Taanit 13b תענית

Dospělá dívka nesmí ve dnech smutku za svého otce zanedbávat svůj vzhled. Z toho plyne, že mladá dívka smí.

Nejde snad o mytí? A v jaké [vodě]? Řekneš-li v teplé – [jak by mohlo platit, že] dospělá nesmí [se zanedbávat]? Vždyť řekl Rav Chisda: Truchlícímu je zakázáno ponořit [byť jen] prst do teplé [vody]! Nýbrž zda ne ve studené? – Ne, [jde] o líčení očí a úpravu vlasů.

Řekněme, že ho podporuje [toto], neboť řekl rabi Aba Kohen jménem rabiho Josiho Kohena: Stalo se, že zemřeli synové rabiho Josiho bar Chaniny, a on se myl ve studené [vodě] všech sedm [dní].

Říkají: Tam to bylo, když na něj doléhaly smutky jeden za druhým, neboť se učí: Doléhají-li na někoho smutky jeden za druhým a ztěžknou-li mu vlasy, smí je prořídit břitvou a prát svůj oděv ve vodě. Řekl Rav Chisda: Břitvou, ale ne nůžkami; ve vodě, ale ne s louhem, ani s pískem, ani s mýdlovou bylinou.

Jsou, kdo říkají: Řekl Rava: Truchlícímu je zakázána studená [voda] všech sedm [dní]. Čím se to liší od masa a vína? Tam to činí, aby ulevil svému zármutku.

Řekněme, že ho podporuje [toto]: Dospělá dívka nesmí zanedbávat svůj vzhled; z toho plyne, že mladá dívka smí. V jaké [vodě]? Řekneš-li v teplé – [jak by mohlo platit, že] dospělá nesmí? Vždyť řekl Rav Chisda: Truchlícímu je zakázáno ponořit [byť jen] prst do teplé [vody]! Nýbrž zda ne ve studené? – Ne, [jde] o líčení očí a úpravu vlasů.

Řekl Rav Chisda: To znamená, že truchlícímu je zakázáno prát prádlo všech sedm [dní]. A halacha: Truchlícímu je zakázáno mýt celé tělo, jak v teplé, tak ve studené [vodě], všech sedm [dní]; obličej, ruce a nohy v teplé je zakázáno, ve studené dovoleno. Mazat se však, byť sebeméně, je zakázáno, avšak k odstranění špíny je to dovoleno.

Modlitbu postního dne – jak ji zmiňujeme? Rav Jehuda postavil [jako vykladače] svého syna Rav Jicchaka, a ten vykládal: Jednotlivec, který na sebe přijal půst, se modlí [modlitbu] postu. A kde ji říká? Mezi [požehnáním] „Vykupitel“ a „Lékař“.

Namítl Rav Jicchak: Což jednotlivec ustanovuje požehnání sám pro sebe? Nýbrž řekl Rav Jicchak: V [požehnání] „Který slyšíš modlitbu“. A tak řekl i Rav Šešet: V „Který slyšíš modlitbu“.

Namítají: Mezi jednotlivcem a pospolitostí není jiného rozdílu, než že tento se modlí osmnáct [požehnání] a onen devatenáct. Co je jednotlivec a co pospolitost? Řekneš-li skutečný jednotlivec a pospolitost [ve smyslu] předříkávače – ten [se modlí] ne devatenáct, nýbrž dvacet čtyři!

Nýbrž zda to neříká toto: Mezi jednotlivcem, který na sebe přijal půst jednotlivce, a jednotlivcem, který na sebe přijal veřejný půst, není jiného rozdílu, než že tento se modlí osmnáct a onen devatenáct? Z toho plyne, že jednotlivec ustanovuje požehnání sám pro sebe.

Ne, vskutku ti řeknu: [jde o] předříkávače. A co ti činí potíž, že předříkávač se modlí dvacet čtyři – [jde o] první tři půsty, v nichž dvacet čtyři [požehnání] není.

A ne? Vždyť se učí: Mezi prvními třemi a prostředními třemi není jiného rozdílu, než že v těchto je dovoleno pracovat a v oněch je zakázáno pracovat. Z toho plyne, že co do dvaceti čtyř jsou si rovny!

Učil a [něco] vynechal. – Co [jiného] vynechal, že by vynechal i toto? A dále, vždyť učí „není jiného rozdílu“! – Nýbrž [tana] mluví o zákazech, o modlitbách nemluví. A chceš-li, řekni: ani v prostředních se nemodlí dvacet čtyři.

A ne? Vždyť se učí: Mezi druhými třemi a posledními sedmi není jiného rozdílu, než že v těchto troubí na poplach a zavírají obchody. Z toho plyne, že ve všech ostatních věcech jsou si rovny. A řekneš-li, že i zde učil a vynechal – vždyť učí „není jiného rozdílu“!

A myslíš si, že „není jiného rozdílu“ je míněno přesně?