MIŠNA: Ráno se říkají dvě požehnání před ním a jedno po něm. Večer se říkají dvě před ním a dvě po něm, jedno dlouhé a jedno krátké. Kde řekli prodloužit, nesmí se zkracovat; [kde řekli] zkrátit, nesmí se prodlužovat; [kde řekli] uzavřít, nesmí se neuzavírat; [kde řekli] neuzavírat, nesmí se uzavírat.
GEMARA:Rabi Simon jménem rabi Šmuela bar Nachmana: Podle verše „Budeš o něm rozjímat dnem i nocí“ (Joz 1,8): aby bylo rozjímání ve dne i v noci stejné. Rabi Josi, syn rabi Avina, jménem rabi Jehošuy ben Leviho: Podle verše „Sedmkrát denně tě chválím za tvé spravedlivé soudy“ (Ž 119,164). Rabi Nachman jménem rabi Maniho: Každý, kdo plní „sedmkrát denně tě chválím“, je jako by splnil „budeš o něm rozjímat dnem i nocí“.
Proč se každý den recitují tyto dva oddíly? Rabi Levi a rabi Simon. Rabi Simon řekl: Protože je v nich psáno o uléhání a vstávání. Rabi Levi řekl: Protože je v nich obsaženo Desatero. „Já jsem Hospodin, tvůj Bůh“ (Ex 20,2): „Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh“ (Dt 6,4). „Nebudeš mít jiné bohy vedle mne“ (Ex 20,3): „Hospodin je jediný“ (Dt 6,4). „Nevezmeš jméno Hospodina, svého Boha, nadarmo“ (Ex 20,7): „A budeš milovat Hospodina, svého Boha“ (Dt 6,5). Kdo miluje krále, nebude přísahat jeho jménem a lhát. „Pamatuj na šabatový den, abys jej světil“ (Ex 20,8): „Abyste si připomínali“ (Nu 15,40). Rabi říká: To je přikázání o Šabatu, které se vyrovná všem přikázáním Tóry, neboť je psáno: „A svůj svatý Šabat jsi jim oznámil a přikázání, ustanovení a Tóru jsi jim přikázal“ (Neh 9,14) atd. – aby ses dověděl, že se vyrovná všem přikázáním Tóry. „Cti svého otce a svou matku“ (Ex 20,12): „Aby se rozmnožily vaše dny a dny vašich synů“ (Dt 11,21). „Nezabiješ“ (Ex 20,13): „A brzy zahynete“ (Dt 11,17). Kdo zabíjí, bude zabit. „Nezcizoložíš“ (Ex 20,14): „Nebudete se toulat za svým srdcem a za svýma očima“ (Nu 15,39). Řekl rabi Levi: Srdce a oko jsou dva dohazovači hříchu. Je psáno: „Dej mi, můj synu, své srdce a ať tvé oči střeží mé cesty“ (Př 23,26). Svatý, budiž požehnán, řekl: Dáš-li mi své srdce a své oko, vím, že jsi můj. „Nepokradeš“ (Ex 20,15): „A sklidíš své obilí“ (Dt 11,14) – a ne obilí svého druha. „Nevydáš proti svému bližnímu křivé svědectví“ (Ex 20,16): „Já jsem Hospodin, váš Bůh“ (Nu 15,41). A je psáno: „Hospodin je Bůh pravdivý“ (Jr 10,10). Co je „pravdivý“? Řekl rabi Avun: Že je to živý Bůh a Král světa. Řekl rabi Levi: Svatý, budiž požehnán, řekl: Vydáš-li proti svému druhovi křivé svědectví, přičtu ti, jako bys vydal svědectví proti mně, že jsem nestvořil nebesa a zemi. „Nebudeš dychtit po domě svého bližního“ (Ex 20,17): „A napíšeš je na veřeje svého domu“ (Dt 6,9) – svého domu, a ne domu svého druha.
Tam se učí: Řekl jim správce: Řekněte jedno požehnání. A oni požehnali. Co požehnali? Rav Matana řekl jménem Šmuela: To je požehnání Tóry. A recitovali Desatero, Šema, Ve-haja im šamoa a Va-jomer. Rabi Ami jménem Reš Lakiše: To znamená, že požehnání nejsou podmínkou. Řekl rabi Ba: Z tohoto nelze nic vyvodit, neboť Desatero je tělem Šema. Rav Matana a rabi Šmuel bar Nachman oba řekli: Podle práva by se mělo každý den recitovat Desatero. Proč se nerecituje? Kvůli námitce heretiků, aby neříkali: Jen toto bylo dáno Mojžíšovi na Sinaji.
Rabi Šmuel bar Nachman jménem rabi Jehudy bar Zevudy: Podle práva by se měl každý den recitovat oddíl o Balakovi a Bileámovi. Proč se nerecituje? Aby se obec nezatěžovala. Rabi Chuna řekl: Protože je v něm psáno o uléhání a vstávání. Rabi Josi, syn rabi Buna, řekl: Protože je v nich psáno o vyjití [z Egypta] a o království. Řekl rabi Eleazar: Protože je to psáno v Tóře, v Prorocích a ve Spisech.
Řekl jim správce: Řekněte jedno požehnání. A oni požehnali. Co požehnali? Rav Matana řekl jménem Šmuela: To je požehnání Tóry. Ale neřekli „Stvořitel světel“? Rabi Šmuel, bratr rabi Berechji: Světla ještě nevyšla, a ty bys řekl „Stvořitel světel“?
A v Šabat se přidává jedno požehnání pro odcházející hlídku. Co je to za požehnání? Řekl rabi Chelbo: Toto: Ten, jenž přebývá v tomto domě, ať mezi vámi zasadí bratrství a lásku, pokoj a přátelství.
Šmuel řekl: Vstal-li časně, aby studoval před Šema, musí požehnat; po Šema nemusí požehnat. Řekl rabi Ba: A to jen když studoval hned na místě. Rabi Chuna řekl: Zdá se, že midraš vyžaduje požehnání, halachot nevyžadují požehnání. Rabi Simon jménem rabi Jehošuy ben Leviho: Midraš i halachot vyžadují požehnání. Řekl Rav Chija bar Aši: Když jsme sedávali před Ravem, bývali jsme povinni žehnat jak nad midrašem, tak nad halachot.
Učí se: Kdo recituje s muži stanoviště, nesplnil, neboť bývali pozdě. Rabi Zeira jménem rabi Amiho: Za dnů rabi Jochanana jsme vycházeli k veřejnému půstu a recitovali Šema po třech hodinách, a on nám v tom nebránil. Rabi Josi a rabi Acha vyšli k veřejnému půstu; obec přišla a recitovala Šema po třech hodinách. Rav Acha jim chtěl bránit. Řekl mu rabi Josa: Vždyť to už recitovali v jejím čase! Recituje se jen proto, aby se přistoupilo k modlitbě ze slov Tóry. Řekl mu: Kvůli prostým lidem, aby neříkali, že ji recitují v jejím čase.
Toto jsou požehnání, která se prodlužují: požehnání Roš ha-šana a Jom ha-kipurim a požehnání veřejného půstu. Podle svých požehnání se člověk pozná, je-li učenec, nebo nevzdělanec. Toto jsou požehnání, která se zkracují: kdo žehná nad přikázáními a nad plody, požehnání zimun a poslední požehnání z požehnání po jídle. Tedy všechna ostatní požehnání člověk prodlužuje. Řekl Chizkija: Z toho, co se učí: Kdo prodlužuje, je zavrženíhodný, a kdo zkracuje, je chvályhodný, plyne, že to není pravidlo. Učí se: V postní den je třeba prodlužovat [požehnání] „Vykupitel Izraele“. Tedy v šesti, která přidává, se neprodlužuje. Řekl rabi Josa: Abys neřekl: Protože je to podoba Osmnácti, nemá se v tom prodlužovat. Proto je třeba říci: V postní den je třeba prodlužovat „Vykupitel Izraele“.
Toto jsou požehnání, při kterých se člověk uklání: v první na začátku a na konci a v Modim na začátku a na konci. Kdo se uklání při každém požehnání, toho se učí, aby se neuklonil. Rabi Jicchak bar Nachman jménem rabi Jehošuy ben Leviho: Velekněz se uklání na konci každého požehnání; král na začátku každého požehnání a na konci každého požehnání. Rabi Simon jménem rabi Jehošuy ben Leviho: Král, jakmile se skloní, nevzpřímí se, dokud nedokončí celou svou modlitbu. Proč? „Když Šalomoun dokončil celou tuto modlitbu a prosbu k Hospodinu, vstal od Hospodinova oltáře, kde klečel na kolenou“ (1Kr 8,54).
Co je sklonění a co je pokleknutí? Rabi Chija Raba ukázal pokleknutí před Rabim, ochrnul a uzdravil se. Rabi Levi bar Sisi ukázal sklonění před Rabim, ochrnul a neuzdravil se.
„A jeho dlaně rozprostřené k nebesům“ (1Kr 8,54). Řekl rabi Ajbu: Stál jako tato mrtvola. Řekl rabi Eleazar bar Avina: S těmito dlaněmi, na kterých při stavbě Chrámu nic neulpělo.
Učil rabi Chalafta ben Šaul: Všichni se uklánějí s vyslancem obce při díkůvzdání. Rabi Zeira řekl: A jen v Modim. Rabi Zeira mínil přistoupit, aby se s ním uklonil na začátku a na konci. Rabi Josa, když sem vystoupil, viděl je, jak se sklánějí a šeptají. Řekl jim: Co je to za šeptání? Neslyšeli jste, že rabi Chelbo řekl, rabi Šimon jménem rabi Jochanana, jménem rabi Jirmeji, rabi Chanina jménem rabi Mejaši, rabi Chija jménem rabi Simaje? Někteří říkají: Druhové jménem rabi Simaje: Děkujeme ti, Pane všech tvorů, Bože chval, Skálo věků, Živý světa, Stvořiteli počátku, který křísíš mrtvé, že jsi nás oživil, udržel, udělil nám zásluhu, pomohl nám a přiblížil nás, abychom děkovali tvému jménu. Požehnaný jsi, Hospodine, Bože díkůvzdání. Rabi Ba bar Zavda jménem Rava: Děkujeme ti, neboť jsme povinni děkovat tvému jménu: „Mé rty budou jásat, když ti budu zpívat, i má duše, kterou jsi vykoupil“ (Ž 71,23). Požehnaný jsi, Hospodine, Bože díkůvzdání. Rabi Šmuel bar [Inja] jménem rabi Achy: Díkůvzdání a chvála tvému jménu; tobě velikost, tobě moc, tobě nádhera. Budiž vůlí před tebou, Hospodine, náš Bože a Bože našich otců, abys nás podepřel z našeho pádu a vzpřímil nás z našeho shrbení, neboť ty podpíráš padající a vzpřimuješ shrbené, jsi plný slitování a není žádného mimo tebe. Požehnaný jsi, Hospodine, Bože díkůvzdání. Bar Kapara řekl: Tobě sklonění, tobě shrbení, tobě padnutí na tvář, neboť tobě pokleknutí; tobě se skloní každé koleno, přísahat bude každý jazyk. „Tvá, Hospodine, je velikost i moc i nádhera i vítězství i velebnost, neboť všechno na nebi i na zemi je tvé; tvé, Hospodine, je království a ty se vyvyšuješ nade vše jako hlava. Bohatství i sláva pocházejí od tebe, ty vládneš nade vším, v tvé ruce je síla a moc a v tvé ruce je učinit velkým a posílit všechny“ (1Pa 29,11–12). A nyní, náš Bože, děkujeme ti a chválíme jméno tvé nádhery celým srdcem a celou duší, klaníme se. „Všechny mé kosti řeknou: Hospodine, kdo je jako ty, jenž vysvobozuješ ubohého od silnějšího, ubohého a chudého od jeho lupiče“ (Ž 35,10). Požehnaný jsi, Hospodine, Bože díkůvzdání. Řekl rabi Judan: Rabíni říkávají je všechny. A někteří říkají: buď tuto, nebo tuto.
Učí se: A jen ať se neukloní příliš. Řekl rabi Jirmeja: A jen ať nedělá jako tato ještěrka, ale: „Všechny mé kosti řeknou: Hospodine, kdo je jako ty“ (Ž 35,10). Výrok Chanana bar Ba s tím nesouhlasí, neboť Chanan bar Ba řekl druhům: Povím vám dobrou věc, kterou jsem viděl dělat Rava, a řekl jsem ji před Šmuelem, a on vstal a políbil mě na ústa: Při „Požehnaný jsi“ se ukloní; když má vyslovit Jméno, vzpřímí se. Šmuel řekl: Já uvádím důvod: „Hospodin vzpřimuje shrbené“ (Ž 146,8). Řekl rabi Ami: Není to rozumné, ale: „Před mým jménem se ponižuje“ (Mal 2,5). Řekl rabi Avun: Kdyby bylo psáno „v mém jménu se ponižuje“, bylo by to dobré. Není však psáno jinak než „před mým jménem se ponižuje“: dříve než vyslovil Jméno, už se ponížil.
Rabi Šmuel bar Natan jménem rabi Chamy bar Chaniny: Stalo se, že se někdo uklonil příliš a Rabi jej odstranil. Rabi Ami řekl: Rabi Jochanan odstraňoval. Řekl mu rabi Chija bar Ba: Neodstraňoval, jen napomínal.
Toto jsou požehnání, která začínají slovem „Požehnaný“: Všechna požehnání začínají slovem „Požehnaný“. A navazuje-li požehnání na jiné, jako u Šema a modlitby, nezačínají slovem „Požehnaný“.
Namítl rabi Jirmeja: A co [požehnání] vykoupení? Je to jiné, neboť rabi Jochanan řekl: Hallel, slyšel-li jej v synagoze, splnil. Namítl rabi Eleazar, syn rabi Josy, před rabi Josou: A co jeho závěr? Řekl mu: Jsou dvě: jedno pro budoucnost a jedno pro minulost.
A co „Který je dobrý a činí dobře“? Je to jiné, neboť Rav Huna řekl: Když byli zabití z Betaru vydáni k pohřbu, bylo stanoveno „Který je dobrý a činí dobře“: „který je dobrý“, že se nerozložili, a „činí dobře“, že byli vydáni k pohřbu.
A co Kiduš? Je to jiné, neboť jestliže seděl a pil za dne a nastal mu svatý den, neříká „Stvořitel plodu révy“. A co jeho závěr? Řekl rabi Mana: Taková je forma požehnání. Řekl rabi Judan: Krátká forma začíná slovem „Požehnaný“ a nekončí slovem „Požehnaný“. Dlouhá forma začíná slovem „Požehnaný“ a končí slovem „Požehnaný“.
Všechna požehnání se řídí svými závěry; neříká se požehnání z verše. Namítl rabi Jicchak, syn rabi Eleazara, před rabi Josou: Když říkáš, že se [řídí] svými závěry, neříká se tedy požehnání z verše? Řekli mudrci: Ten mladík si myslí, že znamená „svými závěry“: Jestliže stál při ranní modlitbě, zapomněl a zmínil večerní a pak uzavřel ranní, splnil. Řekl rabi Acha: Všechna požehnání jsou podle svých závěrů. A ti, kdo říkají: „Zajásej a plesej, obyvatelko Sijónu“ (Iz 12,6) atd., v tom není otázka požehnání z verše.
Originál: Jerusalem Talmud Berakhot 1:5 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.