Rav Jehuda řekl jménem Šmuela: Převislá jsou platná, vykasaná neplatná. Ale vždyť se učí: Vykasaná jsou platná! Rami bar Chama řekl: To není rozpor: zde [jde o případ], kdy je vykasal šerpou, tam [o případ], kdy [potřebná délka] od začátku vůbec nebyla.
אמר רב יהודה אמר שמואל מרושלין כשרין מסולקין פסולין והתניא מסולקין כשרין אמר רמי בר חמא לא קשיא כאן שסילקן על ידי אבנט כאן דליתניהו מעיקרא כלל
Rav Huna přišel do Argizy. Syn jeho hostitele mu předložil rozpor: Řekl snad Šmuel, že převislá jsou platná a vykasaná neplatná? Vždyť se učí: vykasaná jsou platná! Řekl mu: Kromě tohoto [rozporu], který vyřešil Rami bar Chama.
רב הונא איקלע לארגיזא רמא ליה בר אושפיזכניה מי אמר שמואל מרושלין כשרין ומסולקין פסולין והתניא מסולקין כשרין א"ל בר מינה דההיא דשנייה רמי בר חמא
Ale pro Rava je to obtížné. A řekneš-li: co jsou převislá? [Ta, jež jsou] vykasaná šerpou – šerpa je přece [jakoby] zkracuje! Spíše vykasaná [roucha] jsou obtížná.
אלא לרב קשיא וכי תימא מאי מרושלין מסולקין על ידי אבנט ואבנט מיגז אגיז אלא מסולקין קשיא
Rabi Jirmeja z Difti řekl: Převislá, která nevykasal – o tom je spor tanaitů. Neboť se učí: „Na čtyřech cípech svého oděvu“ (Dt 22,12) – čtyři, a ne tři. Nebo snad jen čtyři, a ne pět? Když říká „jímž se zahaluješ“ (Dt 22,12), hle, [oděv] s pěti [cípy] je zmíněn. Jak tedy naplním „čtyři“? Čtyři, a ne tři. A proč jsi uznal za vhodné zahrnout [oděv] s pěti a vyloučit [oděv] se třemi? Zahrnuji [oděv] s pěti, protože v pěti jsou obsaženy čtyři, a vylučuji [oděv] se třemi, protože ve třech nejsou obsaženy čtyři.
אמר ר' ירמיה מדיפתי מרושלין שלא סילקן תנאי היא דתניא (דברים כב, יב) על ארבע כנפות כסותך ארבע ולא שלש או אינו אלא ארבע ולא חמש כשהוא אומר (דברים כב, יב) אשר תכסה בה הרי בעלת חמש אמור הא מה אני מקיים ארבע ארבע ולא שלש ומה ראית לרבות בעלת חמש ולהוציא בעלת שלש מרבה אני בעלת חמש שיש בכלל חמש ארבע ומוציא אני בעלת שלש שאין בכלל שלש ארבע
A učí se jinde: „Na čtyřech cípech svého oděvu“ – čtyři, a ne tři; čtyři, a ne pět. Copak se nepřou v tomto: jeden mistr se domnívá, že přebývající [část] je, jako by tam byla, a druhý mistr se domnívá, že je, jako by tam nebyla?
ותניא אידך על ארבע כנפות כסותך ארבע ולא שלש ארבע ולא חמש מאי לאו בהא קמיפלגי דמר סבר יתר כמאן דאיתיה דמי ומר סבר כמאן דליתיה דמי
A ten druhý – co udělá s tím „jímž se zahaluješ“? Potřebuje to k tomu, co se učí: „Uvidíte jej“ (Nu 15,39) – vyjma noční oděv. Nebo snad jen vyjma oděv slepého? Když říká „jímž se zahaluješ“, hle, oděv slepého je zmíněn. Jak tedy naplním „uvidíte jej“? Vyjma noční oděv.
ואידך האי אשר תכסה בה מאי עביד ליה מיבעי ליה לכדתניא (במדבר טו, לט) וראיתם אותו פרט לכסות לילה או אינו אלא פרט לכסות סומא כשהוא אומר אשר תכסה בה הרי כסות סומא אמור הא מה אני מקיים וראיתם אותו פרט לכסות לילה
A proč jsi uznal za vhodné zahrnout oděv slepého a vyloučit noční oděv? Zahrnuji oděv slepého, protože ho vidí jiní, a vylučuji noční oděv, protože ho nevidí [ani] jiní.
ומה ראית לרבות כסות סומא ולהוציא כסות לילה מרבה אני כסות סומא שישנה בראיה אצל אחרים ומוציא אני כסות לילה שאינה בראיה אצל אחרים
Naši mistři učili: „Lněný“ (bad) – aby [roucha] byla z jemného plátna; „lněný“ – aby byla nová; „lněný“ – aby byla soukaná; „lněný“ – aby jejich nit byla šestinásobná; „lněný“ – aby s nimi neoblékl nic všedního.
תנו רבנן בד שיהו של בוץ בד שיהו חדשים בד שיהו שזורים בד שיהו חוטן כפול ששה בד שלא ילבש של חול עמהן
Abaje řekl Rav Josefovi: Dobře, aby byla z jemného plátna – to nás učí: jemné plátno ano, něco jiného ne. Ale „lněný“ – aby byla nová: nová ano, obnošená ne? Vždyť se učí: obnošená jsou platná!
א"ל אביי לרב יוסף בשלמא שיהו של בוץ הא קמ"ל בוץ אין מידי אחרינא לא אלא בד שיהו חדשים חדשים אין שחקין לא והתניא משוחקין כשרים
Řekl mu: A podle tvého [výkladu]: „lněný“ – aby jejich nit byla šestinásobná? „Bad“ přece znamená jedno samotné! Spíše takto to říká: roucha, o nichž je řečeno „bad“, musí být z jemného plátna, nová, soukaná, s nití šestinásobnou; některé z toho je přikázáním, některé nezbytnou podmínkou.
אמר ליה וליטעמיך בד שיהו חוטן כפול ששה בד חד חד לחודיה משמע אלא הכי קאמר בגדים שנאמר בהן בד צריכין שיהו של בוץ חדשים שזורין שיהא חוטן כפול ששה יש מהן למצוה יש מהן לעכב
Rav Aši řekl Ravinovi: A než přišel Ezechiel, odkud jsme to věděli? – A podle tvého [výkladu] to, co řekl Rav Chisda: Tuto věc jsme se nenaučili z Tóry našeho učitele Mojžíše, naučili jsme se ji ze slov Ezechiela, syna Buziho: „Žádný cizinec neobřezaného srdce a neobřezaného těla nevstoupí do mé svatyně (aby mi sloužil)“ (Ez 44,9) – než přišel Ezechiel, odkud jsme to věděli? Spíše to bylo ústní tradicí a přišel Ezechiel a opřel to o verš. I zde je to ústní tradicí atd.
א"ל רב אשי לרבינא והא עד דאתא יחזקאל מנלן ולטעמיך הא דאמר רב חסדא דבר זה מתורת משה רבינו לא למדנו מדברי יחזקאל בן בוזי למדנו (יחזקאל מד, ט) כל בן נכר ערל לב וערל בשר לא יבא אל מקדשי (לשרתני) עד שבא יחזקאל מנלן אלא גמרא גמירי לה ואתא יחזקאל ואסמכיה אקרא הכא נמי גמרא גמירי לה כו'
Co [znamená] „nebudou se opásávat ničím, co vyvolává pot“ (Ez 44,18)? Abaje řekl: Nebudou se opásávat na místě, kde se potí, jak se učí: Když se opásávají, neopásávají se ani pod boky, ani nad lokty, nýbrž
מאי (יחזקאל מד, יח) לא יחגרו ביזע אמר אביי לא יחגרו במקום שמזיעין כדתניא כשהם חוגרין אין חוגרין לא למטה ממתניהן ולא למעלה מאציליהן אלא
Originál: Zevachim 18b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.