MIŠNA: Kdo kupuje víno mezi kutejci, řekne: „Dva logy, které hodlám oddělit, ať jsou pozdvihovanou dávkou, deset desátkem a devět druhým desátkem“; vykoupí a pije.
GEMARA: Učí se: Rabi Josi a rabi Šimon zakazují, protože by se měch mohl protrhnout a ukázalo by se, že pil zpětně neodvedené. Důvod jednoho není důvodem druhého. Důvod rabi Josiho: aby se [měch] nepoškodil. Důvod rabi Šimona: aby nezapomněl a nevypil zbytek. Jak se učí: „Druhý desátek, který je v tomto předmětu, ať je vykoupen na sela v tomto měšci“ – vykoupil. Rabi Josi říká: Nevykoupil. Jaký je důvod rabi Josiho? [Mudrci uznávají,] že řekl-li: „na starém sela a na starém denáru“, vykoupil. Mudrci uznávají rabi Josimu, že řekl-li: „na sela, který vezmu z ruky svého syna, a na denár, který vezmu z ruky svého syna“, nevykoupil, protože je v té chvíli neměl v ruce.
Tam jsme se učili: „Kdo odloží plody, aby za ně odděloval druhý desátek.“ A tato mišna není podle rabi Josiho a rabi Šimona? Rabi Zeira řekl: Tam se pokazily zpětně; ale zde se pokazily od ztráty dále.
Tam jsme se učili: Zasvěcená peruta, která spadla do měšce, nebo [někdo] řekl: „Peruta v tomto měšci je zasvěcená“: vydal-li první, dopustil se zpronevěry pochybně, a za druhou se dopustil zpronevěry jistě – slova rabi Akivy. A mudrci říkají: Za všechny pochybně a za poslední jistě. Rabi Judan, otec rabi Matanji, řekl: To platí, když jich bylo deset; ale když byly dvě, za první se dopustil zpronevěry pochybně a za druhou jistě. Rabi Šimon ben Lakiš se ptal před rabi Jochananem: Jaký je rozdíl mezi tím, kdo říká „v měšci“, a tím, kdo říká „z měšce“? Rabi Šimon ben Lakiš řekl: I kdyby vydal celý měšec, nedopustí se zpronevěry. Jak říkáš: zpětně vypil neodvedené, řekni i zde: zpětně vydal neposvěcené. Ale tam to závisí na oddělení. Rabi Jona řekl: Tam i zde to závisí na oddělení: je to, jako by řekl: „Ať tento měšec neztratí zasvěcenou perutu.“ Mění se postoj rabi Šimona ben Lakiše? Tam říká: Zpronevěry se dopouští v perutě podle poměru tří logů; a zde říká takto? Jakmile sis to na něm vyžádal, vrátil se a rozhodl to.
Rabi Jicchak bar Elazar řekl: Člověk může v předvečer Šabatu říci: „Toto je pozdvihovaná dávka na zítřek“, ale nemůže v Šabat říci: „Toto je pozdvihovaná dávka na zítřek.“ Rabi Josi, syn rabi Buna, řekl: Člověk nemůže ani v předvečer Šabatu říci: „Toto je pozdvihovaná dávka na zítřek.“ Mišna odporuje rabi Josimu, synu rabi Buna: Džbán, který je tevul jom, a naplnil jej ze sudu neodvedeným desátkem: řekl-li: „Toto je pozdvihovaná dávka z desátku na zítřek“, když se setmí, je to pozdvihovaná dávka; řekl-li: „Toto je eruv“, neřekl nic. Vyložil to o minulosti. – Ale rabi Chija učil; řekl: Lze to říci o minulosti? A rabi Josi, syn rabi Buna, od toho ustoupil.
Originál: Jerusalem Talmud Demai 7:4 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.