MIŠNA: Posílají se oděvy, šité i nešité, i když to není pro potřebu svátku. Ale ne sandál s hřeby ani obuv, která není ušita. Rabi Jehuda říká: Ani bílá obuv, protože potřebuje řemeslníka. Toto je pravidlo: Vše, z čeho je užitek o svátku, se posílá.
GEMARA: Takto zní Mišna: Protože potřebuje vejce řemeslníka. Naše Mišna je podle rabi Eliezera. Neboť jsme se tam učili: Obuv na kopytě: Rabi Eliezer ji prohlašuje za čistou a mudrci za nečistou. Je to podle všech. Zde je rozdíl, neboť je to jako upravovat nádobu o svátku. Učí se: Obuv se o svátku nesnímá z kopyta, ale ve všední dny svátku se z kopyta snímat smí.
Rabi Chalafta ben Šaul učil: Šperky je zakázáno posílat. Rabi Mana řekl: Řekli jen „posílat“. Nosit je tedy dovoleno. Učí se: Přenáší se šofar, aby se z něj napojilo dítě, a zápisník, řehtačka a zrcadlo, aby se jimi přikryly nádoby. Rabi Avun řekl: Mišna říká, že je zakázáno je nosit. Neboť jsme se učili: Vše, z čeho je užitek o svátku, se posílá. Řekneš-li, že je dovoleno je nosit, mělo by být dovoleno je posílat. Co je tedy to, co se učí: Přenáší se šofar, aby se z něj napojilo dítě, a zápisník, řehtačka a zrcadlo, aby se přikryly nádoby? Když mají podobu nádoby. To dosud o zlatých šperkech. A i o stříbrných šperkech? Říkají ve jménu rabi Jirmeji: Je to zakázáno. A říkají ve jménu rabi Jirmeji: Je to dovoleno. Rabi Chizkija řekl: Já znám začátek i konec. Na dvoře rabi Jirmeji vyrůstaly malé děti. Šel a zeptal se rabi Zeiry. Řekl mu: Nezakazuj a nedovoluj.
Originál: Jerusalem Talmud Beitzah 1:12 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.