Rabi Jonatan řekl: Odtud: „…aby nezemřeli ani oni, ani vy“ (Nu 18,3) – jako vy [kohanim jste trestáni smrtí] při službě u oltáře, tak i oni při službě u oltáře.
רבי יונתן אמר מהכא (במדבר יח, ג) ולא ימותו גם הם גם אתם מה אתם בעבודת מזבח אף הם בעבודת מזבח
Tak také učí baraita: „Aby nezemřeli ani oni, ani vy“ – vy při jejich [službě] a oni při vaší [službě podléháte] smrti. Oni při své [vzájemné službě] nepodléhají smrti, nýbrž [jen] zákazu.
תניא נמי הכי ולא ימותו גם הם גם אתם אתם בשלהם והם בשלכם במיתה הם בשלהם אינן במיתה אלא באזהרה
Abaje řekl: Máme za to, že zpěvák, který konal službu vrátného ve službě svého druha, [podléhá trestu] smrti, neboť je řečeno: „A ti, kdo táboří před příbytkem na východě, před stanem setkávání… a cizí, který se přiblíží, bude usmrcen“ (Nu 3,38). Co [znamená] „cizí“? Řekneš-li, že skutečně cizí – to je již jednou psáno! Nýbrž [jde] o toho, kdo je cizí pro onu službu.
אמר אביי נקיטינן משורר ששיער בשל חבירו במיתה שנאמר (במדבר ג, לח) והחונים לפני המשכן קדמה לפני אהל מועד וגו' והזר הקרב יומת מאי זר אילימא זר ממש הכתיב חדא זימנא אלא לאו זר דאותה עבודה:
Je to [spor] tanaim, jak učí baraita: Stalo se, že rabi Jehošua ben Chananja šel pomoci se zavíráním bran k rabi Jochananovi ben Gudgeda. [Ten] mu řekl: Můj synu, vrať se, neboť jsi ze zpěváků, a nikoli z vrátných.
תנאי היא דתניא מעשה בר' יהושע בר חנניה שהלך לסייע בהגפת דלתות אצל ר' יוחנן בן גודגדא אמר לו בני חזור לאחוריך שאתה מן המשוררים ולא מן המשוערים
Neliší se snad v tomto: jeden mistr zastává názor, že [jde o trest] smrti, a mudrci [pro jistotu] vydali nařízení [i ohledně pomoci], a druhý mistr zastává názor, že jde o zákaz, a nevydali ohledně toho nařízení?
מאי לאו בהא קמיפלגי דמר סבר מיתה היא וגזרו בה רבנן ומ"ס אזהרה היא ולא גזרו בה
[Ne:] Podle všech jde o zákaz; jeden mistr zastává názor, že ohledně toho, kdo pomáhá, mudrci vydali nařízení, a druhý mistr zastává názor, že mudrci ohledně toho nařízení nevydali.
דכ"ע אזהרה היא מר סבר מסייע גזרו ביה רבנן ומר סבר לא גזרו ביה רבנן
Rabi Avin se ptal: Vyžaduje dobrovolná zápalná oběť obce píseň, nebo nevyžaduje píseň? Milosrdný řekl: „vaše zápalné oběti“ (Nu 10,10) – jak povinná zápalná oběť, tak dobrovolná zápalná oběť? Nebo snad Milosrdný říká „vaše zápalné oběti“ [ve smyslu oběti] celého Izraele?
בעי רבי אבין עולת נדבת ציבור טעונה שירה או אינה טעונה שירה {במדבר י } עולותיכם אמר רחמנא אחת עולת חובה ואחת עולת נדבה או דלמא עולותיכם דכולהו ישראל קאמר רחמנא
Pojď a slyš: „A Chizkijahu řekl, aby přinesli zápalnou oběť na oltář. A v čase, kdy začala zápalná oběť, začala píseň Hospodinova a trubky, za [doprovodu] nástrojů Davida, krále Izraele“ (2Pa 29,27). K čemu byla tato píseň? Řekneš-li, že k povinné zápalné oběti – proč se [Chizkijahu] musel radit? Nýbrž k dobrovolné zápalné oběti, ne?
ת"ש (דה"ב כט, כז) ויאמר חזקיהו להעלות העולה (על המזבח) ובעת החל העולה החל שיר ה' והחצוצרות ע"י כלי (שיר) דוד מלך ישראל האי שירה מאי עבידתה אילימא דעולת חובה ל"ל אימלוכי אלא לאו דעולת נדבה
Abaje mu řekl: Můžeš snad říci tak? Vždyť je psáno: „A šestnáctého dne prvního měsíce [dokončili]…“ (2Pa 29,17), [a pak:] „A Chizkijahu řekl, aby přinesli zápalnou oběť“!
אמר ליה אביי ומי מצית אמרת הכי והכתיב (דה"ב כט, יז) ביום ששה עשר לחדש הראשון וגו' ויאמר חזקיהו להעלות העולה (על המזבח)
Nýbrž Rami, syn Rav Jejvy, řekl: Kladli si otázku o beránkovi, který se přináší s omerem: Bylo novoluní ustanoveno v náležitou dobu, aby se [beránek] přinesl, nebo ne?
אלא אמר רמי בריה דרב ייבא כבש הבא עם העומר קמיבעיא להו מי קבע ר"ח בזמנו דליקריב או לא
Nýbrž Rav Aši řekl: Je to obdobné jako u vyslance obce, který se radí [s ostatními]. Nyní, když jsi k tomu dospěl, můžeš říci, že [šlo] i o povinnou zápalnou oběť: je to obdobné jako u vyslance obce, který se radí.
אלא אמר רב אשי מידי דהוה אשליחא דציבורא דממליך השתא דאתית להכי אפילו תימא עולת חובה מידי דהוה אשליחא דציבורא דממליך
Řekli: Když byl Chrám zničen poprvé, byl ten den Devátý av, bylo to na konci Šabatu, bylo to na konci sedmého (šmita) roku, byla to služební skupina Jehojariva, a kohanim a levité stáli na svém pódiu a pěli píseň. A jakou píseň pěli? „Obrátil na ně jejich nepravost a v jejich zlobě je zahladí“ (Ž 94,23). Nestačili říci „zahladí je Hospodin, náš Bůh“, když přišli nepřátelé a dobyli je. A tak tomu bylo i při druhém [zničení].
אמרו כשחרב הבית בראשונה אותו היום תשעה באב היה ומוצאי שבת היה ומוצאי שביעית היתה ומשמרתו של יהויריב היתה והיו כהנים ולוים עומדים על דוכנן ואומרים שירה ומה שירה אמרו (תהלים צד, כג) וישב עליהם את אונם וברעתם יצמיתם ולא הספיקו לומר יצמיתם ה' אלהינו עד שבאו אויבים וכבשום וכן בשניה
K čemu byla tato píseň? Řekneš-li, že k povinné zápalné oběti – byla snad? Sedmnáctého tamuzu ustala denní oběť (tamid)! Nýbrž k dobrovolné zápalné oběti, ne?
האי שירה מאי עבידתיה אילימא דעולת חובה מי הואי בי"ז בתמוז בטל התמיד אלא לאו דעולת נדבה
A myslíš to tak? V čem se liší povinná zápalná oběť, že nebyla, a v čem se liší dobrovolná zápalná oběť, že byla? – To není obtížné: náhodou se jim namanulo mladé dobytče.
ותסברא מ"ש דעולת חובה דלא הואי ומ"ש דעולת נדבה דהואי הא לא קשיא בן בקר אקראי בעלמא הוא דאיתרמיא להו
Rava řekl, a někteří říkají [že to byl]Rav Aši: A myslíš to tak? Píseň toho dne [neděle] je „Hospodinova je země a co ji naplňuje“ (Ž 24,1), a „Obrátil na ně jejich nepravost“ patří k písni čtvrtého [dne] v týdnu! Nýbrž to byl pouhý nářek, který jim přišel na ústa.
אמר רבא ואיתימא רב אשי ותסברא שירה דיומיה (תהלים כד, א) לה' הארץ ומלואה וישב עליהם את אונם בשיר דארבעה בשבת הוא אלא אילייא בעלמא הוא דנפל להו בפומייהו
Ale vždyť [baraita] učí „stáli na svém pódiu“! – [Je to] podle Reš Lakiše, který řekl: Říká se [píseň] i nikoli při oběti. – Jestliže je tomu tak, i [pokud jde] o dobrovolnou zápalnou oběť, řekni, [že to z toho vyplývá]! – Vychází z toho [jen] pohroma (tj. z tohoto zdroje nelze nic vyvodit).
והא עומדין על דוכנן קתני כדר"ל דאמר אומר שלא על הקרבן אי הכי בעולת נדבה נמי לימא נפיק מינה חורבא
– jako zápalná oběť je velesvatá, tak i pokojné oběti [o nichž je řeč] jsou velesvaté; a jako pokojné oběti [obce] mají stanovenou dobu, tak i zápalná oběť [o níž je řeč] má stanovenou dobu.
מה עולה קודש קדשים אף שלמים קודש קדשים ומה שלמים קבוע להם זמן אף עולה קבוע לה זמן:
Originál: Arakhin 11b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.