GEMARA: „Žena, jejíž manžel a syn odešli do zámoří“ atd. Jak to pojímáš, jako svědky smrti, nebo jako svědky rozvodu? Budeš-li to pojímat jako svědky smrti, je to v rozporu s tamními rabíny. Budeš-li to pojímat jako svědky rozvodu, je to v rozporu jak se zdejšími rabíny, tak s tamními rabíny. Řekl
rabi Jochanan: A tak se učí: Dva říkají: Zemřel, a dva říkají: Nezemřel – nesmí se provdat, a jestliže se provdala, nemusí odejít. Dva říkají: Byla rozvedena, a dva říkají: Nebyla rozvedena – nesmí se provdat, a jestliže se provdala, musí odejít. Tam říkají: Není v tom rozdíl. Ať smrt, ať rozvod, nesmí se provdat, a jestliže se provdala, nemusí odejít. Podle názoru tamních rabínů je to v pořádku: ať smrt, ať rozvod. Podle názoru zdejších rabínů, jaký je rozdíl mezi smrtí a rozvodem?
Rabi Zeira to řekl bez uvedení jména,
rabi Chija řekl jménem
rabiho Jochanana: U svědků smrti rozhoduje úsudek, neboť kdyby přišel, popřel by je. Řekl
rabi Chizkija: Tamní rabíni
[se drží] svého názoru. Jako tamní rabíni říkají: V hodině, kdy odešla, odešla na základě jasného svědectví, tak zdejší rabíni říkají: V hodině, kdy se provdala, provdala se na základě jasného svědectví. Řekl
rabi Josi: Je rozumné
[říci], že se postoj tamních rabínů nemění. Nesouhlasí snad tamní rabíni, že kdyby od první chvíle dva říkali: Zemřel její otec
[a pole jí] z něho
[připadlo], a dva říkali: Její otec nezemřel
[a pole jí z něho nepřipadlo], že pole zůstává v držení Reuvena? Kdyby dva řekli: Byla zasnoubena, rozvedena a provdala se, a dva říkali: Nebyla rozvedena – nemusí odejít, to je správné.
הלכה: הָאִשָּׁה שֶּׁהָלַךְ בַּעֲלָהּ וּבְנָהּ לִמְדִינַת הַיָּם כוּל׳. מָה אַתְּ עֲבַד. כְּעֵידֵי מִיתָה אוֹ כְעֵידֵי גֵירוּשִׁין. אִין תַּעַבְדִּינָהּ כְּעֵידֵי מִיתָה. פְּלִיגָא עַל רַבָּנִן דְּתַמָּן. אִין תַּעַבְדִּינָהּ כְּעֵידֵי גֵירוּשִׁין פְּלִיגָא בֵּין עַל רַבָּנִין דְּהָכָא בֵין עַל רַבָּנִין דְּתַמָּן. אָמַר רִבִּי יוֹחָנָן. וְתַנֵּי כֵן. שֻׁנַיִם אוֹמְרִים מֵת. וּשְׁנַיִם אוֹמְרִים לֹא מֵת. לֹא תִינָּשֵׂא. וִאִם נִישֵּׂאת לֹא תֵצֵא. שְׁנַיִם אוֹמְרִים נִתְגָּרְשָׁה. וּשְׁנַיִם אוֹמְרִים לֹא נִתְגָּרְשָׁה. לֹא תִינָּשֵׂא. וְאִם נִישֵּׂאת תֵּצֵא. תַּמָּן אָמְרִין. לֹא שַׁנְיָיא. הִיא מִיתָה הִיא גֵירוּשִׁין לֹא תִינָּשֵׂא. וְאִם נִישֵּׂאת לֹא תֵצֵא. עַל דַעֲתִּין דְּרַבָּנִין דְּתַמָּן נִיחָא. הִיא מִיתָה הִיא גֵירוּשִׁין. עַל דַעֲתִּין דְּרַבָּנִן דְּהָכָא מַה בֵין מִיתָה מַה בֵין גֵּירוּשִׁין. רִבִּי זְעִירָה אָמַר לָהּ סְתָם. רִבִּי חִיָיה בְשֵׁם רִבִּי יוֹחָנָן אָמַר. הַדַּעַת מַכְרָעַת בְּעֵידֵי מִיתָה מֵאַחַר שֶׁאִילּוּ יָבוֹא הוּא מַכְחִישׁ. אָמַר רִבִּי חִזְקִיָּה. רַבָּנִן דְּתַמָּן כְּדַעְתִּין. כְּמוֹ דְּרַבָּנִן דְּתַמָּן אוֹמְרִים. בְּשָׁעָה שֶׁיָּצָאת בְּעֵידוּת בְּרוּרָה יָצָאת בּוֹ. כֵּן רַבָּנִין דְּהָכָא אָמְרִין. בְּשָׁעָה שֶׁנִּיסֵּית בְּעֵידוּת בְּרוּרָה נִיסֵּית. אָמַר רִבִּי יוֹסֵי. מִסְתַּבְּרָא דְלָא מִחְלְפָא שִּׁיטָּתִין דְּרַבָּנִן דְּתַמָּן. לֹא מוֹדֵיי רַבָּנִן דְּתַמָּן שֶׁאִילּוּ מִשָּׁעָה רִאשׁוֹנָה שְׁנַיִם אוֹמְרִים. מֵת אָבִיהָ מִתּוֹכָהּ. וּשְׁנַיִם אוֹמְרִים. לֹא מֵת אָבִיהָ מִתּוֹכָהּ. שֶׁהַשָּׂדֶה בְּחֶזְקַת שֶׁלָּרְאוּבֵן. אִילּוּ אָמְרוּ שְׁנַיִם. נִתְקַדְּשָׁה וְנִתְגָּרְשָׁה וְנִשֵּׂאת. וּשְׁנַיִם אוֹמְרִים לֹא נִתְגָּרְשָׁה. לֹא תֵצֵא. יְאוּת.