Kdo učil toto, co učili naši mistři: „K jídlu“ – a ne na obklad; k jídlu – a ne ke kropení; k jídlu – a ne k tomu, aby se z toho dělalo dávidlo? Podle koho [to je]? Podle rabiho Josiho, neboť kdyby [to bylo podle] rabínů, uvedlo by se přece i máčení a praní.
מאן תנא להא דת"ר לאכלה ולא למלוגמא לאכלה ולא לזילוף לאכלה ולא לעשות ממנה אפיקטויזין כמאן כר' יוסי דאי רבנן הא איכא נמי משרה וכבוסה
Jaký je důvod rabiho Elazara? Neboť je psáno: „V tomto jubilejním roce“ atd. (Lv 25,13), a hned za tím: „A když budete něco prodávat“ (Lv 25,14) – cestou koupě, a ne cestou výměny. A rabi Jochanan – jaký je jeho důvod? Neboť je psáno: „Neboť je to jubileum, svaté [vám] bude“ (Lv 25,12) – jako svaté [věci se převádějí] jak cestou koupě, tak cestou výměny, tak i sedmý rok jak cestou koupě, tak cestou výměny.
מ"ט דר' אלעזר דכתיב (ויקרא כה, יג) בשנת היובל הזאת וגו' וסמיך ליה וכי תמכרו ממכר דרך מקח ולא דרך חילול ורבי יוחנן מ"ט דכתיב כי יובל היא קדש מה קדש בין דרך מקח בין דרך חילול אף שביעית בין דרך מקח בין דרך חילול
A rabi Jochanan – co dělá s tím „a když budete něco prodávat“? Potřebuje to pro [výrok]rabiho Josiho bar Chaniny, neboť se učí: Řekl rabi Josi bar Chanina: Pojď a viz, jak tvrdý je [i pouhý] prach [přestupku] sedmého roku atd. Člověk obchoduje s plody sedmého roku a nakonec prodává své movitosti a své nádobí, jak je řečeno: „V tomto jubilejním roce se navrátíte každý ke svému vlastnictví“ (Lv 25,13), a hned za tím: „A když budete něco prodávat svému bližnímu“ atd. (Lv 25,14).
ורבי יוחנן האי כי תמכרו ממכר מאי עביד ליה מיבעי ליה לכדר' יוסי בר חנינא דתניא א"ר יוסי בר חנינא בוא וראה כמה קשה אבקה של שביעית וכו' אדם נושא ונותן בפירות שביעית לסוף מוכר את מטלטליו ואת כליו שנאמר בשנת היובל הזאת תשובו איש אל אחוזתו וסמיך ליה וכי תמכרו ממכר לעמיתך וגו'
A rabi Elazar – co dělá s veršem rabiho Jochanana? Potřebuje ho pro to, co se učí: „Neboť je to jubileum, svaté“ (Lv 25,12) – jako svaté [věci] přenášejí [svatost] na svou cenu, tak i sedmý rok přenáší [svatost] na svou cenu.
ור' אלעזר האי קרא דר' יוחנן מאי עביד ליה מיבעי ליה לכדתניא (ויקרא כה, יב) כי יובל היא קדש מה קדש תופס את דמיו אף שביעית תופסת את דמיה
Učí se [baraita] podle rabiho Elazara a učí se [baraita] podle rabiho Jochanana. Učí se podle rabiho Elazara: Sedmý rok přenáší [svatost] na svou cenu, jak je řečeno: „Neboť je to jubileum, svaté vám bude“ – jako svaté přenáší [svatost] na svou cenu a [samo] zůstává zakázané, tak i sedmý rok přenáší [svatost] na svou cenu a [sám] zůstává zakázán.
תניא כוותיה דר' אלעזר ותניא כוותיה דרבי יוחנן תניא כוותיה דרבי אלעזר שביעית תופסת את דמיה שנאמר כי יובל היא קדש תהיה לכם מה קדש תופס את דמיו ואסור אף שביעית תופסת את דמיה ואסורה
Nebo snad: jako svaté přenáší [svatost] na svou cenu a [samo] přechází do světskosti, tak i sedmý rok přenáší [svatost] na svou cenu a přechází do světskosti? Verš praví: „bude“ – ve svém stavu ať zůstane.
אי מה קדש תופס דמיו ויוצא לחולין אף שביעית תופסת את דמיה ויוצאת לחולין תלמוד לומר תהיה בהוייתה תהא
Jak tedy? Koupil-li za plody sedmého roku maso, jedno i druhé se odstraňuje [v čase odstranění] sedmého roku. Koupil-li za maso ryby, maso vychází a ryby vstupují. Koupil-li za ryby víno, ryby vycházejí a víno vstupuje. Koupil-li za víno olej, víno vychází a olej vstupuje.
הא כיצד לקח בפירות שביעית בשר אלו ואלו מתבערין בשביעית לקח בבשר דגים יצא בשר ונכנסו דגים לקח בדגים יין יצאו דגים ונכנס יין לקח ביין שמן יצא יין ונכנס שמן
Jak tedy? Vždy to poslední vstupuje [do svatosti] sedmého roku, a samotný plod zůstává zakázán. Protože učí „koupil, koupil“, [plyne z toho], že cestou koupě ano, cestou výměny ne.
הא כיצד אחרון אחרון נכנס בשביעית ופרי עצמו אסור מדקתני לקח לקח אלמא דרך מקח אין דרך חילול לא
Učí se podle rabiho Jochanana: Jak sedmý rok, tak druhý desátek se vyměňují za dobytek, zvěř a drůbež, ať živé, ať poražené, slova rabiho Meira. A mudrci říkají: Za poražené se vyměňují, za živé se nevyměňují – je to opatření, aby z nich nechoval stáda.
תניא כוותיה דר' יוחנן אחד שביעית ואחד מעשר שני מתחללין על בהמה חיה ועוף בין חיין בין שחוטין דברי ר' מאיר וחכמים אומרים על שחוטין מתחללין על חיין אין מתחללין גזירה שמא יגדל מהן עדרים
Originál: Sukkah 40b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.