MIŠNA: Kdo sbírá čerstvé byliny: dokud neuschne sladká [bylina]. A kdo hrabe suché: dokud nespadne druhý déšť. Listy rákosí a listy vinné révy: dokud neopadají ze svého kmene. A kdo hrabe suché: dokud nespadne druhý déšť. A rabi Akiva říká: U všech dokud nespadne druhý déšť. Podobně kdo pronajímá dům svému druhu do dešťů: dokud nespadne druhý déšť. Kdo se slibem zřekne užitku od svého druha do dešťů: dokud nespadne druhý déšť. Dokdy smějí chudí vcházet do sadů? Dokud nespadne druhý déšť. Dokdy se smí užívat a pálit sláma a plevy sedmého roku? Dokud nespadne druhý déšť.
GEMARA:Rabi Avin jménem rabi Jochanana: Není zde „listy rákosí“, ale „listy révy“. Listy rákosí nepodléhají odstranění. A tak se i učí: Listy rákosí, listy ruje a listy svatojánského chleba nepodléhají odstranění, protože jejich druh nezaniká.
Tam jsme učili: Kdo říká: Beru na sebe dřevo, nedá méně než dvě polena. Řekl rabi Josi, syn rabi Buna: Řekl rabi Ba bar Mamal: Tázal se: Řekl-li: Beru na sebe poleno, přinese jedno poleno. Řekl rabi Eliezer: Mišna to tak říká, protože toto je oběť sama o sobě a tamto je oběť sama o sobě. Neboť jsme učili: Dva v rukou dvě polena.
Učí se: Rabi Josi říká: Vše, co závisí na dešti: dokud nespadne druhý déšť; a co nezávisí na dešti: dokud nepřijde čas deště. Učí se: Raban Šimon ben Gamliel říká: Sedm dní, v nichž pršelo a nepřestalo, stačí na druhý déšť. Učil rabi Chija jménem Rabana Šimona ben Gamliela: A proč se jmenuje revia? Protože oplodňuje zemi.
Řekl rabi Chanina: Jakmile to, co je v poli, shnilo, je dovoleno to, co je v domě. Učil rabi Hošaja: I po třech letech je to zakázáno, dokud to nezhnije.
Sláma sedmého roku se nemáčí do hlíny. Namočil-li ji do hlíny, je zrušena, pokud ji uhnětl. Sláma sedmého roku se nedává do polštáře. Dal-li ji do polštáře, je zrušena, pokud na něm spal.
Je sláma sedmého roku zakázána z důvodu samorostlých rostlin? Rabi Levi Cinabrijský se zeptal rabi Ba bar Zavdy a dovolil to. Řekl rabi Zeira: A já, který jsem na sebe nespoléhal, jsem se zeptal těch z Bejt Karsana a řekli: Zvykli jsme si sbírat slámu z předvečera šmity a když nám chybí, přinášíme ze šuraja. Řekl rabi Jirmeja: Mišna říká, že je to dovoleno, neboť se učí: Barvíři a výkrmci kupují otruby odkudkoli a nemají obav. Rabi Jirmeja si chtěl říci: I od podezřelého. Řekl mu rabi Josi: Řekli to jen tehdy, když neví, je-li podezřelý, nebo není-li podezřelý; ale je-li jisté, že je podezřelý, je to zakázáno. Řekl rabi Šamaj: Mišna říká, že je to zakázáno, neboť jsme tam učili: A o sedmém roce, o kilajim ve vinici a o hekdeši, je-li v semeni a ve dřevě tolik, aby dalo chuť.
A nebylo by to ničení krmiva pro zvířata? Vykládej to o krmivu pro zvířata [užitém] pro člověka. Řekl rabi Mana: Vykládej to o svatosti sedmého roku při odstranění; a nic se z toho nedá vyvodit.
Originál: Jerusalem Talmud Sheviit 9:5 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.