hospodine?“
ואף הוא ביטל את המעוררים מאי מעוררים אמר רחבה בכל יום ויום שהיו עומדים לוים על דוכן ואומרים (תהלים מד, כד) עורה למה תישן ה' אמר להן וכי יש שינה לפני המקום והלא כבר נאמר (תהלים קכא, ד) הנה לא ינום ולא יישן שומר ישראל אלא בזמן שישראל שרויין בצער ועובדי כוכבים בנחת ושלוה לכך נאמר עורה למה תישן ה'
8
A „klepající“. Co jsou klepající? Řekl Rav Jehuda, řekl Šmuel: Že dělali teleti zářez mezi rohy, aby mu krev stékala do očí. Přišel on a zrušil to, protože to vypadá jako vada.
ואת הנוקפים מאי נוקפים אמר רב יהודה אמר שמואל שהיו מסרטין לעגל בין קרניו כדי שיפול דם בעיניו אתא איהו בטיל משום דמיחזי כי מומא
9
V baraitě učili: Že ho tloukli holemi, jak se to dělá před modloslužbou. Řekl jim: Dokdy budete krmit oltář zdechlinami? – Zdechlinami? Vždyť je přece poráží! – Nýbrž [zvířaty] trefa [smrtelně poraněnými], neboť se snad protrhla mozková blána. Vstal a zřídil jim v zemi kruhy [k upoutání zvířat].
במתניתא תנא שהיו חובטין אותו במקלות כדרך שעושין אותו לפני עבודת כוכבים אמר להם עד מתי אתם מאכילין נבילות למזבח נבילות הא שחיט להו אלא טריפות שמא ניקב קרום של מוח עמד והתקין להם טבעות בקרקע
10
Až do jeho dnů bušilo v Jeruzalémě kladivo – [totiž] v polosvátečních dnech.
עד ימיו היה פטיש מכה בירושלים בחולו של מועד
11
Po všechny jeho dny se nikdo nemusel ptát na demaj – jak jsme řekli.
כל ימיו לא היה אדם צריך לשאול על הדמאי כדאמרן
12
MIŠNA: Když přestal sanhedrin, přestal zpěv v domech hodování, jak je řečeno: „Při zpěvu už nepijí víno“ atd. (Iz 24,9).
מתני׳ משבטלה סנהדרין בטל השיר מבית המשתאות שנאמר (ישעיהו כד, ט) בשיר לא ישתו יין וגו'
13
Když zemřeli první proroci, přestaly urim a tumim. Když byl zničen Chrám, přestal šamir a plástový med a vymizeli z Izraele lidé víry, jak je řečeno: „Zachraň, Hospodine, neboť zbožní jsou ti tam“ atd. (Ž 12,2).
משמתו נביאים הראשונים בטלו אורים ותומים משחרב בהמ"ק בטל השמיר ונופת צופים ופסקו אנשי אמנה מישראל שנאמר (תהלים יב, ב) הושיעה ה' כי גמר חסיד וגו'
14
Raban Šimon ben Gamliel říká: Rabi Jehošua dosvědčil: Ode dne, kdy byl zničen Chrám, není dne, v němž by nebylo prokletí; rosa nepadá k požehnání a z plodů byla odňata chuť. Rabi Josi říká: Také byla odňata tučnost plodů. Rabi Šimon ben Elazar říká: [Zánik] čistoty odňal chuť a vůni, [zánik] desátků odňal tučnost obilí. A mudrci říkají: Smilstvo a čarodějnictví zničily všechno.
רשב"ג אומר העיד ר' יהושע מיום שחרב בהימ"ק אין יום שאין בו קללה ולא ירד הטל לברכה וניטל טעם הפירות ר' יוסי אומר אף ניטל שומן הפירות ר' שמעון בן אלעזר אומר הטהרה נטלה את (הטעם ואת) הריח המעשרות נטלו את שומן הדגן וחכמים אומרים הזנות והכשפים כילו את הכל
15
GEMARA: A odkud [víme], že [ten verš] je psán o [době], kdy přestal sanhedrin? Řekl Rav Huna, syn Rava Jehošuy: Protože verš praví: „Starci zmizeli z brány, mládenci od svých písní“ (Pl 5,14).
גמ׳ וממאי דמשבטלה סנהדרי כתיב אמר רב הונא בריה דרב יהושע דאמר קרא (איכה ה, יד) זקנים משער שבתו בחורים מנגינתם
16
Řekl Rav: Ucho, které poslouchá zpěv, ať je vyrváno. Řekl Rava: Zpěv v domě – zkáza na prahu, jak je řečeno: „Hlas zpívá v okně, zkáza na prahu, neboť cedrové [obložení] obnažil“ (Sf 2,14).
אמר רב אודנא דשמעא זמרא תעקר אמר רבא זמרא בביתא חורבא בסיפא שנאמר (צפניה ב, יד) קול ישורר בחלון חרב בסף כי ארזה ערה
17
Co [znamená] „neboť cedrové obnažil“? Řekl rabi Jicchak: Je snad dům obložený cedry [pevný jako] město? Nýbrž i dům obložený cedry se rozpadne. Řekl Rav Aši: Z toho plyne, že když začíná zkáza, začíná na prahu, jak je řečeno: „zkáza na prahu“. A chceš-li, řekni [to] odtud: „a brána je rozbita v trosky“ (Iz 24,12). Řekl Mar bar Rav Aši: Já sám jsem ji viděl [tu zkázu], a trkala jako býk.
מאי כי ארזה ערה אמר ר' יצחק בית המסובך בארזים עיר הוא אלא אפי' בית המסובך בארזים מתרועע אמר רב אשי שמע מינה כי מתחיל חורבא בסיפא מתחיל שנאמר חרב בסף ואיבעית אימא מהכא (ישעיהו כד, יב) ושאיה יוכת שער אמר מר בר רב אשי לדידי חזי ליה ומנגח כי תורא
18
Řekl Rav Huna: Zpěv lodních tahačů a pastevců dobytka je dovolen, zpěv tkalců je zakázán. Rav Huna zrušil zpěv: [pak] sto hus stálo zuz a sto sea pšenice zuz, a nikdo je nechtěl. Přišel Rav Chisda a [nařízení] nedbal: hledali husu za zuz a nebyla k sehnání.
אמר רב הונא זמרא דנגדי ודבקרי שרי דגרדאי אסיר רב הונא בטיל זמרא קם מאה אווזי בזוזא ומאה סאה חיטי בזוזא ולא איבעי אתא רב חסדא זלזיל ביה איבעאי אווזא בזוזא ולא משתכח
19
Řekl Rav Josef: Zpívají-li muži a ženy odpovídají, je to nevázanost; zpívají-li ženy a muži odpovídají, je to jako oheň v koudeli. Jaký je v tom praktický rozdíl? Abychom to [druhé] zrušili dříve než to [první].
אמר רב יוסף זמרי גברי ועני נשי פריצותא זמרי נשי ועני גברי כאש בנעורת למאי נפקא מינה לבטולי הא מקמי הא
20
Řekl rabi Jochanan: Kdo pije při čtyřech druzích hudby, přivádí na svět pět pohrom, jak je řečeno: „Běda těm, kdo časně zrána vstávají, aby se hnali za opojným nápojem, kdo do soumraku prodlévají, až je víno rozpálí. Citera a harfa, buben a flétna a víno jsou na jejich hostinách, ale na dílo Hospodinovo nehledí“ (Iz 5,11–12).
אמר ר' יוחנן כל השותה בארבעה מיני זמר מביא חמש פורעניות לעולם שנאמר (ישעיהו ה, יא) הוי משכימי בבקר שכר ירדפו מאחרי בנשף יין ידליקם והיה כנור ונבל תוף וחליל ויין משתיהם ואת פועל ה' לא יביטו
21
Co je psáno potom? „Proto půjde můj lid do vyhnanství pro nedostatek poznání“ (Iz 5,13) – že přivádějí na svět vyhnanství; „jeho vznešení budou umírat hladem“ – že přivádějí na svět hlad; „a jeho množství vyprahne žízní“ – že způsobují, že Tóra je zapomenuta těmi, kdo se ji učí. „Člověk bude sehnut a muž ponížen“ (Iz 5,15) – že způsobují ponížení „nepřítele“ Svatého, budiž požehnán; a „muž“ není nikdo jiný než Svatý, budiž požehnán, jak je řečeno: „Hospodin je muž války“ (Ex 15,3); „a oči pyšných budou poníženy“ – že způsobují ponížení Izraele.
מה כתיב אחריו (ישעיהו ה, יג) לכן גלה עמי מבלי דעת שגורמין גלות לעולם וכבודו מתי רעב שמביאין רעב לעולם והמונו צחה צמא שגורמין לתורה שתשתכח מלומדיה (ישעיהו ה, טו) וישח אדם וישפל איש שגורמין שפלות לשונאו של הקב"ה ואין איש אלא הקדוש ב"ה שנאמר (שמות טו, ג) ה' איש מלחמה ועיני גבוהים תשפלנה שגורמין שפלות של ישראל
22
A co je psáno potom? „Proto
ומה כתיב אחריו לכן

Originál: Sotah 48a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu