MIŠNA: Bejt Šamaj říkají: Člověk nesmí ohřívat vodu pro své nohy, ledaže je vhodná k pití. A Bejt Hilel to dovolují. Smí rozdělat oheň a ohřívat se u něj.
„Smí rozdělat oheň a ohřívat se u něj“ je názor všech; jen když je konvice u ohně. Vyložil to jiným výkladem: Podle názoru Bejt Šamaj: Jen když je konvice u ohně. Podle názoru Bejt Hilel: I když konvice u ohně není.
Voda ohřátá o svátku a stejně tak voda ohřátá v předvečer Šabatu na Šabat: Rav a Šmuel. Jeden řekl: Myje si v ní tvář, ruce a nohy. A druhý řekl: Myje si v ní tělo, úd po údu. A nevíme, kdo řekl co. Protože Šmuel učil: Myje si v ní tvář, ruce a nohy, je to tedy Rav, kdo říká: Myje si v ní tělo, úd po údu. Jeden filozof se zeptal bar Kapary, [podle jiných] se Ablat zeptal Leviho Sarisy: Je dovoleno pít a zakázáno se mýt? Řekl mu: Kdybys viděl eunucha, jak objímá tvou ženu, nebylo by ti to zlé? Řekl mu: Ano. Řekl mu: A dělá ti tím něco? Řekl mu: Abych ji uchránil před prostopášností. Řekl mu: I zde, aby [lidé] nezpustli. Když odešel, řekli mu jeho žáci: Rabi, tohoto jsi odbyl stéblem. Co odpovíš nám? Řekl jim: Copak již není řečeno: „Jen to, co se jí pro každou duši, jen to smí být pro vás připraveno“ (Ex 12,16)?
Originál: Jerusalem Talmud Beitzah 2:5 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.