Vždyť bylo učeno: Krev, která vyžaduje [vylití k] základně, vyžaduje praní, úmysl na ni má účinek, a kdo z ní [něco] přinese venku, je povinen [trestem].
והתניא דמים הטעונין יסוד טעונין כיבוס ומחשבה מועלת בהן והמעלה מהן בחוץ חייב
A úmysl na ni má účinek? Vždyť bylo učeno: [Úkony] vylití zbytků a pálení obětních tuků, které nejsou nezbytnou podmínkou smíření – úmysl na ně nemá účinek!
ומחשבה מועלת בהן והתניא יצאו שירים והקטרת אימורין שאין מעכבין את הכפרה שאין מחשבה מועלת בהן
Jestliže je tomu tak, [proč] „vyžadují základnu“? Vždyť jdou na roh! Řekni: [Jsou počítány mezi ty, které] vyžadují základnu. – Ale „úmysl na ně má účinek“? Vždyť jsi řekl, [že v tom, že] nezpřístupňují, nečiní pigulem a nevnášejí se dovnitř, jsou jako jejich konec!
אי הכי טעונין יסוד לקרן אזלי אימא ניטענין יסוד ומחשבה מועלת בהן האמרת לא שרי' ולא מפגלא ולא עיילא לגואי כסופן
Ale u vnější krve – co, je [snad] osvobozen? Místo toho, aby učil o krvi, která se vylévá do strouhy, ať rozliší a učí v rámci téže [krve]: Kdy to platí? U vnitřní krve; ale u vnější krve je osvobozen!
אבל בדמים החיצונים מאי פטור אדתני דמים הנשפכין לאמה ליפלוג וליתני בדידה במה דברים אמורים בדמים הפנימים אבל בדמים החיצונים פטור
Kdo je [autorem] tohoto [učení]? Je to rabi Nechemja, který říká: Zbytky krve, které přinesl venku – je povinen; a nechtěl učit tři osvobození proti třem povinnostem.
הא מני רבי נחמיה היא דאמר שירי הדם שהקריבן בחוץ חייב ולא מתני ליה תלתא פטורי לבהדי תלתא חיובי
Rav Tachlifa bar Gaza řekl Ravinovi: Řekni, že v obou případech jde o [krev, která je k tomu] určena! – Co je to za [námitku]? Nyní, jestliže o [krvi] určené pro roh jsi řekl, že ne, je třeba [říkat to] o [krvi] určené pro základnu? Spíše „z rohu“ – skutečně z rohu; „ze základny“ – z [krve], která je určena pro základnu.
אמר ליה רב תחליפא בר גזא לרבינא אימא אידי ואידי ראוי הוא האי מאי השתא ראוי לקרן אמרת לא ראוי ליסוד מיבעיא אלא מן הקרן מן הקרן ממש מן היסוד מן הראוי ליסוד:
„[U] všech [obětí, jejichž krev] se dává na vnitřní oltář …“ Rabíni učili: „A naloží s býkem, jak naložil [s býkem oběti za hřích]“ (Lv 4,20) – co [to] přichází naučit?
כל הניתנין על מזבח הפנימי כו': ת"ר (ויקרא ד, כ) ועשה כאשר עשה מה בא ללמוד
Zdvojit [zmínku] o jeho kropeních a naučit, že jestliže vynechal jedno ze všech podání, neučinil vůbec nic. Mám [z toho] jen sedm podání, která jsou všude nezbytnou podmínkou; odkud [víme o] čtyřech podáních? Praví se: „tak s ním naloží“.
לכפול בהזאתו ולמד שאם חיסר אחת מכל המתנות לא עשה ולא כלום אין לי אלא מתן שבע שמעכבות בכל מקום מתן ד' מניין ת"ל כן יעשה
Originál: Zevachim 39a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.