Taanit 13a תענית

Obráceně? To tě nenapadne, neboť je psáno: „Ke mně se shromáždil každý, kdo se chvěl před slovy Boha Izraele kvůli věrolomnosti vyhnanců…“ (Ezd 9,4), a je psáno: „A při večerní oběti jsem povstal ze svého půstu a rozprostřel jsem dlaně k Hospodinu“ (Ezd 9,5).

Řekl Rafram bar Papa, řekl Rav Chisda: Cokoli [platí] kvůli smutku, jako Devátý av a truchlící, je zakázáno jak v teplé, tak ve studené [vodě]. Cokoli [platí] kvůli [odepření] požitku, jako veřejný půst, je v teplé zakázáno, ve studené dovoleno.

Řekl Rav Idi bar Avin: I my jsme se to učili: „A zavírají lázně.“ Řekl mu Abaje: Kdyby bylo zakázáno i ve studené, musel by učit: „Hradí řeky.“

Řekl Rav Šiša, syn Rav Idiho: Otci činilo potíž toto: Vždyť jsme se učili „je zakázáno mýt se“ – k čemu tedy „zavírají lázně“? Nýbrž z toho plyne, že v teplé je to zakázáno, ve studené dovoleno.

Řekněme, že ho podporuje [toto]: Všichni, kdo jsou povinni ponořením, se ponořují obvyklým způsobem, jak na Devátý av, tak na Jom kipur. V jaké [vodě]? Řekneš-li v teplé – existuje snad ponoření v teplé? Je to přece načerpaná voda!

Nýbrž zda ne ve studené – a ti, kdo jsou povinni ponořením, ano, jiný člověk však ne? Řekl Rav Chana bar Ketina: Bylo to zapotřebí jen pro teplé prameny Tiberiady.

Jestliže tak, řekni závěr: Řekl rabi Chanina, zástupce kohanim: Dům našeho Boha je hoden toho, aby se kvůli němu jednou za rok oželelo ponoření. A řekneš-li, že ve studené je dovoleno – ať se umyje ve studené! Řekl Rav Papa: [Jde o] místo, kde studená voda není běžná.

Pojď a slyš: Když řekli „je zakázána práce“, řekli to jen o dni, ale v noci je dovolena. A když řekli „je zakázáno obouvat sandál“, řekli to jen o městě, ale na cestě je to dovoleno. Jak to? Vychází na cestu – obuje se; vchází do města – zuje se. A když řekli „je zakázáno mýt se“, řekli to jen o celém těle, ale obličej, ruce a nohy je dovoleno. A tak to najdeš i u vyobcovaného a u truchlícího.

Netýká se to snad všeho? A o čem jednáme? Řekneš-li o teplé – jsou snad obličej, ruce a nohy dovoleny? Vždyť řekl Rav Šešet: Truchlícímu je zakázáno ponořit [byť jen] prst do teplé [vody]! Nýbrž zda ne o studené?

Ne, vskutku v teplé, a co ti činí potíž – „a tak to najdeš i u vyobcovaného a u truchlícího“ – vztahuje se to ke zbytku.

Pojď a slyš, neboť řekl rabi Aba Kohen jménem rabiho Josiho Kohena: Stalo se, že zemřeli synové rabiho Josiho ben rabi Chaniny, a on se myl ve studené [vodě] všech sedm [dní]. – Tam to bylo, když na něj doléhaly smutky [jeden za druhým], neboť se učí: Doléhají-li na někoho smutky jeden za druhým a ztěžknou-li mu vlasy, smí je prořídit břitvou a prát svůj oděv ve vodě.

Řekl Rav Chisda: Břitvou, ale ne nůžkami; ve vodě, ale ne s louhem ani s pískem.

Řekl Rava: Truchlícímu je dovoleno mýt se ve studené [vodě] všech sedm [dní], tak jako je tomu u masa a vína. Namítají: