Zevachim 10a זבחים

Kdo poráží zvíře s úmyslem pokropit jeho krví pro modloslužbu a pálit jeho tuk pro modloslužbu – rabi Jochanan řekl: Je zakázané [k užitku]; úmysl se přenáší z úkonu na úkon, a odvozujeme vnější [modloslužbu] z vnitřní [služby ve Svatyni].

Reš Lakiš řekl: Je dovolené; úmysl se nepřenáší z úkonu na úkon, a neodvozujeme vnější z vnitřní.

A kdyby nás učil [jen] toto [o modloslužbě], [myslel bych si:] V tomto řekl Reš Lakiš [své], ale [odvozování] vnitřního z vnitřního – řekni, že souhlasí s rabim Jochananem.

A kdyby nás učil [jen] toto, [myslel bych si:] V tomto říká rabi Jochanan [své], ale v onom – řekni, že souhlasí s Reš Lakišem. [Proto] jsou potřebné [oba výroky].

Když přišel Rav Dimi, řekl: Rav Jirmeja namítal na podporu rabiho Jochanana a rabi Ila na podporu Reš Lakiše.

Rav Jirmeja na podporu rabiho Jochanana: Jestliže tam, kde když řekne „hle, porážím [s úmyslem jíst] mimo jeho čas“, je [porážka] platná – porazil-li jej s úmyslem pokropit jeho krví mimo jeho čas, je neplatný; [pak] tam, kde když řekne „hle, porážím ne pro jeho jméno“, je neplatný – porazil-li jej s úmyslem pokropit jeho krví ne pro jeho jméno, není snad logické, že bude neplatný?

Namítl Rava bar Ahilaj: Co [platí] o [úmyslu] mimo jeho čas, který [způsobuje] karet?

Nýbrž řekl Rava bar Ahilaj: Říká toto: Jestliže tam, kde když řekne „hle, porážím [s úmyslem jíst] mimo jeho místo“, je platný – porazil-li jej s úmyslem pokropit jeho krví mimo jeho místo, je neplatný; [pak] tam, kde když řekne „hle, porážím ne pro jeho jméno“, je neplatný – [porazil-li jej s úmyslem] pokropit jeho krví ne pro jeho jméno, není snad logické, že bude neplatný?

Namítl Rav Aši: Co [platí] o [úmyslu] mimo jeho místo, který platí u všech obětí? Co řekneš o [úmyslu] ne pro jeho jméno, který platí jen u oběti pesach a oběti za hřích?

Nýbrž řekl Rav Aši: Říká toto: Jestliže tam, kde když řekne „hle, porážím pro jméno toho a toho“, je platný – [s úmyslem] pokropit jeho krví pro jméno toho a toho je neplatný; [pak] tam, kde když řekne „hle, porážím ne pro jejich jméno“, je neplatný – [porazil-li je s úmyslem] pokropit jejich krví ne pro jejich jméno, není snad logické, že bude neplatný?

Rabi Ila na podporu Reš Lakiše: Neřekni [to verš] u kropení, a ať to plyne úsudkem a minori ad maius ze společného [základu] porážky a zachycení! K jaké halaše to Milosrdný napsal? Aby řekl, že úmysl se nepřenáší z úkonu na úkon.

Namítl Rav Papa: A možná [aby řekl], že úmysl se přenáší z úkonu na úkon?

Jestliže je tomu tak, ať o tom verš mlčí, a ať to plyne z úsudku a minori ad maius Rav Ašiho.

A ten druhý? Namítá takto: Co [platí] o těch, které vyžadují sever a vyskytují se u vnitřních obětí za hřích?

A ten druhý? Nyní přece pojednáváme o pokojných obětech.

Bylo řečeno: Porazil ji pro její jméno [s úmyslem] pokropit její krví ne pro její jméno – Rav Nachman řekl: Je neplatná. Raba řekl: Je platná. A Raba změnil názor ve prospěch Rav Nachmana kvůli úsudku a minori ad maius Rav Ašiho.

„Rabi Eliezer říká: Také oběť za provinění.“ Učí se: Řekl rabi Eliezer: Oběť za hřích se přináší kvůli hříchu a oběť za provinění se přináší kvůli hříchu; jako je oběť za hřích ne pro své jméno neplatná, tak je i oběť za provinění ne pro své jméno neplatná.

Řekl mu rabi Jehošua: Ne! Jestliže jsi [to] řekl o oběti za hřích, jejíž krev [se dává] nahoře [na oltáři]?

Řekl mu rabi Eliezer: Oběť pesach to dokazuje, jejíž krev [se dává] dole, a porazil-li ji ne pro její jméno, je neplatná.

Řekl mu rabi Jehošua: Co [platí] o oběti pesach, jejíž čas je pevně stanoven?

Řekl mu rabi Eliezer: Oběť za hřích to dokazuje.

Řekl mu rabi Jehošua: