Suka 40a סוכה

že se desátek odvádí podle doby jeho sběru, slova Rabana Gamliela. Rabi Eliezer říká: Etrog se podobá stromu ve všem.

On [Rav Huna] mluví podle tohoto tanaity, neboť se učí: Řekl rabi Josi: Avtolmos dosvědčil jménem pěti starších: U etrogu [se řídíme dobou] po sběru ohledně desátku. A naši mistři hlasovali v Uše a řekli: jak ohledně desátku, tak ohledně sedmého roku.

Sedmý rok – kdo se o něm zmínil? Něco chybí a takto to učí: U etrogu [se řídíme dobou] po sběru ohledně desátku a po nasazení plodu ohledně sedmého roku; a naši mistři hlasovali v Uše a řekli: U etrogu se řídíme dobou sběru jak ohledně desátku, tak ohledně sedmého roku.

Důvod je tedy ten, že lulav je z šestého roku a vstoupil do sedmého; ale ten ze sedmého roku by byl svatý? Proč? Je to jen dřevo, a dřevo nepodléhá svatosti sedmého roku, neboť jsme učili: Listí rákosí a listí vinné révy, které shrabal na hromady na poli – nasbíral-li je k jídlu, podléhají svatosti sedmého roku; nasbíral-li je na dříví, svatosti sedmého roku nepodléhají.

Tam je to jiné, neboť verš praví: „vám k jídlu“ (Lv 25,6) – „vám“ obdobně jako „k jídlu“: to, u čeho požitek a zničení přicházejí současně; to vylučuje dříví, jehož požitek přichází až po jeho zničení.

Ale je přece dříví na svícení, u něhož požitek a zničení přicházejí současně! Řekl Rava: Dříví bez bližšího určení je určeno k topení.

A dříví k topení – [zda podléhá svatosti], je spor tanaitů, neboť se učí: Plody sedmého roku se nedávají ani k máčení, ani k praní. Rabi Josi říká: Dávají se.

Jaký je důvod prvního tanaity? Verš praví: „k jídlu“ – a ne k máčení ani k praní. Jaký je důvod rabiho Josiho? Verš praví: „vám“ – vám ke všem vašim potřebám, i k máčení a k praní. A první tanaita – vždyť je psáno „vám“! To „vám“ je obdobně jako „k jídlu“: to, u čeho požitek a zničení přicházejí současně; vylučuje to máčení a praní, u nichž požitek přichází až po zničení.

A rabi Josi – vždyť je psáno „k jídlu“! To potřebuje [k tomu, že] k jídlu, a ne na obklad, jak se učí: „K jídlu“ – a ne na obklad. Říkáš „k jídlu, a ne na obklad“, nebo snad jen „a ne k praní“? Když praví „vám“, je tu praní [výslovně] zmíněno. Jak tedy naplním „k jídlu“? K jídlu, a ne na obklad. Co tě vedlo k tomu, abys praní zahrnul a obklad vyloučil?