Pán řekl: „Jako se od nich neubírá, tak se k nim nepřidává.“ To je přece zřejmé! Mohl bys říci: Protože rabi Jehuda řekl, že lulav potřebuje svázání, kdyby přinesl jiný druh, tento stojí sám o sobě a tamten stojí sám o sobě; proto nás to učí.
אמר מר כשם שאין פוחתין מהן כך אין מוסיפין עליהן פשיטא מהו דתימא הואיל ואמר רבי יהודה לולב צריך אגד ואי מייתי מינא אחרינא האי לחודיה קאי והאי לחודיה קאי קמ"ל
Pán řekl: „Nenašel-li etrog, nepřinese ani granátové jablko, ani kdouli, ani nic jiného.“ To je přece zřejmé! Mohl bys říci: Ať [něco] přinese, aby se nezapomnělo na zákon etrogu; proto nás to učí: někdy z toho vzejde škoda, neboť by v tom mohl pokračovat.
אמר מר לא מצא אתרוג לא יביא לא רמון ולא פריש ולא דבר אחר פשיטא מהו דתימא לייתי כי היכי שלא תשכח תורת אתרוג קמ"ל זימנין דנפיק חורבא מיניה דאתי למסרך
A [rabi Jehuda] nevyžaduje krásu? Vždyť jsme se učili: [Etrog] zelený jako pórek — rabi Meir jej prohlašuje za platný a rabi Jehuda za neplatný. Není to proto, že vyžaduje krásu? Ne, protože plod ještě nedozrál.
ולא בעי הדר והא אנן תנן הירוק ככרתי רבי מאיר מכשיר ורבי יהודה פוסל לאו משום דבעי הדר לא משום דלא גמר פירא
Pojď a slyš: Míra malého etrogu — rabi Meir říká: jako ořech; rabi Jehuda říká: jako vejce. Není to proto, že vyžaduje krásu? Ne, protože plod ještě nedozrál.
תא שמע שיעור אתרוג קטן רבי מאיר אומר כאגוז ר' יהודה אומר כביצה לאו משום דבעי הדר לא משום דלא גמר פירא
Pojď a slyš: A u velkého, aby se daly dva držet v jedné ruce, to jsou slova rabiho Jehudy; rabi Josi říká: I jeden ve dvou rukou. Jaký je důvod? Není to proto, že vyžaduje krásu? Ne, protože Raba řekl: Lulav v pravici a etrog v levici; někdy by si je mohl prohodit, a obrátit je, a tím je učinit neplatnými.
ת"ש ובגדול כדי שיאחוז שנים בידו אחת דברי ר' יהודה רבי יוסי אומר אפילו אחד בשתי ידיו מאי טעמא לאו משום דבעי הדר לא כיון דאמר רבה לולב בימין ואתרוג בשמאל זימנין דמחלפי ליה ואתי לאפוכינהו ואתי לאיפסולי
„Z ašery a z odpadlého města.“ A [lulav] z ašery je neplatný? Vždyť Rava řekl: Lulav [určený] k modloslužbě ať [člověk] nebere, ale vzal-li jej, je platný!
של אשרה ושל עיר הנדחת: ושל אשרה פסול והאמר רבא לולב של ע"ז לא יטול ואם נטל כשר
A rozštípnutý je platný? Vždyť bylo učeno: Lulav ohnutý,
ונסדק כשר והתניא לולב כפוף
Originál: Sukkah 31b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.