MIŠNA: Přikázání lulavu, jak? Všechen lid přinášel své lulavy na Chrámovou horu a služebníci je od nich přijímali a skládali je na střechu lavice. Starší své kladli do komory. Učili je říkat: Komu se dostane můj lulav do ruky, ať je mu to darem. Časně přicházeli, služebníci je házeli před ně a oni je chvatali a bili se navzájem. Když soud viděl, že se dostávají do nebezpečí, ustanovili, aby každý bral [lulav] ve svém domě.
GEMARA:Rabi Jaakov Jižan se ptal: Není Mišna proti rabimu Dosovi? Neboť rabi Dosa řekl: Ráno má člověk říci: Vše, co chudí nasbírají dnes mezi snopy, je opuštěné. Rabi Jehuda říká: K večeru. Mudrci říkají: Opuštění z nátlaku není opuštění, protože nejsme odpovědní za podvodníky. Tam říkáš: Opuštění z nátlaku není opuštění, a zde říkáš: Opuštění z nátlaku je opuštění. Rabi Elazar řekl: Tam opouští ze své vůle; zde však opouští proti své vůli. Rabi Chananja, syn rabiho Hilela, řekl: A je to v pořádku. Věz, že tomu tak je, neboť náhradu za něj má již v ruce.
Rav přikazoval domu Rava Atiho, Rav Hamnuna přikazoval druhům: Když dáváte dar o svátku, dávejte jej jen s plným vědomím. Podobně: Rav Huna dal etrog darem svému synovi. Řekl mu: Je-li dnes svátek, je ti darem; a je-li to zítra, je ti darem.
Originál: Jerusalem Talmud Sukkah 4:2 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.