Říkají: Protože Všemilosrdný zahrnul [u něj] záměnu jeho jména, byl tím snad ve zbytku ochuzen? Ano, neboť říkáme: Co zahrnul, zahrnul; a co nezahrnul, nezahrnul.
אמרי משום דרבי רחמנא דאית ביה תמורת שמו איגרועי איגרע אין דאמרינן מאי דרבי רבי ומאי דלא רבי לא רבי
A odkud se to bere? Řekl Rav Huna, syn Rava Jehošuy: Protože je to věc, která [z obecného pravidla] vychází, aby byla posouzena v nové věci, a nemá v sobě nic než svou novost.
והא מהיכא תיתי אמר רב הונא בריה דרב יהושע משום דהוה דבר הבא לידון בדבר החדש ואין בו אלא חידושו בלבד
Řekl Rav Nachman bar JicchakRavovi: Podle rabiho Šimona, který říká „věc přicházející z povinnosti“ – zápalná oběť z povinnosti činí záměnu, ale dobrovolná zápalná oběť ne? Řekl mu: I dobrovolná zápalná oběť, jakmile ji na sebe vzal, činí záměnu.
אמר ליה רב נחמן בר יצחק לרבא לרבי שמעון דאמר דבר הבא בחובה עולת חובה היא דעבדה תמורה הא עולת נדבה לא אמר ליה עולת נדבה נמי כיון דקבלה עליה עבדה תמורה
Co zastává? Zastává-li názor toho, kdo říká, že přebytky jdou na dobrovolné oběti společenství, je zřejmé, že záměnu nečiní, protože u společenství záměna není.
מאי קסבר אי קסבר לה כמאן דאמר מותרות לנדבת צבור אזלי פשיטא דלא עבדה תמורה הא אין תמורה בצבור
Nýbrž rabi Šimon zastává názor toho, kdo říká, že přebytky jdou na dobrovolné oběti jednotlivce. Od koho jsi slyšel tuto úvahu? Od rabiho Eliezera – a od něho jsme výslovně slyšeli, že [taková oběť] záměnu činí, neboť se učí v baraitě: Zápalná oběť přicházející z přebytků činí záměnu – to jsou slova rabiho Eliezera.
אלא רבי שמעון סבירא ליה כמאן דאמר מותרות לנדבת יחיד אזלי מאן שמעת ליה האי סברא רבי אליעזר הא שמעינן ליה בהדיא דעבדה תמורה דתניא עולה הבאה מן המותרות עושה תמורה דברי רבי אליעזר
Rabi Šimon s ním souhlasí v jedné věci a nesouhlasí s ním v jedné věci: rabi Eliezer zastává, že zápalná oběť přicházející z přebytků činí záměnu, a on zastává, že záměnu nečiní.
רבי שמעון סבר לה כותיה בחדא ופליג עליה בחדא דרבי אליעזר סבר עולה הבאה מן המותרות עושה תמורה ואיהו סבר אין עושה תמורה
Pokud tak, [co s] otázkou rabiho Avina: Oddělil-li [zvíře jako] oběť za vinu, aby jím byl smířen, a zaměnil s ním, a byl smířen jinou obětí za vinu a toto bylo převedeno na zápalnou oběť – může s ním znovu zaměnit?
אי הכי דבעיא רבי אבין הפריש אשם להתכפר בו והמיר בו ונתכפר באשם אחר וניתק זה לעולה מהו שיחזור וימיר בו
Rabi Avin se ptá takto: Pokud najdeš tanaitu, který stojí na straně rabiho Šimona, jenž říká, že nelze zaměnit a znovu zaměnit, a zastává [i] názor rabiho Eliezera, jenž říká, že zápalná oběť přicházející z přebytků záměnu činí – může s ním znovu zaměnit?
רבי אבין הכי קמיבעיא ליה אי משכחת תנא דקאי כר"ש דאמר אין ממירין וחוזרין וממירין וס"ל כרבי אליעזר דאמר עולה הבאה מן המותרות עושה תמורה מהו שיחזור וימיר בו
Vrátíme se k tobě, [kapitolo] „Všichni mohou zaměňovat“.
הדרן עלך הכל ממירין
Originál: Temurah 13b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.