MIŠNA: Mezi tím, komu je slibem zakázán užitek od druha, a tím, komu je od něj zakázán pokrm, není rozdíl, kromě vkročení nohou a nádob, s nimiž se nepřipravuje pokrm. Mezi sliby a dobrovolnými dary není rozdíl, kromě toho, že u slibů, zemřou-li nebo jsou ukradeny, se ručí za náhradu, a u dobrovolných darů, zemřou-li nebo jsou ukradeny, se neručí.
GEMARA: Tedy věc, s níž se připravuje pokrm, je zakázána? Což nesložil slib jen ohledně pokrmu? Rabi Šimon ben Lakiš řekl: Takto zní Mišna: Mezi tím, komu je zakázán užitek od druha, a tím, komu je od druha zakázán užitek z pokrmu. A tanaita z domu Rabiho[učí] tak: Komu je od druha zakázán užitek z pokrmu, ať mu [druh] nepůjčuje síto, řešeto, mlýn a pec. Učí se: Ale půjčí mu poháry, mísy a talíře, které pokrmu neprospívají, jen ho pojímají. Pánve a hrnce jsou zakázány. Mlít a šlapat je zakázáno. Žnout je otázka. Sbírat hrozny je otázka. Užitek z pokrmu, co to je? Učí se: Ale půjčí mu sekeru. Mysleli jsme si, že jde o sekeru na štípání. Vysvětli to o sekeře na plení, a nic z toho neplyne. Rabi Abuna řekl: Rabi Jirmeja se tázal: Tento zusta: protože odděluje a sypeš do něj mouku, je jako [síto].
Co je slib, o němž řekli? Když někdo řekne: „Beru na sebe zápalnou oběť.“ A co je dobrovolný dar, o němž řekli? Když někdo řekne: „Toto je zápalná oběť.“ Rabi Chama, kolega rabanů, se tázal: Řekl: „Beru na sebe“, a znovu řekl: „Toto je.“ Rabi Chinena se tázal: Nedá se usoudit [o opaku]: Řekl: „Toto je“, a znovu řekl: „Beru na sebe“? Těžší zákaz se vztahuje na lehčí zákaz; lehčí zákaz se nevztahuje na těžší zákaz.
Originál: Jerusalem Talmud Megillah 1:7 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.