Bylo učeno: Kdo odděluje desátek a kdo vaří v Šabat: bylo-li to neúmyslně, smí se to jíst; bylo-li to úmyslně, nesmí se to jíst, slova
rabi Meira.
Rabi Jehuda říká: Neúmyslně: smí se to jíst po skončení Šabatu. Úmyslně: nesmí se to jíst.
Rabi Jochanan Sandlar říká: Neúmyslně: smí se to jíst po skončení Šabatu, jiní, ale ne on. Úmyslně: ani on, ani jiní.
Šmuel se drží
rabi Jochanana Sandlara.
Rav, když učil ve svém kruhu, říkal podle
rabi Meira; veřejně učil podle
rabi Jochanana Sandlara.
Rabi Šimon bar Karsana řekl: Vykládal jim podle
rabi Jišmaela ben
rabi Josiho, neboť bylo učeno:
Rabi Jišmael ben
rabi Josi řekl jménem svého otce: Cokoli, za co se při úmyslném činu nese trest vyhlazení a při neúmyslném oběť za hřích, a člověk to učinil v Šabat, ať neúmyslně, ať úmyslně, je to zakázáno jemu i jiným. A cokoli, za co se při úmyslném činu nenese trest vyhlazení a při neúmyslném oběť za hřích, a člověk to učinil v Šabat: neúmyslně, smí se to jíst po skončení Šabatu, jiní, ale ne on. Úmyslně: ani on, ani jiní. Ptali se před
rabi Jochananem: Co říkáš ty? Řekl jim: Já mám jen Mišnu: Kdo odděluje desátek a kdo vaří v Šabat: neúmyslně, smí se to jíst; úmyslně, nesmí se to jíst. Slyšel to
Rav Chisda a řekl: Tím byly Šabaty dovoleny!
Rav Huna jménem
Rava, a
rabi Chija učil totéž: Zpočátku říkali: Kdo zapomene jídlo na ohništi a Šabat jej tam zastihne: neúmyslně, smí se to jíst; úmyslně, nesmí se to jíst. Stali se podezřelými, že tam jídlo nechávají úmyslně a říkají: Zapomněli jsme. Zakázali jim tedy i to, co bylo zapomenuto. A zde říkají takto?
Rabi Ila řekl: Byli podezřelí z nechávání, nikoli z vaření. Potrestali toho, kdo nechává, ale nepotrestali toho, kdo vaří.
דְּתַנֵּי. הַמְעַשֵּׂר וְהַמְבַשֵּׁל בַּשַּׁבָּת בְּשׁוֹגֵג יֵאָכֵל. וּמֵזִיד לֹא יֵאָכֵל. דְּבְרֵי רִבִּי מֵאִיר. רִבִּי יְהוּדָה אוֹמֵר. שׁוֹגֵג יֵאָכֵל לְמוֹצָאֵי שַׁבָּת. מֵזִיד לֹא יֵאָכֵל. רִבִּי יוֹחָנָן הַסַּנְדְּלָר אוֹמֵר. שׁוֹגֵג יֵאָכֵל לְמוֹצָאֵי שַׁבָּת לַאֲחֵרִים וְלֹא לוֹ. מֵזִיד לֹא לוֹ וְלֹא לַאֲחֵרִים. שְׁמוּאֵל כְּרִבִּי יוֹחָנָן הַסַּנְדְּלָר. רַב כַּד הֲוָה מוֹרֵי בַחֲבוּרָתֵיהּ הֲוָה אֲמַר כְּרִבִּי מֵאִיר. בַּצִּיבּוּרָא הֲוָה מוֹרֵי כְּרִבִּי יוֹחָנָן הַסַּנְדְּלָר. אָמַר רִבִּי שִׁמְעוֹן בַּר כַּרְסָנָה. כְּרִבִּי יִשְׁמָעֵאל בֵּירִבִּי יוֹסֵי דָרַשׁ לוֹן. דְּתַנֵּי. רִבִּי יִשְׁמָעֵאל בֵּירִבִּי יוֹסֵי אָמַר מִשּׁוּם אָבִיו. כָּל דָּבָר שֶׁחַיָיבִין עַל זְדוֹנוֹ כָּרֵת וְעַל שִׁגְגָתוֹ חַטָּאת וַעֲשָׂאוֹ בַשַּׁבָּת. בֵּין שׁוּגֵג בֵּין מֵזִיד אָסּוּר בֵּין לוֹ בֵין לַאֲחֵרִים. וְכָל דָּבָר שֶׁאֵינָן חַיָיבִין עַל זְדוֹנוֹ כָּרֵת וְעַל שִׁגְגָתוֹ חַטָּאת וַעֲשָׂאוֹ בַשַּׁבָּת. שׁוֹגֵג יֵאָכֵל לְמוֹצָאֵי שַׁבָּת לַאֲחֵרִים וְלֹא לוֹ. מֵזִיד. לֹא לוֹ וְלֹא לַאֲחֵרִים. בְּעוֹן קוֹמֵי רִבִּי יוֹחָנָן. אַתְּ מַה אָמַר. אָמַר לוֹן. אֲנִי אֵין לִי אֶלָּא מִשְׁנָה. הַמְעַשֵּר וְהַמְבַשֵּׁל בַּשַּׁבָּת. שׁוֹגֵג יֵאָכֵל. מֵזִיד לֹא יֵאָכֵל. שָׁמַע רַב חִסְדָּא וָמַר. הוּתְרוּ הַשַּׁבָּתוֹת. רַב חוּנָה בְשֵׁם רַב וְתַנֵּי רִבִּי חִיָיא כֵן. בָּרִאשֹׁנָה הָיוּ אוֹמְרִים. הַשֹּׁכֵיחַ תַּבְשִׁיל עַל גַּבֵּי כִירָה וְקָדְשָׁה עָלָיו אֶת הַשַּׁבָּת. שׁוֹגֵג יֵאָכֵל. מֵזִיד לֹא יֵאָכֵל. נֶחְשְׁדוּ לִהְיוֹת מַנִּיחִין מְזִידִין. וְאוֹמְרִים. שֹׁכֵיחִין הָיִינוּ. וְאָסְרוּ לָהֶן אֶת הַשּׁוֹכֵחַ. וְהָכָא אָמְרוּ כֵן. אָמַר רִבִּי אִילָא. נֶחְשְׁדוּ לִהְיוֹת מַנִּיחִין וְלֹא נֶחְשְׁדוּ לִהְיוֹת מְבַשְּׁלִין. וְקָנְסוּ בְמַנִּיחַ וְלֹא קָנְסוּ בִמְבַשֵּׁל.