Když zemřeli první proroci. Kdo jsou první proroci? Řekl Rav Huna: To jsou David, Samuel a Šalomoun. Rav Nachman řekl: Za dnů Davidových [odpověď urim a tumim] někdy vyšla a někdy nevyšla; neboť se tázal Cadok a vyšla mu, tázal se Evjatar a nevyšla mu, jak je řečeno: „a Evjatar odstoupil“ (2S 15,24).
משמתו נביאים הראשונים מאן נביאים הראשונים אמר רב הונא זה דוד ושמואל ושלמה רב נחמן אמר בימי דוד זימנין סליק וזימנין לא סליק שהרי שאל צדוק ועלתה לו שאל אביתר ולא עלתה לו שנאמר (שמואל ב טו, כד) ויעל אביתר
Namítl Raba bar Šmuel: „Dotazoval se Boha po všechny dny Zacharjáše, který rozuměl viděním Božím“ (2Pa 26,5) – což ne pomocí urim a tumim? – Ne, pomocí proroků.
מתיב רבה בר שמואל (דברי הימים ב כו, ה) ויהי לדרוש אלהים כל ימי זכריה המבין בראות אלהים מאי לאו באורים ותומים לא בנביאים
A pošeptá-li ti někdo [verš]: „Místodržitel jim řekl, aby nejedli z nejsvětějších věcí, dokud nepovstane kněz pro urim a tumim“ (Ezd 2,63), [řekni mu:] To je, jako když člověk říká druhému: Až ožijí mrtví a přijde Mesiáš, syn Davidův.
ואם לחשך אדם לומר (עזרא ב, סג) ויאמר התרשתא להם אשר לא יאכלו מקדש הקדשים עד עמוד כהן לאורים ותומים [אמור לו] כאדם שאומר לחבירו עד שיחיו מתים ויבא משיח בן דוד
Nýbrž řekl Rav Nachman bar Jicchak: Kdo jsou první proroci? [Tím se míní] vyloučit Chagaje, Zacharjáše a Malachiáše, kteří jsou poslední. Neboť učili naši mistři: Když zemřeli Chagaj, Zacharjáš a Malachiáš, vzdálil se od Izraele Duch svatý, a přesto ještě užívali bat kol [nebeského hlasu].
אלא אמר רב נחמן בר יצחק מאן נביאים הראשונים לאפוקי מחגי זכריה ומלאכי דאחרונים נינהו דת"ר משמתו חגי זכריה ומלאכי נסתלקה רוח הקודש מישראל ואע"פ כן היו משתמשים בבת קול
Neboť jednou byli shromážděni v horní síni domu Guriji v Jerichu; z nebes k nim zazněl nebeský hlas a řekl: Je mezi vámi jeden člověk, který je hoden, aby na něm spočinula Šechina, jenže jeho pokolení toho není hodno. Upřeli oči na Hilela Staršího. A když zemřel, naříkali nad ním: Ach, zbožný! Ach, pokorný! Žák Ezdrášův!
שפעם אחת היו מסובין בעליית בית גוריא ביריחו נתנה עליהן בת קול מן השמים ואמרה יש בכם אדם אחד שראוי שתשרה שכינה עליו אלא שאין דורו ראוי לכך נתנו עיניהם בהלל הזקן וכשמת הספידוהו הי חסיד הי עניו תלמידו של עזרא
A opět jindy byli shromážděni v horní síni v Javne; z nebes k nim zazněl nebeský hlas a řekl jim: Je mezi vámi jeden člověk, který je hoden, aby na něm spočinula Šechina, jenže jeho pokolení toho není hodno. Upřeli oči na Šmuela ha-Katana. A když zemřel, naříkali nad ním: Ach, pokorný! Ach, zbožný! Žák Hilelův!
ושוב פעם אחרת היו מסובין בעלייה ביבנה נתנה להן בת קול מן השמים ואמרה להן יש בכם אדם א' שראוי שתשרה שכינה עליו אלא שאין דורו זכאין לכך נתנו עיניהם בשמואל הקטן וכשמת הספידוהו הי עניו הי חסיד תלמידו של הלל
Také on řekl v hodině své smrti: Šimon a Jišmael meči, jejich druhové smrti, ostatní lid plenění, a velká soužení na lid teprve přijdou. Také nad rabim Jehudou ben Bavou chtěli říci: Ach, zbožný! Ach, pokorný! – jenže doba byla zmatená, neboť nad zabitými vládou se nářek nekoná.
ואף הוא אמר בשעת מיתתו שמעון וישמעאל לחרבא וחברוהי לקטלא ושאר עמא לביזא ועקן סגיאין עתידין למיתי על עמא ואף על ר' יהודה בן בבא בקשו לומר הי חסיד הי עניו אלא שנטרפה שעה שאין מספידין על הרוגי מלכות
Když byl zničen Chrám, přestal šamir atd. Učili naši mistři: Šamir, jímž Šalomoun postavil Chrám, jak je řečeno: „Když byl dům stavěn, stavěl se z celistvého kamene přivezeného [z lomu]“ (1Kr 6,7) – slova [se míní] doslova; to jsou slova rabiho Jehudy.
משחרב בהמ"ק בטל השמיר כו' ת"ר שמיר שבו בנה שלמה את בהמ"ק שנא' (מלכים א ו, ז) והבית בהבנותו אבן שלמה מסע נבנה הדברים ככתבן דברי ר' יהודה
Řekl mu rabi Nechemja: Copak je možné tak říci? Vždyť již je řečeno: „To vše byly drahé kameny… řezané pilou“ (1Kr 7,9). Proč tedy Písmo praví: „nebylo slyšet v domě, když byl stavěn“ (1Kr 6,7)? Že je připravoval venku a vnášel dovnitř. Řekl Rabi: Slova rabiho Jehudy se zdají [platit] o kamenech Svatyně a slova rabiho Nechemji o kamenech jeho [Šalomounova] domu.
אמר לו ר' נחמיה וכי אפשר לומר כן והלא כבר נאמר (מלכים א ז, ט) כל אלה אבנים יקרות וגו' מגוררות במגרה אם כן מה ת"ל לא נשמע בבית בהבנותו שהיה מתקין מבחוץ ומכניס מבפנים אמר רבי נראין דברי רבי יהודה באבני מקדש ודברי ר' נחמיה באבני ביתו
A k čemu potřebuje rabi Nechemja šamir? Potřebuje jej k tomu, co je učeno: Tyto kameny [efodu a náprsníku] se nepopisují inkoustem, protože je řečeno: „rytinou pečeti“ (Ex 28,11), ani se do nich nerýpe dlátem, protože je řečeno: „ve svých plných [vsazeních]“ (Ex 28,20).
ור' נחמיה שמיר למאי אתא מיבעי ליה לכדתניא אבנים הללו אין כותבין אותן בדיו משום שנאמר (שמות כח, יא) פתוחי חותם ואין מסרטין עליהם באיזמל משום שנאמר במלואותם
Nýbrž se na ně napíše inkoustem, zvenčí se jim ukáže šamir a ony se samy rozpuknou, jako se rozpukne fík v letních dnech a nic neztratí, a jako se rozpukne údolí v dešťových dnech a nic neztratí.
אלא כותב עליהם בדיו ומראה להן שמיר מבחוץ והן נבקעות מאליהן כתאינה זו שנבקעת בימות החמה ואינה חסירה כלום וכבקעה זו שנבקעת בימות הגשמים ואינה חסירה כלום
Učili naši mistři: Šamir je od stvoření velký jako ječné zrno, byl stvořen za šesti dnů stvoření a žádná tvrdá věc před ním neobstojí. Jak se uchovává? Zabalí se do vlněné vaty a vloží do olověné nádobky naplněné ječnými otrubami.
ת"ר שמיר זה ברייתו כשעורה ומששת ימי בראשית נברא ואין כל דבר קשה יכול לעמוד בפניו במה משמרין אותו כורכין אותו בספוגין של צמר ומניחין אותו באיטני של אבר מליאה סובי שעורין
Řekl rabi Ami: Když byl zničen první Chrám, přestalo hedvábí, vzorovaná látka parnda a bílé sklo. Tak je i učeno: Když byl zničen první Chrám, přestalo hedvábí, vzorovaná látka parnda, bílé sklo a železné vozy; a někteří říkají: také ztuhlé víno, které přicházelo ze Seniru a podobalo se kotoučům sušených fíků.
אמר רבי אמי משחרב מקדש ראשון בטלה שירא פרנדא וזכוכית לבנה תניא נמי הכי משחרב מקדש ראשון בטלה שירא פרנדא וזכוכית לבנה ורכב ברזל וי"א אף יין קרוש הבא משניר הדומה כעיגולי דבילה
A plástový med. Co je plástový med (nofet cufim)? Řekl Rav: Jemná mouka, která plave (cafa) na sítu a podobá se těstu zadělanému s medem a olejem. A Levi řekl: Dva bochníky, které se v peci přilepí, kynou a rostou, až se dotknou jeden druhého. A rabi Jehošua ben Levi řekl: To je med, který přichází z výšin (cifja). Z čeho to plyne? Jak to překládá Rav Šešet: Jako [včely], které vylétají, vznášejí se ve výšinách světa a přinášejí med z bylin hor.
ונופת צופים מאי נופת צופים אמר רב סולת שצפה על גבי נפה ודומה לעיסה שנילושה בדבש ושמן ולוי אמר שתי ככרות הנדבקות בתנור ותופחות ובאות עד שמגיעות זו לזו ורבי יהושע בן לוי אמר זה דבש הבא מן הציפיא מאי משמע כדמתרגם רב ששת כמא דנתזן דבריאתה ושייטן ברומי עלמא ומתיין דובשא מעישבי טורא
Učili jsme tam: Vše, co se přelévá proudem, je čisté, kromě medu zifim a placek (cefichim). Co je „zifim“? Řekl rabi Jochanan: Med, kterým se falšuje (mezajfin). A Reš Lakiš řekl: [Je nazván] podle svého místa, jak je psáno: „Zif, Telem a Bealot“ (Joz 15,24).
תנן התם כל הנצוק טהור חוץ מדבש זיפים והצפיחים מאי זיפים אמר רבי יוחנן דבש שמזייפין בו וריש לקיש אמר על שם מקומו כדכתיב (יהושע טו, כד) זיף וטלם ובעלות
Podobně o tom říkáš: „Když přišli Zifejští a řekli Saulovi: Což se David [neskrývá u nás]?“ atd. (Ž 54,2). Co [znamená] Zifejští? Řekl rabi Jochanan: Lidé, kteří falšují svá slova. A rabi Elazar říká: [Jsou nazváni] podle svého místa, jak je psáno: „Zif, Telem a Bealot“ (Joz 15,24).
כיוצא בדבר אתה אומר (תהלים נד, ב) בבא הזיפים ויאמרו לשאול הלא דוד וגו' מאי זיפים אמר רבי יוחנן בני אדם המזייפין דבריהם ורבי אלעזר אומר על שם מקומן כדכתיב זיף וטלם ובעלות
A vymizeli lidé víry. Řekl rabi Jicchak: To jsou lidé, kteří věří ve Svatého, budiž požehnán. Neboť je učeno: Rabi Eliezer Veliký říká: Kdokoli má chléb v košíku a říká: Co budu jíst zítra? – není ničím jiným než člověkem malé víry.
ופסקו אנשי אמנה אמר רבי יצחק אלו בני אדם שהן מאמינין בהקב"ה דתניא רבי אליעזר הגדול אומר כל מי שיש לו פת בסלו ואומר מה אוכל למחר אינו אלא מקטני אמנה
A to je, co řekl rabi Elazar: Co je psáno: „Kdo pohrdl (baz) dnem malých věcí?“ (Za 4,10) – Co způsobilo, že stůl spravedlivých bude v budoucím světě rozchvácen (jitbazbez)? Malost, která v nich byla, že nedůvěřovali Svatému, budiž požehnán. Rava řekl: To jsou malé děti zlovolných z Izraele,
והיינו דאמר ר' אלעזר מאי דכתיב (זכריה ד, י) כי מי בז ליום קטנות מי גרם לצדיקים שיתבזבז שולחנן לעתיד לבא קטנות שהיה בהן שלא האמינו בהקב"ה רבא אמר אלו קטני בני רשעי ישראל
Originál: Sotah 48b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.