Rabi Šilo z Kefar Tamarta jménem
rabi Jochanana: Důvod
rabi Eliezera: „A obložíš jej čistým zlatem“ atd.
(Ex 30,3). Tóra jej nazvala zemí. Zatím zlatý oltář. Oltář zápalné oběti odkud? Je to logický závěr: Jestliže zlatý oltář, který je loket na loket, nazýváš zemí, oltář zápalné oběti, který je pět na pět, tím spíše. Někteří chtějí říci: „Čtvercový“
(Ex 30,2), „čtvercový“
(Ex 27,1): jako je zde země, tak i tam země.
Rabi Hila řekl: Důvod rabanan: „Oltář ze dřeva, tři lokte vysoký“ atd.
(Ez 41,22). Tóra jej nazvala přenosným. Zatím oltář zápalné oběti. Zlatý oltář odkud? Je to logický závěr: Jestliže oltář zápalné oběti, který je pět na pět, nazýváš přenosným, zlatý oltář, který je loket na loket, tím spíše. Někteří chtějí říci: „Čtvercový“, „čtvercový“: jako je zde přenosný, tak i tam přenosný. A mudrci říkají: Protože jsou obložené. Není to snad obložení, kvůli kterému stojí? Neřekl snad
rabi Šimon ben Lakiš jménem
rabi Hošaji: Bylo na něm
[obložení] tlusté jako gordiánský dinár?
Rabi La řekl: Pro svou službu nestojí kvůli němu. A to odpovídá tomu, co řekl
rabi Šimon ben Lakiš: Není psáno: „A zhotovíš oltář k pálení kadidla“
(Ex 30,1), ale „pálící kadidlo“: oltář pálil kadidlo. Ať je tedy jako deska, která je zhotovena k přenášení a pokládání! Neřekl snad
rabi Ami jménem
rabi Šimona ben Lakiše: Proč je stůl nečistý? Ne proto, že jej vynášejí a ukazují poutníkům? A tento nestojí snad na svém místě? I tento sloužil jako nádoba ve Chrámu. Ať je čistý! A proč je nečistý?
Rabi Mana řekl: Jak jsme se tam učili: Jsou tři druhy košů.
Rabi Zeira řekl: Protože se jich užívá spolu s jejich nákladem. I zde, protože se ho užívá spolu s jeho nákladem.
רִבִּי שִׁילֹה דִכְפַר תַּמַּרְתָּה בְשֵׁם רִבִּי יוֹחָנָן. טַעֲמֵיהּ דְּרִבִּי לִיעֶזֶר וְצִפִּיתָ אוֹתוֹ זָהָב טָהוֹר וגו׳. הַתּוֹרָה קָרָאת אוֹתוֹ קַרְקַע. עַד כְּדוֹן מִזְבַּח הַזָּהָב. מִזְבַּח הָעוֹלָה מְנַיִין. וְדִין הוּא. מָה אִם מִזְבַּח הַזָּהָב שֶׁהוּא אַמָּה עַל אָמַּה אַתְּ אָמַר קַרְקַע. מִזְבַּח הָעוֹלָה שֶׁהוּא חָמֵשׁ עַל חָמֵשׁ לֹא כָל שֶׁכֵּן. אִית דְּבָעֵי מֵימַר. רָבוּעַ רָבוּעַ. מַה כָאן קַרְקַע אַף כָּאן קַרְקַע. אָמַר רִבִּי הִילָא. טַעֲמוֹן דְּרַבָּנִן. הַמִּזְבֵּחַ עֵץ שָׁלֹשׁ אַמּוֹת גּוֹבַה וגו׳. הַתּוֹרָה קָרָאת אוֹתוֹ מִיטַּלְטֵל. עַד כְּדוֹן מִזְבַּח הָעוֹלָה. מִזְבַּח הַזָּהָב מְנַיִין. וְדִין הוּא. מָה אִם מִזְבַּח הָעוֹלָה שֶׁהוּא חָמֵשׁ עַל חָמֵשׁ אַתְּ אָמַר מִיטַּלְטֵל. מִזְבַּח הַזָּהָב שֶׁהוּא אַמָּה עַל אָמַּה לֹא כָל שֶׁכֵּן. אִית דְּבָעֵי מֵימַר. רָבוּעַ רָבוּעַ. מַה כָאן מִיטַּלְטֵל אַף כָּאן מִיטַּלְטֵל. וַחֲכָמִים אוֹמְרִים. מִפְּנֵי שֶׁהֵן מְצוּפִּין. לֹא צִיפּוּי שֶׁהוּא עוֹמֵד מַחְמָתוֹ הוּא. לֹא כֵן אָמַר רִבִּי שִׁמְעוֹן בֶּן לָקִישׁ בְּשֵׁם רִבִּי הוֹשַׁעְיָה. כְּעוֹבִי דֵינַר גּוֹרְדִּיָינוֹן הָיָה בוֹ. אָמַר רִבִּי לָא. לִמְלַכְתּוֹ אֵינוֹ עוֹמֵד מַחְמָתוֹ הוּא. וְאַתָיָיא כַיי דְאָמַר רִבִּי שִׁמְעוֹן בֶּן לָקִישׁ. וְעָשִׂיתָ מִזְבֵּחַ מִקְטַר קְטוֹרֶת אֵין כָתוּב כָּאן אֶלָּא מַקְטִר קְטוֹרֶת. הַמִּזְבֵּחַ הָיָה מַקְטִיר אֶת הַקְּטוֹרֶת. וִיהֵא כְטַבֻּלָה שֶׁהִיא עֲשׂוּיָה לִילֵךְ וּלְהַנִיחַ. לֹא כֵן אָמַר רִבִּי אִמִּי בְשֵׁם רִבִּי שִׁמְעוֹן בֶּן לָקִישׁ. הַשּׁוּלְחָן לָמָּה טָמֵא. לֹא מִפְּנֵי שֶׁמּוֹצִיאִין אוֹתוֹ וּמַרְאִין אוֹתוֹ לְעוֹלֵי רְגָלִים. וְזֶה לֹא בִמְקוֹמוֹ הוּא עוֹמֵד. אַף זֶה שִׁימֵּשׁ כֶּלִי בַמִּקְדָּשׁ. וִיהֵא טָהוֹר. וְלָמָּה טָמֵא. אָמַר רִבִּי מָנָא. כַּיי דְתַנִּינָן תַּמָּן. שָׁלשׁ מַשְׁפֵּלוֹת הֵן. אָמַר רִבִּי זְעוּרָה. מִפְּנֵי שֶׁמִּשְׁתַּמְּשִׁין בָּהּ עַל גַּב חֲבִילֶיהָ. וְכָא מִפְּנֵי שֶׁמִּשְׁתַּמְּשִׁין בּוֹ עַל גַּב חֲבִילָיו.