MIŠNA: Vzal [chudý] část rohu pole a hodil ji na zbytek, nemá na ní žádný podíl. Padl na ni nebo přes ni rozprostřel svůj plášť, odstraní ho z ní. A tak je tomu i u leketu a tak i u zapomenutého snopu.
GEMARA: Učí se ve jménu rabi Meira: Trestají ho a odebírají mu jak utržené, tak spojené [se zemí]. Dosud [jde o čin] úmyslný; [platí to] i při neúmyslném? A i u svazků?
Rabi Šimon ben Lakiš ve jménu Aby Kohena bar Dalaji: Člověk nabývá nález v rámci svých čtyř loktů. Jaký je důvod? „Hle, ve své chudobě jsem připravil pro dům Hospodinův sto tisíc talentů zlata a tisíc tisíců talentů stříbra, a mědi a železa bez váhy, neboť ho bylo hojně; i dřevo a kameny jsem připravil, a ty k nim přidáš“ (1Pa 22,14).
Rabi Jona řekl: Rav Hošaja se ptal: O čem tu mluvíme? Je-li to v rámci čtyř loktů, je [David] bohatý. Je-li to mimo čtyři lokte – copak člověk může zasvětit něco, co mu nepatří? A vyložili jsme to tak, že zasvěcoval postupně, kus po kuse.
Rabi Avin řekl: Co znamená „ve své chudobě“? Že před Tím, který promluvil a byl svět, není žádné bohatství. Jiný výklad: „ve své chudobě“ – v trýznění, kdy se postil a své jídlo zasvěcoval Nebesům.
Rabi Jaakov bar Idi namítl před rabi Šimonem ben Lakišem: Vždyť jsme se učili: Uviděl nález a padl na něj, a přišel jiný a zmocnil se ho – ten, kdo se ho zmocnil, jej nabyl. Řekl mu: Vylož to tak, že neřekl: Ať mi to nabudou mé čtyři lokte. A vždyť se učí: Padl na ni, rozprostřel přes ni svůj plášť – odstraní ho z ní. Řekl mu: I to je případ, kdy neřekl: Ať mi to nabudou mé čtyři lokte. A vždyť rabi Chija učil: Dva, kteří se rvali o snop, a přišel jiný chudý a vytrhl jim ho – nabyl ho. Řekl mu: I to je případ, kdy neřekl: Ať mi to nabudou mé čtyři lokte.
Rabi Jasa řekl, rabi Jochanan řekl: To [platí] u rozvodových listin, což neplatí u daru. [Je zde] nejdále jdoucí závěr rabi Jochanana a nejdále jdoucí závěr rabi Šimona ben Lakiše. Závěr rabi Jochanana: Jestliže nález, který se nenabývá se souhlasem druhého, se nabývá v rámci čtyř loktů, tím spíše dar, který se nabývá se souhlasem druhého. Závěr rabi Šimona ben Lakiše: Jestliže dar, který se nenabývá v rámci čtyř loktů, se nabývá se souhlasem druhého, tím spíše nález, který se nabývá v rámci čtyř loktů.
Rabi Zeira namítl před rabi Jasou: Vždyť jsme se učili: A tak je tomu i ohledně zasnoubení. Řekl mu: Rozvodové listiny a zasnoubení jsou totéž. A vždyť jsme se učili: A tak je tomu i ohledně dluhu. Řekl mu: Protože kdyby mu [věřitel] řekl: Hoď to do moře a bude ti [dluh] odpuštěn, byl by mu odpuštěn. Pak by tedy i [když to dopadne] blízko dlužníka, dlužník byl zproštěn. A učili jsme se: Blízko dlužníka – dlužník je zavázán. [To proto,] že mu řekl: Hoď mi to, [abys byl zproštěn,] až to vstoupí do mé moci, a ještě to do jeho moci nevstoupilo. Rabi Abahu řekl: Všechny tyto námitky, které rabi Zeira vznášel před rabi Jasou – i rabi Šimon ben Lakiš je vznášel před rabi Jochananem, a ten je od něho přijímal a řešil je těmito výklady.
Originál: Jerusalem Talmud Peah 4:2 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.