Talmud česky

Suka 41a סוכה

Babylonský talmud · Moed – Svátky · list 41a · 11 segmentů

Struktura debaty:Mišna 1Otázka 1Námitka 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
u samců, ale u samic podle všech: za poražené se vyměňují, za živé se nevyměňují – je to opatření, aby z nich nechoval stáda.
בזכרים אבל בנקבות דברי הכל על שחוטין מתחללין על חיין אין מתחללין גזרה שמא יגדל מהן עדרים
2
Řekl Rav Aši: Spor je o prvním plodu, ale u druhého plodu [získaného za první] podle všech jak cestou koupě, tak cestou výměny. A to, že učí „koupil, koupil“ – protože v první části učil „koupil“, učí „koupil“ i v závěrečné části.
אמר רב אשי מחלוקת בפרי ראשון אבל בפרי שני דברי הכל בין דרך מקח בין דרך חילול והא דקתני לקח לקח איידי דתנא רישא לקח תנא נמי סיפא לקח
3
Namítl Ravina Rav Ašimu: Kdo má sela ze sedmého roku a chce si za něj koupit košili, jak má postupovat? Ať jde k obchodníkovi, u něhož obvykle nakupuje, a řekne mu: Dej mi za sela plody. A on mu je dá. Pak mu řekne: Tyto plody ti dávám darem. A ten mu řekne: Tady máš tento sela darem. A [obchodník] si za něj koupí, co chce. A zde jde o druhý plod, a přece učí: cestou koupě ano, cestou výměny ne!
איתיביה רבינא לרב אשי מי שיש לו סלע של שביעית וביקש ליקח בו חלוק כיצד יעשה ילך אצל חנווני הרגיל אצלו ואומר לו תן לי בסלע פירות ונותן לו וחוזר ואומר לו הרי פירות הללו נתונים לך במתנה והוא אומר לו הא לך סלע זו במתנה והלה לוקח בהן מה שירצה והא הכא דפרי שני הוא וקתני דרך מקח אין דרך חילול לא
4
Spíše řekl Rav Aši: Spor je o druhém plodu, ale u prvního plodu podle všech cestou koupě ano, cestou výměny ne. A to, že učí „jak sedmý rok, tak druhý desátek“ – co [znamená] „sedmý rok“? Peníze za [plody] sedmého roku.
אלא א"ר אשי מחלוקת בפרי שני אבל בפרי ראשון ד"ה דרך מקח אין דרך חילול לא והא דקתני אחד שביעית ואחד מעשר שני מאי שביעית דמי שביעית
5
Neboť kdybys to neřekl takto, [znamená] „desátek“ skutečný desátek? Vždyť je psáno: „a peníze sevřeš ve své ruce“ (Dt 14,25)! Spíše [jde o] peníze za desátek; tak i zde peníze za [plody] sedmého roku.
דאי לא תימא הכי מעשר מעשר ממש והא כתיב (דברים יד, כה) וצרת הכסף בידך אלא דמי מעשר הכא נמי דמי שביעית:
6
MIŠNA: Zpočátku se lulav bral v Chrámu sedm [dní] a v zemi jeden den. Když byl Chrám zničen, ustanovil Raban Jochanan ben Zakaj, aby se lulav bral v zemi sedm [dní] na památku Chrámu
מתני׳ בראשונה היה לולב ניטל במקדש שבעה ובמדינה יום אחד משחרב בית המקדש התקין רבן יוחנן בן זכאי שיהא לולב ניטל במדינה שבעה זכר למקדש
7
a aby byl [nový obilný plod] po celý den mávání [omerem] zakázán.
ושיהא יום הנף כולו אסור:
8
GEMARA: Odkud máme, že činíme [věci] na památku Chrámu? Řekl rabi Jochanan: Neboť verš praví: „Neboť ti přinesu zacelení a z tvých ran tě uzdravím, je výrok Hospodinův, protože tě nazvali Zapuzenou: To je Sijón, po němž se nikdo neptá“ (Jr 30,17). „Nikdo se neptá“ – z toho plyne, že je třeba se po něm ptát.
גמ׳ מנא לן דעבדינן זכר למקדש א"ר יוחנן דאמר קרא (ירמיהו ל, יז) כי אעלה ארוכה לך וממכותיך ארפאך נאם ה' כי נדחה קראו לך ציון היא דורש אין לה דורש אין לה מכלל דבעיא דרישה:
9
„A aby byl den mávání“: Proč? Brzy bude Chrám vystavěn, a řeknou: Loni jsme snad nejedli [nové obilí], jakmile se rozednilo na východě? I nyní budeme jíst. A oni nevědí, že loni, kdy Chrám nebyl, [je] dovoloval svit na východě; nyní, když Chrám je, [je] dovoluje omer.
ושיהא יום הנף: מ"ט מהרה יבנה בית המקדש ויאמרו אשתקד מי לא אכלנו בהאיר מזרח השתא נמי ניכול ואינהו לא ידעי דאשתקד דלא הוה בית המקדש האיר מזרח התיר השתא דאיכא בית המקדש עומר מתיר
10
Kdy by byl vystavěn? Řekneš-li, že byl vystavěn šestnáctého, pak [je] dovoluje svit na východě. Spíše, že byl vystavěn patnáctého; [ale pak] ať je to dovoleno od poledne dále, neboť jsme učili: Vzdálení mají dovoleno od poledne dále, protože soud v tom není liknavý!
דאיבני אימת אילימא דאיבני בשיתסר הרי התיר האיר מזרח אלא דאיבני בחמיסר מחצות היום ולהלן תשתרי דהא תנן הרחוקים מותרין מחצות היום ולהלן לפי שאין ב"ד מתעצלים בו
11
Je to nutné [říci] pro případ, že byl vystavěn v noci, nebo také těsně před západem slunce. Rav Nachman bar Jicchak řekl: Raban Jochanan ben Zakaj to řekl podle metody rabiho Jehudy, který říká, že je to zakázáno z Tóry, neboť je psáno:
לא צריכא דאיבני בליליא אי נמי סמוך לשקיעת החמה (אמר) רב נחמן בר יצחק אמר רבן יוחנן בן זכאי בשיטת ר' יהודה אמר' דאמר מן התורה הוא אסור דכתיב

Originál: Sukkah 41a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu