MIŠNA: Moc deště se zmiňuje v [požehnání o] oživení mrtvých, o déšť se prosí v požehnání let a havdala [se říká] v „který obdarováváš poznáním“. Rabi Akiva říká: Říká ji jako čtvrté požehnání samostatně. Rabi Eliezer říká: V díkůvzdání.
GEMARA: Jako je oživení mrtvých životem pro svět, tak je i spad deště životem pro svět. Rabi Chija bar Aba to odvodil odtud: „Oživí nás po dvou dnech, třetího dne nás pozvedne a budeme žít před ním. Poznejme, spěchejme poznat Hospodina, jeho východ je jistý jako úsvit“ (Oz 6,2–3).
Je psáno: „I řekl Eliáš Tišbejský, z osadníků Gileádu, Achabovi: Jako že žije Hospodin, [Bůh Izraele, před nímž stojím, nebude] v těchto letech rosa ani déšť, leda na mé slovo“ (1Kr 17,1). Rabi Berechja řekl: Rabi Jasa a mudrci. Jeden řekl: Byl vyslyšen ohledně rosy i deště. Druhý řekl: Ohledně deště byl vyslyšen, ohledně rosy nebyl. Plyne to odtud: „Jdi, ukaž se Achabovi a dám déšť“ atd. (1Kr 18,1). A podle toho, kdo říká, že byl vyslyšen ohledně rosy i deště, kde byl zrušen jeho slib o rose? Rabi Tanchuma[Edrejský] řekl: Domnívají se, že slib, který byl zčásti zrušen, je zrušen celý. Někteří chtějí říci, že u syna Sareptské: „I volal k Hospodinu a řekl: Hospodine, můj Bože“ atd. (1Kr 17,20). Rabi Jehuda ben Pazi řekl: Podobá se to člověku, který ukradl lékaři pouzdro. Když vycházel, byl zraněn jeho syn. Vrátil se k němu a řekl: Pane lékaři, uzdrav mého syna! Řekl mu: Jdi a vrať pouzdro, v němž jsou všechny druhy léků, a já uzdravím tvého syna. Tak řekl Svatý, budiž požehnán, Eliášovi: Jdi a zruš svůj slib o rose, neboť mrtví ožívají jedině rosou, a já oživím syna Sareptské. A odkud víme, že mrtví ožívají jedině rosou? „Tvoji mrtví budou žít, má mrtvola vstane; procitněte a jásejte, kdo přebýváte v prachu, neboť rosa světel je tvá rosa a země vydá stíny mrtvých“ (Iz 26,19). Rabi Tanchum Edrejský řekl: A země vydá, co jí bylo svěřeno.
Rabi Jaakov z Kfar Chanan ve jménu Reš Lakiše: Když Avraham, váš praotec, vykonal mou vůli, přísahal jsem mu, že rosa nikdy neustane od jeho synů. Jaký je důvod? „Tobě je rosa tvého mládí“ (Ž 110,3). A hned poté je psáno: „Hospodin přísahal a nebude litovat“ (Ž 110,4). Rabi Jehuda ben Pazi řekl: Závětí jsem ji dal Avrahamovi, darem jsem mu ji dal: „Ať ti Bůh dá z rosy nebes“ (Gn 27,28). Rabi Šmuel bar Nachmani řekl: Když se Izrael dopustí hříchu a zlých skutků, deště jsou zadrženy; přivedou k nim nějakého starce, jako je rabi Josi Galilejský, ten se za ně přimlouvá a deště padají. Ale rosa nepadá pro zásluhu žádného tvora. Jaký je důvod? „Jako rosa od Hospodina, jako přeháňky na trávu, která nečeká na člověka a nedoufá v lidské syny“ (Mi 5,6).
Rabi Zeira ve jménu rabiho Chaniny: Stál [v modlitbě] v čase deště a zmínil rosu: nevrací se. V čase rosy a zmínil déšť: vrací se. Ale což není učeno: Zmiňovat rosu a vítry mudrci neuložili, a chce-li je zmínit, zmíní? Nelze srovnávat toho, kdo přivolává kletbu, s tím, kdo ani neprosí, ani kletbu nepřivolává. V čase deště a zmínil rosu: nevrací se. Ale což není učeno: Neprosil-li v požehnání let nebo nezmínil-li moc deště v oživení mrtvých, vrací se? To platí o tom, kdo nezmínil ani rosu, ani déšť.
Rabi Zeira ve jménu rabiho Huny: Neprosil-li v požehnání let, řekne to v „který slyšíš modlitbu“. A stejně tak, nezmínil-li moc deště v oživení mrtvých, řekne to v „který slyšíš modlitbu“. Jestliže prosbu, která plyne z nouze, říká v „který slyšíš modlitbu“, tím spíše zmínku, která plyne z dostatku! Ale což není učeno: Neprosil-li v požehnání let nebo nezmínil-li moc deště v oživení mrtvých, vrací se? Rabi Avdimi, bratr rabiho Josiho, řekl: To když to neřekl v „který slyšíš modlitbu“.
Kam se vrací? Jak řekl rabi Šimon bar Va ve jménu rabiho Jochanana o novoluní: Odešel-li ze svého místa, vrací se na začátek; a pokud ne, vrací se k [požehnání o] službě. I zde: Odešel-li ze svého místa, vrací se na začátek.
A pokud ne, vrací se k [požehnání o] službě, respektive k „který slyšíš modlitbu“. V Ninive potřebovali po Pesachu vyhlásit půst. Přišli se zeptat Rabiho. Rabi jim řekl: Jděte a učiňte to, jen neměňte ražbu modlitby. Kde to říká? Rabi Jirmeja se domníval, že to říká v „který slyšíš modlitbu“. Rabi Josi mu řekl: Což neřekl rabi Zeira ve jménu Rav Huny: Neprosil-li v požehnání let nebo nezmínil-li moc deště v oživení mrtvých, vrací se k „který slyšíš modlitbu“? A Rabi jim řekl: Jděte a učiňte to, jen neměňte ražbu modlitby. Podle názoru rabiho Josiho kde to tedy říká? V šesti [požehnáních], která přidává. To zatím platí o obci, která má šest. Odkud to víme o jednotlivci, který šest nemá? Rabi Chanina řekl: Což neřekl rabi Zeira ve jménu Rav Huny: Jednotlivec předkládá své potřeby v „který slyšíš modlitbu“? A toto jsou jeho potřeby.
„A havdala v ‚který obdarováváš poznáním‘.“ Šimon bar Va se ptal před rabim Jochananem: Věc, která se pravidelně koná, a mudrci se o ní přou? Řekl mu: Protože její hlavní místo je u kalicha, zapomněli na ni v modlitbě. Jeho výrok říká, že její hlavní místo je u kalicha. Rabi Jaakov bar Idi ve jménu rabiho Jicchaka Velikého: Říká se u kalicha, [ač] se říká v modlitbě, aby z toho měly užitek děti. Jeho výrok říká, že její hlavní místo je v modlitbě. Rabi Zeira, Rav Jehuda ve jménu Šmuela: Řekl ji u kalicha, řekne ji v modlitbě; řekl ji v modlitbě, řekne ji u kalicha. Jeho výrok říká, že její hlavní místo je tu i tam.
„Rabi Eliezer říká: V díkůvzdání.“ Rabi Jochanan ve jménu Rabiho: Přiklánějí se k rabimu Eliezerovi o svátku, který připadne na konec Šabatu, ihned. Rabi Jicchak Veliký ve jménu Rabiho: Halacha je podle rabiho Eliezera o svátku, který připadne na konec Šabatu. Rabi Jicchak bar Nachman ve jménu rabiho Chaniny ben Gamliela: Halacha je podle rabiho Eliezera vždy. Rabi Abahu ve jménu rabiho Elazara: Halacha je podle rabiho Eliezera vždy. Rabi Jaakov bar Acha řekl: Ne proto, že by šlo o dvě tradice, ale proto, že rabi Jicchak bar Nachman a rabi Elazar oba říkají ve jménu rabiho Chaniny ben Gamliela: Halacha je podle rabiho Eliezera vždy.
„A havdala v ‚který obdarováváš poznáním‘“ – to jsou slova mudrců. Rabi Akiva říká: Říká ji jako čtvrté požehnání samostatně. Rabi Jaakov bar Acha ve jménu Šmuela: Říká ji jako čtvrté požehnání. Rabi Judan řekl: Říká ražbu požehnání a potom odděluje. To odpovídá Rabimu, neboť Rabi řekl: Divím se, jak mohli zrušit o Šabatu „který obdarováváš poznáním“. Není-li poznání, odkud modlitba? A stejně tak: Není-li poznání, odkud havdala? Rabi Jicchak bar Elazar řekl: Oddělí a potom říká ražbu požehnání.
Rabi Elazar ben rabi Hošaja: Jen ať neřekne méně než tři oddělení. Rabi Jochanan řekl: Řekli: Kdo ubírá, ať neřekne méně než tři, a kdo přidává, ať nepřidá více než sedm oddělení. Levi řekl: A to z oddělení uvedených v Tóře. Nachum bar rabi Simaj vyšel a řekl ve jménu svého otce: I jedno oddělení. Rabi Abahu řekl: A musí zakončit oddělením. Rabi Mana se ptal: Takže i když začal „který odděluješ svaté od všedního“, znovu zakončí „který odděluješ svaté od všedního“? Rabi Josi bej rabi Bun řekl: A což nepatří k požehnáním, která začínají slovem „Požehnaný“ a zakončují se slovem „Požehnaný“?
Rabi Elazar ben Antignos ve jménu rabiho Elazara bar rabi Janaj: To znamená, že je zakázáno konat práci, dokud neoddělí. Jako je zakázáno konat práci, dokud neoddělí, tak je člověku zakázáno předkládat své potřeby, dokud neoddělí.
Rabi Zeira, rabi Elazar ben Antignos [ve jménu rabiho Elazara] bar rabi Janaj ve jménu rabiho Jehudy bar Rabi: Neoddělil-li na konci Šabatu, oddělí i ve čtvrtek. To platí o „který odděluješ svaté od všedního“, ale „který tvoříš světla ohně“ říká ihned.
Rabi Zeira ve jménu Rav Jehudy, rabi Aba ve jménu Aby bar Jirmeji: I o svátku, který připadne doprostřed týdne, říká „mezi sedmým dnem a šesti dny práce“. Rabi Zeira řekl Ravu Jehudovi: Což je před ním šest dnů práce? Řekl mu: A což je před ním nečistota a čistota?
Rabi Jirmeja, rabi Zeira ve jménu Rav Chiji bar Aši: Je třeba říci: „Zahaj nám dny, šest dnů práce, které nám přicházejí vstříc, v pokoji.“ Rabi Aba přidává: „A dej nám v nich slyšet veselí a radost.“ Rabi Chizkija ve jménu rabiho Jirmeji: „Dej nám porozumět a nauč nás.“ Rabi Chizkija ve jménu rabiho Jirmeji: Ti, kdo odpovídají amen, mají upřít oči na kalich a oči na světlo. Rabi Chizkija ve jménu rabiho Jirmeji: Čtyři druhy lulavu se berou ve směru svého růstu.
Originál: Jerusalem Talmud Berakhot 5:2 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.