Suka 31a סוכה

je to hošana! I původně se myrtě říkalo hošana.

Rabíni učili: Ukradenou suku a [suku toho], kdo klade sechach ve veřejném prostoru, rabi Eliezer prohlašuje za neplatnou a mudrci za platnou.

Rav Nachman řekl: Spor se týká případu, kdy přepadl svého druha a vyhnal ho z jeho suky. A rabi Eliezer je důsledný ve svém názoru, neboť říká, že člověk nesplní svou povinnost v suce svého druha. Lze-li ukrást půdu, je to ukradená suka; a i kdyby půdu ukrást nelze, je to vypůjčená suka.

A mudrci jsou důslední ve svém názoru, neboť říkají, že člověk splní svou povinnost v suce svého druha, a půdu nelze ukrást, a je to vypůjčená suka.

Ale ukradl-li dřevo a položil z něj sechach, podle všech dluží jen cenu dřeva.

Odkud [to víme]?

Z toho, že se [to] učí obdobně jako veřejný prostor: jako veřejný prostor — půda není jeho, tak i [ukradená] suka — půda není jeho.

Jedna stařena přišla před Rava Nachmana. Řekla mu: Exilarcha a všichni mudrci z domu exilarchy sedí v ukradené suce. Křičela, a Rav Nachman jí nevěnoval pozornost. Řekla mu: Žena, jejíž otec měl tři sta osmnáct otroků, křičí před vámi, a vy jí nevěnujete pozornost? Rav Nachman jim řekl: To je ukřičená ženská, a náleží jí jen cena dřeva.

Ravina řekl: U ukradeného trámu suky zavedli mudrci nápravu kvůli nápravě [ohledně] trámu.

To je přece zřejmé! Čím se liší od dřeva? Mohl bys říci: Dřevo je běžné, ale toto [trám] běžné není, řekni, že ne; proto nás to učí.

To platí během sedmi [dní]; ale po sedmi [dnech] se vrací ve své podobě. A spojil-li jej hlínou, i po sedmi [dnech] dává jen jeho cenu.

Bylo učeno: Suchý je neplatný, rabi Jehuda jej prohlašuje za platný. Rava řekl: Spor je o lulav. Mudrci zastávají, že srovnáváme lulav s etrogem: jako etrog vyžaduje [být] krásný, tak i lulav vyžaduje [být] krásný. A rabi Jehuda zastává, že lulav s etrogem nesrovnáváme. Ale u etrogu podle všech potřebujeme [aby byl] krásný.

A u lulavu rabi Jehuda nevyžaduje krásu? Vždyť jsme se učili: Rabi Jehuda říká: Ať je nahoře sváže. Jaký je důvod? Není to proto, že vyžaduje krásu?

Ne, jak se učí důvod: Rabi Jehuda říká jménem rabiho Tarfona: „Kapot tmarim“ [palmové ratolesti] — [znamená] „svázané“; a byl-li rozevřený, ať jej sváže.

A nevyžaduje krásu? Vždyť jsme se učili: Lulav se váže jen [rostlinou] vlastního druhu, to jsou slova rabiho Jehudy. Jaký je důvod? Není to proto, že vyžaduje krásu?

Ne, neboť Rava řekl: I lýkem, a dokonce i kořenem palmy. Jaký je tedy důvod rabiho Jehudy? Tam zastává, že lulav potřebuje svázání, a kdyby přinesl jiný druh, byly by to pět druhů.

A u etrogu rabi Jehuda vyžaduje krásu? Vždyť bylo učeno: Čtyři druhy lulavu — jako se od nich neubírá, tak se k nim nepřidává. Nenašel-li etrog, nepřinese ani kdouli, ani granátové jablko, ani nic jiného. Zvadlé jsou platné, suché jsou neplatné. Rabi Jehuda říká: I suché.

A rabi Jehuda řekl: Stalo se