Zevachim 112b זבחים

zvířata s přechodnými vadami – kdo je obětoval venku, je osvobozen. Rabi Šimon říká: [Za zvířata] s trvalými vadami je osvobozen; [za zvířata] s přechodnými vadami [přestupuje] zákaz.

Hrdličky, jejichž doba nenastala, a holoubata, jejichž doba přešla – kdo je obětoval venku, je osvobozen. Rabi Šimon říká: [Za] holoubata, jejichž doba přešla, je osvobozen, a [za] hrdličky, jejichž doba nenastala, [přestupuje] zákaz.

[Zvíře] a jeho mládě [poražené v týž den] a [zvíře], jemuž chybí čas – je osvobozen. Rabi Šimon říká: To je pod zákazem, neboť rabi Šimon říká: Cokoli, co bude způsobilé přijít [k oltáři] po nějaké době, je pod zákazem, ale není za to karet. A mudrci říkají: Za cokoli, za co není karet, není ani zákaz.

Chybí-li čas, ať u něho samotného, ať u jeho majitele.

Který je [případ], kdy chybí čas u majitele? Muž s výtokem, žena s výtokem, rodička a malomocný, kteří obětovali svou oběť za hřích a svou oběť za vinu venku – jsou osvobozeni; [obětovali-li] své oběti zápalné a pokojné venku – jsou povinni.

Kdo obětuje [venku] z masa oběti za hřích, z masa oběti za vinu, z masa velesvatých obětí, z masa méně svatých obětí, ze zbytku omeru, ze dvou chlebů, z předkladných chlebů a ze zbytků moučných obětí,

a kdo lije [olej], kdo láme [na kousky], kdo míchá, kdo solí, kdo mává, kdo přináší [k oltáři], kdo uspořádává stůl, kdo upravuje lampy, kdo odebírá hrst a kdo zachycuje krev – venku, je osvobozen.

A nejsou za to povinni ani kvůli [výkonu] cizincem, ani kvůli nečistotě, ani kvůli chybějícímu rouchu, ani kvůli neumytým rukám a nohám.

Dokud nebyl postaven Svatostánek, byly výšiny dovoleny a služba [konána] prvorozenými; a když byl Svatostánek postaven, byly výšiny zakázány a služba [konána] kohanim. Velesvaté oběti se jedly uvnitř opon a méně svaté oběti v celém táboře Izraele. Přišli do Gilgalu – výšiny byly dovoleny. Velesvaté oběti se jedly uvnitř opon a méně svaté oběti kdekoli.

Přišli do Šila – výšiny byly zakázány. Nebyl tam strop, nýbrž jen kamenná stavba dole a pokrývky nahoře, a to bylo ‚odpočinutí‘. Velesvaté oběti se jedly uvnitř opon, méně svaté oběti a druhý desátek všude, odkud bylo [Šilo] vidět.

Přišli do Novu a Gibeonu – výšiny byly dovoleny. Velesvaté oběti se jedly uvnitř opon, méně svaté oběti ve všech městech Izraele.

Přišli do Jeruzaléma – výšiny byly zakázány a už pro ně nebylo povolení, a to bylo ‚dědictví‘. Velesvaté oběti se jedly uvnitř opon, méně svaté oběti a druhý desátek uvnitř hradeb.

Všechny svaté oběti, které někdo zasvětil v době zákazu výšin a obětoval venku v době zákazu výšin – ty jsou [pod] příkazem a zákazem a jsou za ně povinni karetem.

Zasvětil-li je v době povolení výšin a obětoval je venku v době zákazu výšin – ty jsou [pod] příkazem a zákazem, ale nejsou za ně povinni karetem. Zasvětil-li je v době zákazu výšin a obětoval je v době povolení výšin – ty jsou [pod] příkazem, ale není u nich zákaz.

A tyto svaté oběti se obětují ve Svatostánku: svaté oběti, které byly zasvěceny pro Svatostánek. Oběti obce se obětují ve Svatostánku a oběti jednotlivce na výšině. Oběti jednotlivce, které byly zasvěceny pro Svatostánek, ať obětují ve Svatostánku; a jestliže je obětoval na výšině, je osvobozen.

A jaký je rozdíl mezi výšinou jednotlivce a výšinou obce? Vkládání rukou, porážení na severu,