Arachin 12a ערכין

Kladli si otázku: Vyžadují úlitby, které se přinášejí samostatně, píseň, nebo nevyžadují píseň? Protože rabi Šmuel bar Nachmani řekl jménem rabi Jonatana: Odkud [víme], že se píseň pěje jen při víně? atd. – pějeme [ji i nad pouhým vínem]? Nebo snad pějeme [ji] nad jídlem a pitím, ale nad samotným pitím ji nepějeme?

Pojď a slyš: Rabi Josi říká: Zásluha se přivádí na den zásluhy atd.

K čemu byla tato píseň? Řekneš-li, že k povinné zápalné oběti – byla snad? Sedmnáctého tamuzu ustala denní oběť! A [řekneš-li], že k dobrovolné zápalné oběti – vždyť Rav Mari, syn Rav Kahany, učil, že ta [píseň] nepotřebuje! Nýbrž k úlitbám, ne?

Rava řekl, a někteří říkají [že to byl] Rav Aši: A myslíš to tak? Píseň toho dne je „Hospodinova je země a co ji naplňuje“ (Ž 24,1), a „Obrátil na ně jejich nepravost“ (Ž 94,23) patří k písni čtvrtého [dne] v týdnu! Nýbrž to byl pouhý nářek, který jim přišel na ústa.

Ale vždyť [baraita] učí „stáli na svém pódiu“! – [Je to] podle Reš Lakiše, neboť Reš Lakiš řekl: Pěje se píseň i nikoli při oběti. – Jestliže je tomu tak, i [pokud jde] o úlitby, řekni, [že to z toho vyplývá]! – Vychází z toho [jen] pohroma.

K věci samé: Rabi Josi říká: Zásluha se přivádí na den zásluhy atd.

Při prvním [zničení] – najdeš to snad na konci sedmého (šmita) roku? Vždyť je psáno: „V dvacátém pátém roce našeho vyhnanství, na začátku roku, desátého dne měsíce, ve čtrnáctém roce poté, co bylo město dobyto“ (Ez 40,1). Který je rok, v němž začátek roku [připadá] na desátého dne měsíce? Řekni: to je jubilejní rok.

A kdyby tě napadlo, že [Chrám] byl zničen v prvním [roce] sedmiletí – od prvního [roku] sedmiletí k prvnímu [roku] sedmiletí [je sedm let], osm k prvnímu [roku] dalšího sedmiletí – to je patnáct!

Ravina řekl: „Ve čtrnáctém roce“ [počítáno] po roce, v němž bylo město dobyto.

Jestliže je tomu tak, „v dvacátém pátém roce“ – je to dvacet šest! Neboť mistr řekl: Šli do vyhnanství v sedmém [roce Nevúkadnecara], šli do vyhnanství v osmém,

šli do vyhnanství v osmnáctém, šli do vyhnanství v devatenáctém.

Od sedmého do osmnáctého je jedenáct, a [s] patnácti je to dvacet šest!

Ravina ti řekne: A podle tebe je to snad v pořádku? Vždyť šli do vyhnanství i v devatenáctém: od sedmého do devatenáctého je dvanáct, a [se] čtrnácti je to dvacet šest! Co tedy musíš říci? Kromě roku, v němž šli do vyhnanství. I podle mne – kromě roku, v němž šli do vyhnanství.

V každém případě, [rok] devatenáctý je pro Ravinu obtížný!

Myslíš snad, že to byla tři vyhnanství? Šli do vyhnanství v sedmém [roce] po podrobení Jehojakima, což je osmý [rok] Nevúkadnecara; šli do vyhnanství v osmnáctém [roce] po podrobení Jehojakima, což je devatenáctý [rok] Nevúkadnecara.

Mistr řekl: Prvního roku [Nevúkadnecar] dobyl Ninive,