MIŠNA: Kameny, kterými pohnul pluh, nebo které byly zakryté a odkryly se: jsou-li mezi nimi dva, z nichž každý je břemenem pro dva, smějí se odnést. Kdo sbírá kameny ze svého pole, bere horní a nechává ty, které se dotýkají země. Stejně tak u kupky oblázků nebo hromady kamenů bere horní a nechává ty, které se dotýkají země. Je-li spodek skála nebo sláma, smějí se odnést.
GEMARA: Neplatí to jen o tom, když jimi pluh pohnul, ale i když jimi pluh teprve pohne. Rabi Josi řekl: Mišna to říká: Je-li každý z nich břemenem pro dva, smějí se odnést.
Rabi Jaakov bar Bun ve jménu rabiho Šimona ben Lakiše: To znamená, že je zakázáno sbírat oblázky z pole druhého, protože ten pleje a dává na ně svou trávu. To platí v údolí; v horách a na kamenitých místech je to dovoleno a považuje mu to za dobrodiní.
Originál: Jerusalem Talmud Sheviit 3:5 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.