MIŠNA: V Sýrii se smí pracovat s utrženým, ale ne se spojeným [se zemí]. Mlátí se, víří, šlape se [ve lisu] a váže se do snopů, ale nežne se, nesklízejí se hrozny a nesklízejí se olivy. Pravidlo řekl rabi Akiva: Vše, co je podobné tomu, co je dovoleno v Zemi, se smí dělat v Sýrii.
GEMARA: „V Sýrii se smí pracovat s utrženým“ atd. Řekl rabi Abahu: Aby neodcházeli a neusazovali se tam. Proč je to s utrženým dovoleno? Protože vidí, že úleva je blízko, neodejde.
Rabi Josi, syn rabi Buna, se tázal před rabi Manou: Smí se mlít s pohanem v Zemi? Řekl mu: Mišna říká, že je to zakázáno, neboť jsme učili: „V Sýrii se smí pracovat s utrženým, ale ne se spojeným.“ Tedy v Zemi je to zakázáno i s utrženým.
Na místě, kde se [úroda] jí, ale neobdělává: Smí tam někdo pronajmout své zvíře? Rabi Levi Cinabrijský se zeptal rabi Jicchaka a rabi Amiho a zakázali to. Rabi Hošaja dal pohanům drobné mince, ne proto, že by to bylo zakázáno, ale aby nenechal své zvíře o samotě s pohanem.
O čem je řeč? Jde-li o plody šestého roku, které přešly do sedmého, je to dovoleno i v Zemi. Jde-li o plody sedmého roku, které přešly do roku po sedmém, orat je dovoleno a žnout zakázáno. Jde tedy o plody sedmého roku v sedmém roce.
Rabi Chuna šel do Tyru a zakázal jim toto zavlažování. Slyšel to rabi Josi a řekl: Správně; což se to netýká spojeného [se zemí]? Ale vždyť jsme učili: „Zavlažuje se zavlažované pole o polosvátku a v sedmém roce.“ Řekl rabi Judan: [Je to] pro setbu na něm. Rabi Mana se tázal: Pak by mělo být dovoleno kvůli ní orat.
Originál: Jerusalem Talmud Sheviit 6:2 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.