Řekl
Rav Chisda: To znamená, že mrtvého, jehož pohřeb je přikázáním, je dovoleno odklidit. Řekl
rabi Zeira: Vylož to tak, že byl pohřben bez svolení, nebo že byl pohřben na vypůjčeném místě. Neměli bychom se obávat a říci, že je to snad mrtvý, jehož pohřeb je přikázáním?
Rabi Zeira se domnívá, že mrtví, jejichž pohřeb je přikázáním, nejsou běžní. Vychází ti tedy: Jsou tři druhy hrobů. Nalezený hrob se odklízí; odklidil-li ho, jeho místo je nečisté a zakázané k užitku. Známý hrob se neodklízí; odklidil-li ho, jeho místo je čisté a dovolené k užitku. Hrob, který škodí veřejnosti, se odklízí; odklidil-li ho, jeho místo je nečisté a zakázané k užitku. Rabi Aba bar Kohen rozhodl v Kfar Akavja: Jeho místo je dovolené k užitku. Neodporuje to? Tady když on předešel město a tady když město předešlo jeho. Učí se: Hrob, který město obklopilo ze tří stran, se odklízí. Ze dvou stran: někteří učitelé učí: Odklízí se; někteří učí: Neodklízí se. Řekl
Rav Chisda: Kdo říká, že se odklízí,
[mluví o hrobu] v okruhu sedmdesáti loktů a zbytku; kdo říká, že se neodklízí,
[mluví o hrobu] mimo sedmdesát loktů a zbytek. Kdo říká, že se odklízí,
[mluví o městě] v podobě gamy; kdo říká, že se neodklízí, v podobě písmene hej. Všechny hroby se odklízejí kromě hrobů krále a hrobů proroka. Řekli mu: Vždyť hroby Davidových potomků se odklízejí, a hroby potomků Chuldy byly v Jeruzalémě a nikdo se jich nikdy nedotkl, aby je odklidil. Řekl jim
rabi Akiva: Odtud je důkaz? Byla tam štola a nečistota jí odtékala a vycházela do potoka Kidron.
אָמַר רַב חִסְדָּא. הָדָא אָמְרָה. מֵת מִצְוָה מוּתָּר לְפַנּוֹתוֹ. אָמַר רִבִּי זְעִירָא. תִּיפְתָּר שֶׁנִּקְבַּר שֶׁלֹּא בִּרְשׁוּת אוֹ שֶׁנִּקְבַּר לִשְׁאֵלָה. וְחָשׁ לוֹמַר שֶׁמָּא מֵת מִצְוָה הִיא. סָבַר רִבִּי זְעִירָא שֶׁאֵין מֵיתֵי מִצְוָה מְצוּיִין. נִמְצֵאתָה אוֹמֵר. שְׁלֹשָׁה מִינֵי קְבָרוֹת הֵן. קֶבֶר הַנִּמְצָא מְפַנִּין אוֹתוֹ. פִּינֵּהוּ מְקוֹמוֹ טָמֵא וְאָסוּר בַּהֲנָיָיה. קֶבֶר הַיָּדוּעַ אֵין מְפַנִּים אוֹתוֹ. פִּינֵּהוּ מְקוֹמוֹ טָהוֹר וּמוּתָּר בַּהֲנָיָיה. קֶבֶר שֶׁהוּא מַזִּיק אֶת הָרַבִּים מְפַנִּין אוֹתוֹ. פִּינֵּהוּ מְקוֹמוֹ טָמֵא וְאָסוּר בַּהֲנָיָיה. הוֹרָה רִבִּי אַבָּא בַּר כֹּהֵן בִּכְפַר עֲקַבְיָה. מְקוֹמוֹ מוּתָּר בַּהֲנָיָיה. מַה וּפְלִיג. כָּאן בְּשֶׁקָּדַם הוּא אֶת הָעִיר וְכָאן בְּשֶׁקְּדָמָתוֹ הָעִיר. תַּנֵּי. קֶבֶר שֶׁהֱקִיפָתוֹ הָעִיר מִשָּׁלֹשׁ רוּחוֹת מְפַנִּין אוֹתוֹ. מִשְׁתֵּי רוּחוֹת. אִית תַּנָּיֵי תַנֵּי. מְפַנִּין אוֹתוֹ. אִית תַּנֵּי. אֵין מְפַנִּין אוֹתוֹ. אָמַר רַב חִסְדָּא. מָאן דְּאָמַר מְפַנִּין אוֹתוֹ. בְּנָתוּן בְּתוֹךְ שִׁבְעִים אַמָּה וְשְׁיֵרַיִים. מָאן דְּאָמַר אֵין מְפַנִּין אוֹתוֹ. בְּנָתוּן חוּץ לְשִׁבְעִים אַמָּה וּשְׁיֵרַיִים. מָאן דְּאָמַר מְפַנִּין אוֹתוֹ. בְּעָשׂוּי כְּמִין גַּם. מָאן דְּאָמַר אֵין מְפַנִּין. בְּעָשׂוּי כְּמִין הֵיא. כָּל הַקְּבָרוֹת מִתְפַּנִּין חוּץ מִקִּבְרֵי הַמֶּלֶךְ ומִקִּבְרֵי הַנָּבִיא. אָמְרוּ לוֹ. וַהֲלֹא קִיבְרֵי בְּנֵי דָוִיד מִתְפַּנִּין וְקִיבְרֵי בְּנֵי חוּלְדָּה הָיוּ בִּירוּשָׁלַים וְלֹא נָגַע אָדָם בָּהֶן לְפַנּוֹתָן מֵעוֹלָם. אָמַר לָהֶן רִבִּי עֲקִיבָה. מִשָּׁם רְאַיָיה. מְחִילָה הָיָה שָׁם וּמִשָּׁם הָיְתָה טוּמְאָה מְקַדֶּדֶת וְיוֹצְאָה לְנַחַל קִדְרוֹן.