Temura 33b תמורה

s vadou se vykoupí, a vykládáme to [o případu], kdy jejich posvěcení předešlo jejich vadě – vyplývá z toho, že se posvátná [zvířata] vykupují, aby jimi byli krmeni psi!

O čem zde jednáme? O případu, kdy [zákaz] porušil a porazil je.

Jak se učí: Všechna posvátná [zvířata], která utrpěla vadu, a on je porazil – rabi Meir říká: Pohřbí se; a mudrci říkají: Vykoupí se.

Rabi Jirmeja řekl rabimu Zerovi: Podle rabiho Šimona, který řekl, že svaté věci [určené] pro údržbu Chrámu nebyly zahrnuty pod [požadavek] předvedení a ocenění – proč se ta bez vady pohřbí? Protože jsou způsobilá k obětování,

jak se učí: Kdo [prohlásí zvířata] bez vady za [svaté věci pro] údržbu Chrámu – když se vykupují, vykupují se jen pro oltář, neboť nic, co je způsobilé pro oltář, nikdy nevychází z moci oltáře.

Rav Papa řekl Abajemu, a někteří říkají, že Rava [řekl]: Podle rabiho Jochanana, který to vykládá o [zvířeti], které mělo vadu od počátku, všichni soudí, že [zvíře], které mělo vadu od počátku, není zahrnuto pod [požadavek] předvedení a ocenění. A není [zahrnuto]?

Vždyť jsme se učili: Všechna posvátná [zvířata], u nichž trvalá vada předešla jejich posvěcení a která byla vykoupena, podléhají [zákonu] o prvorozeném a o [kněžských] dávkách, a stávají se nesvatými, takže se smějí stříhat a smí se s nimi pracovat;

jejich mláďata a jejich mléko jsou po jejich vykoupení dovoleny; ten, kdo je poráží venku, je osvobozen; nepůsobí záměnu; a uhynou-li, vykupují se.

A Rav Jehuda řekl, že Rav řekl: To jsou slova rabiho Šimona, který říká, že svaté věci [určené] pro oltář byly zahrnuty pod [požadavek] předvedení a ocenění, ale svaté věci [určené] pro údržbu Chrámu nebyly, jak jsme se učili: Rabi Šimon říká: Svaté věci [určené] pro údržbu Chrámu se, uhynou-li, vykupují.

A rabi Šimon souhlasí, že [zvíře], které mělo vadu od počátku, se vykupuje. Jaký je důvod? Verš říká „je“ – „je“ vylučuje [zvíře], které mělo vadu od počátku. Ale mudrci říkají: I [zvíře], které mělo vadu od počátku, bylo zahrnuto pod [požadavek] předvedení a ocenění.

Řekl mu: Kdo jsou ti mudrci? Tanaita ze školy Leviho. Je-li tomu tak, [proč] „to jsou slova rabiho Šimona“ a nic víc? Mělo by [být řečeno]: „To jsou slova rabiho Šimona a jeho odpůrce“!

Řekl mu: Že to tak neučí, je proto, že Rav soudí jako Reš Lakiš, který řekl, že podle rabínů byly svaté věci [určené] pro údržbu Chrámu zahrnuty pod [požadavek] předvedení a ocenění, ale svaté věci [určené] pro oltář nebyly;

a první část učí: „A uhynou-li, vykupují se“, a druhá část učí: „Uhynou-li, pohřbí se.“

A chceš-li, řekni: Rav soudí jako rabi Jochanan, a co se týče tvé obtíže, že by mělo [být řečeno] „to jsou slova rabiho Šimona a jeho odpůrce“ – vskutku to tak řekni.

MIŠNA: A tyto se pohřbívají: Posvátná [zvířata], která potratila – [plod] se pohřbí; potratila-li placentu, pohřbí se; dále býk určený k ukamenování, jalovice se zlomeným vazem, ptáci malomocného, vlasy nazíra,

prvorozené osla, maso v mléce a nesvatá zvířata poražená v chrámovém nádvoří. Rabi Šimon říká: Nesvatá zvířata poražená v chrámovém nádvoří se spálí, a stejně tak divoké zvíře poražené v chrámovém nádvoří.

A tyto se spalují: Kvašené o Pesachu se spálí; nečistá teruma, orla [plody stromů v prvních třech letech] a smíšený osev vinice – co se obvykle spaluje, ať se spálí, a co se obvykle pohřbívá, ať se pohřbí; chlebem a olejem z terumy se smí topit. Všechny oběti, které byly poraženy [se záměrem jíst je] mimo jejich čas a mimo jejich místo, se spálí.