Talmud česky

Arachin 11a ערכין

Babylonský talmud · Kodašim – Svaté věci · list 11a · 20 segmentů

1
Bylo na ní deset otvorů, každý vydával deset druhů tónů, takže celá vydávala sto druhů tónů. V baraitě se učí: Byla loket [dlouhá] a loket vysoká, vycházelo z ní držadlo, a bylo na ní deset otvorů; každý vydával sto druhů tónů, takže celá vydávala tisíc druhů tónů. Rav Nachman bar Jicchak řekl: A tvým vodítkem [budiž]: baraita přehání.
עשרה נקבים היו בה כל אחד ואחד מוציא עשרה מיני זמר נמצאת כולה מוציאה מאה מיני זמר במתניתא תנא היא אמה וגבוה אמה וקתא יוצא הימנה ועשרה נקבים היו בה כל אחד מוציא מאה מיני זמר נמצאת כולה מוציאה אלף מיני זמר אמר רב נחמן בר יצחק וסימניך מתניתא גוזמא:
2
„A byli to otroci kohanim“ atd. Řekněme, že se liší v tomto: ten, kdo říká, že byli otroci, zastává názor, že hlavní [složkou] chrámové písně je ústní [zpěv] a nástroj slouží jen k zesladění hlasu; a ten, kdo říká, že byli levité, zastává názor, že hlavní [složkou] písně je nástroj.
ועבדי כהנים היו כו': לימא בהא קמיפלגי דמ"ד עבדים היו קסבר עיקר שירה בפה וכלי לבסומי קלא הוא דעבידא ומ"ד לוים היו קסבר עיקר שירה בכלי
3
A myslíš to tak? Co zastává rabi Josi? Zastává-li názor, že hlavní [složkou] písně je ústní [zpěv], stačí otroci; zastává-li názor, že hlavní [složkou] písně je nástroj, potřebujeme levity!
ותסברא רבי יוסי מאי קסבר אי קסבר עיקר שירה בפה עבדים סגיא אי קסבר עיקר שירה בכלי לוים בעינן
4
Ve skutečnosti [všichni] zastávají názor, že hlavní [složkou] písně je ústní [zpěv], a zde se liší v tom, zda se [na základě služby] na pódiu povyšuje co do původu a co do desátků.
לעולם קסבר עיקר שירה בפה והכא במעלין מדוכן ליוחסין ולמעשרות קמיפלגי
5
Ten, kdo říká, že byli otroci, zastává názor, že [na základě služby] na pódiu se nepovyšuje ani co do původu, ani co do desátků. Ten, kdo říká, že byli levité, zastává názor, že [na základě služby] na pódiu se povyšuje jak co do původu, tak co do desátků. A ten, kdo říká, že byli Izraelité, zastává názor, že na pódiu se povyšuje co do původu, ale nikoli co do desátků.
מ"ד עבדים היו קסבר אין מעלין מדוכן לא ליוחסין ולא למעשרות מ"ד לוים היו קסבר מעלין מדוכן בין ליוחסין בין למעשרות ולמ"ד ישראלים היו קסבר מעלין מדוכן ליוחסין ולא למעשרות:
6
Naši mistři učili: [Absence] písně brání [platnosti] oběti – to jsou slova rabi Meira. A mudrci říkají: Nebrání.
תנו רבנן השיר מעכב את הקרבן דברי רבי מאיר וחכמים אומרים אינו מעכב
7
Jaký je důvod rabi Meira? Verš praví: „Dal jsem levity jako dar Áronovi a jeho synům z řad synů Izraele… aby vykonávali smíření za syny Izraele“ (Nu 8,19) – jako smíření brání, tak i píseň brání.
מ"ט דר' מאיר דאמר קרא (במדבר ח, יט) ואתנה את הלוים נתונים לאהרן ולבניו מתוך בני ישראל ולכפר על בני ישראל מה כפרה מעכבת אף שירה מעכבת
8
A mudrci? Ten [verš] je pro jiný [výklad], [výklad] rabi Elazara. Neboť rabi Elazar řekl: Jako smíření [probíhá] ve dne, tak i píseň [probíhá] ve dne.
ורבנן ההוא לאידך דר' אלעזר דאמר ר"א מה כפרה ביום אף שירה ביום:
9
Rav Jehuda řekl jménem Šmuela: Odkud [víme, že] chrámová píseň je z Tóry? Neboť je řečeno: „A bude sloužit ve jménu Hospodina, svého Boha“ (Dt 18,7). Která služba je ve jménu [Božím]? Řekni: to je píseň.
אמר רב יהודה אמר שמואל מנין לעיקר שירה מן התורה שנאמר (דברים יח, ז) ושרת בשם ה' אלהיו איזהו שירות שבשם הוי אומר זה שירה
10
Ale řekni, [že jde o] pozdvihování rukou (kněžské požehnání)! – Z toho, co je psáno: „aby mu sloužil a žehnal v jeho jménu“ (Dt 10,8), vyplývá, že kněžské požehnání není služba.
ואימא נשיאות כפים מדכתיב (דברים י, ח) לשרתו ולברך בשמו מכלל דברכת כהנים לאו שירות היא
11
Rav Matana řekl: Odtud: „Protože jsi nesloužil Hospodinu, svému Bohu, s radostí a s dobrým srdcem“ (Dt 28,47). Která služba je s radostí a s dobrým srdcem? Řekni: to je píseň. – Ale řekni, [že jde o] slova Tóry, neboť je psáno: „Ustanovení Hospodinova jsou přímá, radují srdce“ (Ž 19,9)! – „Radují srdce“ se nazývají, „dobré“ se nenazývají.
רב מתנה אמר מהכא (דברים כח, מז) תחת אשר לא עבדת את ה' אלהיך בשמחה ובטוב לבב איזו היא עבודה שבשמחה ובטוב לבב הוי אומר זה שירה ואימא דברי תורה דכתיב (תהלים יט, ט) פקודי ה' ישרים משמחי לב משמחי לב איקרי טוב לא איקרי
12
Ale řekni, [že jde o] prvotiny, neboť je psáno: „A budeš se radovat ze všeho dobrého“ (Dt 26,11)! – „Dobré“ se nazývají, „dobré srdce“ se nenazývají.
ואימא בכורים דכתיב (דברים כו, יא) ושמחת בכל הטוב טוב איקרי טוב לבב לא איקרי
13
Rav Matana řekl: Odkud [víme], že prvotiny vyžadují píseň? Vyvozuje se [to analogií] „dobré“ – „dobré“ odtud.
א"ר מתנה מנין לביכורים שטעונין שירה אתיא טוב טוב מהכא
14
Je tomu tak? Vždyť rabi Šmuel bar Nachmani řekl jménem rabi Jonatana: Odkud [víme], že se píseň pěje jen při víně? Neboť je řečeno: „A réva jim řekla: Mám snad opustit svůj mošt, který obveseluje Boha i lidi?“ (Sd 9,13). Jestliže obveseluje lidi, čím obveseluje Boha? Odtud [víme], že se píseň pěje jen při víně!
איני והא א"ר שמואל בר נחמני א"ר יונתן מנין שאין אומרים שירה אלא על היין שנאמר (שופטים ט, יג) ותאמר להם הגפן החדלתי את תירושי המשמח אלהים ואנשים אם אנשים משמח אלהים במה משמח מכאן שאין אומרים שירה אלא על היין
15
Najdeš to [u prvotin], jak učil rabi Josi: Ovoce přinášíš, ale nápoje nepřinášíš. Odkud [víme, že] přinesl-li hrozny a vylisoval je [je to platné]? Verš praví: „přineseš“.
משכחת לה כדתני ר' יוסי פרי אתה מביא ואי אתה מביא משקין הביא ענבים ודרכן מנין ת"ל תביא:
16
Chizkija řekl: Odtud: „A Kenanjahu, kníže levitů, [vedl] nesení (masa), neboť byl znalý“ (1Pa 15,22) – nečti „jasor“ (vedl), nýbrž „jašir“ (pěl).
חזקיה אמר מהכא (דברי הימים א טו, כב) וכנניהו שר הלוים (ישור) במשא כי מבין הוא אל תיקרי (ישור) אלא ישיר
17
Rabi Jochanan řekl v Baluti: Odtud: „konat službu služby“ (Nu 4,47). Která služba vyžaduje [jinou] službu? Řekni: to je píseň.
בלווטי א"ר יוחנן מהכא (במדבר ד, מז) לעבוד עבודת עבודה איזהו עבודה שצריכה עבודה הוי אומר זו שירה
18
Rabi Jicchak řekl: Odtud: „Pozdvihněte zpěv a dejte buben, líbeznou citeru s harfou“ (Ž 81,3). Rav Nachman bar Jicchak řekl: Odtud: „Oni pozdvihnou svůj hlas, zaplesají nad velebností Hospodinovou, budou jásat od moře“ (Iz 24,14).
רבי יצחק אמר מהכא (תהלים פא, ג) שאו זמרה ותנו תוף כנור נעים עם נבל ר"נ בר יצחק אמר מהכא (ישעיה כד, יד) הם ישאו קולם ירונו בגאון ה' צהלו מים:
19
A tana to odvozuje odtud: „Ale synům Kehatovým nedal, neboť jejich služba [se týká] svatyně, ponesou na rameni“ (Nu 7,9). Z toho, že je řečeno „na rameni“, cožpak nevím, že ponesou? Proč verš praví „ponesou“ (jisa'u)? „Jisa'u“ není nic jiného než výraz pro píseň, a tak také praví: „Pozdvihněte (se'u) zpěv a dejte buben“ (Ž 81,3), a praví: „Oni pozdvihnou (jis'u) svůj hlas, zaplesají“ atd. (Iz 24,14).
ותנא מייתי לה מהכא (במדבר ז, ט) ולבני קהת לא נתן כי עבודת הקדש עליהם בכתף ישאו ממשמע שנאמר בכתף איני יודע שישאו מה ת"ל ישאו אין ישאו אלא לשון שירה וכן הוא אומר (תהלים פא, ג) שאו זמרה ותנו תוף ואומר ישאו קולם ירונו וגו'
20
Chananja, synovec rabi Jehošuy, řekl: Odtud: „Mojžíš mluvil a Bůh mu odpovídal hlasem“ (Ex 19,19) –
חנניא בן אחי רבי יהושע אמר מהכא (שמות יט, יט) משה ידבר והאלהים יעננו בקול

Originál: Arakhin 11a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu