Tam jsme se učili:
Rabi Šimon říká: Z moučné oběti hříšníka přinesené kohany se odebírá hrst; hrst se obětuje zvlášť a zbytky se obětují zvlášť. A oba vykládají jeden a týž verš: „A bude patřit kohenovi jako moučná oběť“
(Lv 5,13). Rabanan říkají: Je jako jeho dobrovolná moučná oběť: jako se jeho dobrovolná moučná oběť obětuje smíšená
[s olejem], tak se i tato obětuje smíšená.
Rabi Šimon říká: Desetina efy kohena je jako desetina efy Izraelity: jako se z desetiny efy Izraelity odebírá hrst, tak se odebírá i z této. Nebo snad: jako se ta jí, tak se má jíst i tato? Proto Písmo říká: „A každá moučná oběť kohena bude celá, nebude se jíst“
(Lv 6,16). Tyto zbytky – jako co se přinášejí? Jako hrst, nebo jako zbytky? Řekneš-li jako hrst: nesmí je klást v noci, nesmí je klást po smrti a nemůže u nich mít
[zneplatňující] úmysl. A řekneš-li jako zbytky: smí je klást v noci i po smrti. Může u nich mít
[zneplatňující] úmysl? Poslechněme si to z tohoto:
Rabi Šimon ben Elazar říká: Hrst se obětuje zvlášť a zbytky se rozptýlí na popel.
Rabi Jochanan se ptal: O čem mluvíme? Je-li to o popelu nahoře, to už řekl
rabi Šimon. Jestliže se to tedy netýká popelu nahoře, vztáhni to na popel dole. To znamená: klade je v noci, klade je po smrti a může u nich mít
[zneplatňující] úmysl.
Rabi Josi be-
rabi Bun řekl: Nemůže u nich mít
[zneplatňující] úmysl, protože nebyly způsobilé ani k jídlu pro člověka, ani k jídlu pro oltář.
Rabi Ba bar Mamal se ptal: Tento
rabi Elazar be-
rabi Šimon – je to podle metody jeho otce, nebo podle metody mudrců? Je-li to podle metody jeho otce, ať se obětuje nahoře! Je-li to podle metody mudrců, ať se hrst neodebírá! Je to podle metody jeho otce.
Rabi Šimon říká: Desetina efy kohena je jako desetina efy Izraelity: jako se z desetiny efy Izraelity odebírá hrst, tak se odebírá i z této. Nebo snad: jako se ta jí, tak se má jíst i tato? Proto Písmo říká: „A každá moučná oběť kohena bude celá, nebude se jíst“
(Lv 6,16). Ať je tedy celá
[spálena]! Srovnal jsi ji jen s „nebude se jíst“; nesrovnal jsi ji s „celá bude zapálena“
(Lv 6,15).
תַּמָּן תַּנִּינָן. רִבִּי שִׁמְעוֹן אוֹמֵר. מִנְחַת חוֹטֵא שֶׁלַּכֹּהֲנִים נִקְמֶצֶת. וְהַקּוֹמֶץ קָרֵב לְעַצְמוֹ וְהַשְּׁיֵרִיים קְרֵיבִין לְעַצְמָן. וּשְׁנֵיהֶן מִקְרָא אֶחָד דּוֹרְשִׁין. וְהָיְתָה לַכֹּהֵן כַּמִּנְחָה. רַבָּנִין אָמְרִין. הֲרֵי הִיא כְמִנְחַת נִדְבָתוֹ. מַה מִנְחַת נִדְבָתוֹ קְרֵיבָה בְבָלוּל. אַף זוֹ קְרֵיבָה בְבָלוּל. רִבִּי שִׁמְעוֹן אוֹמֵר. הֲרֵי עֲשִׂירִית הָאֵיפָה שֶׁלַּכֹּהֵן כַּעֲשִׂירִית הָאֵיפָה שֶׁלַּיִּשְׂרָאֵל. מַה עֲשִׂירִית הָאֵיפָה שֶׁלַּיִּשְׂרָאֵל נִקְמֶצֶת אַף זוֹ נִקְמֶצֶת. אִי מַה זוֹ נֶאֱכֶלֶת אַף זוֹ נֶאֱכֶלֶת. תַּלְמוּד לוֹמַר וְכָל מִנְחַת כֹּהֵן כָּלִיל תִהְיֶה לֹא תֵאָכֵל. אִילֵּין שְׁיֵרִיים מִשֵּׁם מַה הֵן בָּאִין. מִשֵּׁם קוֹמֶץ מִשֵּׁם שְׁיֵרִיים. אִין תֵּימַר. מְשׁוּם קוֹמֶץ. אֵינוֹ נוֹתְנָן בַּלַּיְלָה וְאֵינוֹ נוֹתְנָן לְאַחַר מִיתָה וְאֵינוֹ מְחַשֵּׁב לָהֶן. וְאִין תֵּימַר. מִשּׁוּם שְׁיֵרִיים. נוֹתְנָן בַּלַּיְלָה וְנוֹתְנָן לָאַחַר מִיתָה. מַהוּ שֶׁיְּחַשֵׁב לָהֶם. נִישְׁמְעִינָהּ מִן הָדָא. רִבִּי שִׁמְעוֹן בֶּן אֶלְעָזָר אוֹמֵר. הַקּוֹמֶץ קָרֵב לְעַצְמוֹ וְהַשְּׁיֵרִיים מִתְפַּזְּרִין עַל גַּבֵּי הַדֶּשֶׁן. רִבִּי יוֹחָנָן בָּעֵי. מַה אֲנָן קַיָימִין. אִם בְּדֶשֶׁן שֶׁלְּמַעֲלָן. כְּבַר אָמַר רִבִּי שִׁמְעוֹן. אֶלָּא אִם אֵינוֹ עִנְיָין לְדֶשֶׁן שֶׁלְּמַעֲלָן תְּנֵיהוּ עִנְיָין לְדֶשֶׁן שֶׁלְּמַטָּן. הָדָא אָמְרָה. נוֹתְנָם בַּלַּיְלָה וְנוֹתְנָן לְאַחַר מִיתָה וּמְחַשֵׁב לָהֶן. אָמַר רִבִּי יוֹסֵי בֵּירִבִּי בּוּן. אֵינוֹ מְחַשֵׁב לָהֶן. שֶׁלֹּא הוּכְשְׁרוּ לֹא לָאֲכִילַת אָדָם וְלֹא לָאֲכִילַת מִזְבֵּחַ. רִבִּי בָּא בַּר מָמָל בָּעֵי. הַךְ רִבִּי אֶלְעָזָר בֵּירִבִּי שִׁמְעוֹן בְּשִׁיטַּת אָבִיו אוֹ בְשִׁיטַּת חֲכָמִים. אִין בְּשִׁיטַּת אָבִיו. יִקָּרֵב לְמַעֲלָן. אִין בְּשִׁיטַּת חֲכָמִים. לֹא יִקְמוֹץ. בְּשִׁיטַּת אָבִיו הוּא. רִבִּי שִׁמְעוֹן אוֹמֵר. הֲרֵי עֲשִׂירִית הָאֵיפָה שֶׁלַּכֹּהֵן כַּעֲשִׂירִית הָאֵיפָה שֶׁלַּיִּשְׂרָאֵל. מַה עֲשִׂירִית הָאֵיפָה שֶׁלַּיִּשְׂרָאֵל נִקְמֶצֶת אַף זוֹ נִקְמֶצֶת. אִי מַה זוֹ נֶאֱכֶלֶת אַף זוֹ נֶאֱכֶלֶת. תַּלְמוּד לוֹמַר וְכָל מִנְחַת כֹּהֵן כָּלִיל תִהְיֶה לֹא תֵאָכֵל. וּתְהֵא כָלִיל. וְלֹא תֵאָכֵל הִיקְשִׁתֵיהּ. לֹא הִקְשִׁתֵיהּ לְכָלִיל תָּקְטָר.