MIŠNA: Vinice, která zpustla: lze-li v ní [ještě] nasbírat deset vinných keřů na plochu bejt sea a jsou-li vysázeny podle předpisu, nazývá se vinicí. „Chudá vinice“, která je vysázena bez ladu: lze-li v ní vyrovnat dva [keře] proti třem, je to vinice, a ne-li, není to vinice. Rabi Meir říká: Protože vypadá jako podoba vinic, je to vinice.
GEMARA:Rabi Jochanan řekl: Holé místo ve vinici a vinice, která zpustla, jsou totéž. Holé místo ve vinici – vyholí se uprostřed; vinice, která zpustla – je vyholena ze všech stran.
Rabi Zeira to ukazoval kolegům: devět řad po sedmi [keřích]. Vezmi řadu, vynech řadu ve směru osnovy; [vezmi] řadu, vynech řadu ve směru útku. Zbude tam dvacet keřů. Vezmi dva odsud a dva odtud, jeden odsud a jeden odtud; zbude tam deset keřů. To je to, co jsme se učili: deset keřů na bejt sea. Vyjde: dva proti dvěma a jeden vybíhá jako ocas; dva proti dvěma a jeden vybíhá jako ocas; dva proti dvěma a jeden vybíhá jako ocas; dva proti dvěma a jeden vybíhá jako ocas.
Pohlížíš na to, jako by zde byl zasazen další [keř]; jako by zde byl zasazen další; jako by zde byl zasazen další. Zasadit sem nemůžeš, protože je to ocas, a není ocasu k ocasu; zasadit sem nemůžeš, protože je to ocas, a není ocasu k ocasu; zasadit sem nemůžeš, protože je to ocas, a není ocasu k ocasu. To říká, že u velké vinice se ocas nepočítá. Tím je rozřešena otázka rabiho Josiho bar Zemina ve jménu rabiho Jochanana: pohlížíš na to, jako by zde byl zasazen další.
Vyjde šedesát čtyři na čtyřicet osm. Vezmi dvě odtud a dej je sem; vyjde čtyřicet osm na čtyřicet osm. Jeden mezi [nimi]: vytrhni jeden mezi [nimi] a ponech jeden [holý]: šestnáct na šestnáct, jeho obdělávací prostor osm loket. Jak s tím naložíš – [počítáš] keř i s jeho obdělávacím prostorem uvnitř bejt sea, nebo [jen] mimo jeho obdělávací prostor? Počítáš-li ho i s jeho obdělávacím prostorem uvnitř bejt sea, zjistíš, že chybí tři sta čtyřicet osm. A počítáš-li ho mimo jeho obdělávací prostor, zjistíš přebytek čtyř set padesáti dvou. Řekneš-li, že jde o [keře] rozptýlené jednotlivě – [vždyť] jsou to jednotlivé [keře]; řekneš-li, že jde o souvislou výsadbu – učili jsme se jen deset keřů na bejt sea. Tanaita to tedy nemůže [takto] vyložit.
Je-li kmen vyrovnán, ale koruna není vyrovnána, je to vinice. Je-li koruna vyrovnána, ale kmen není vyrovnán, není to vinice. Byly-li [keře] tenké a nevyrovnané, [ztloustly] a nyní jsou vyrovnány, je to vinice. Jak pozná, zda jsou vyrovnány? Přinese provázek a natáhne jej. Někteří tanaité učí: zevnitř, a jiní tanaité učí: zvenčí. Rabi Jona řekl: Kdo říká zevnitř – v rozmezí jednoho tefachu; kdo říká zvenčí – [provázek] se jich musí dotýkat. Vnější řada, která není vyrovnána s kmeny: dá se jí její obdělávací prostor a zbytek se oseje. Rabi Josi řekl: Kdyby seli v rozmezí šesti [tefachů], vše je zakázáno; mimo šest [tefachů] jsou [tyto] keře dovoleny, ale vinice je zakázána.
Originál: Jerusalem Talmud Kilayim 5:1 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.