Arachin 10b ערכין

Dny Sukot se liší svými obětmi; [dny] Pesachu se svými obětmi neliší.

Šabat, který se svými obětmi liší, [nemá Halel, protože] – řekněme – není nazýván svátkem (mo'ed).

Novoluní, které je nazýváno svátkem, [nemá Halel, protože] – řekněme – není posvěceno zákazem práce. Neboť je psáno: „Píseň vám bude jako v noci, kdy se posvěcuje svátek“ (Iz 30,29) – noc, která je posvěcena jako svátek, vyžaduje píseň, a [noc], která není posvěcena jako svátek, nevyžaduje píseň.

Roš ha-šana a Jom kipur, které jsou nazývány svátkem a jsou posvěceny zákazem práce – řekněme, že [nemají Halel] kvůli [výroku] rabi Abahua.

Neboť rabi Abahu řekl: Služební andělé řekli před Svatým, budiž požehnán: Pane světa, proč Izrael nepěje píseň před tebou na Roš ha-šana a na Jom kipur? Řekl jim: Je to možné – král sedí na trůnu soudu, knihy živých a knihy mrtvých jsou před ním otevřeny, a Izrael by pěl píseň přede mnou?

Ale vždyť Chanuka, která není ani tak, ani tak, a [přesto se] říká [Halel] kvůli zázraku! Purim, kdy je zázrak, [proč se] neříká? Rabi Jicchak řekl: Protože se nepěje píseň za zázrak, který se stal mimo zemi Izraele.

Rav Nachman bar Jicchak to napadl: A vždyť odchod z Egypta je zázrak, který se stal mimo zemi Izraele, a [přesto] říkáme Halel! – Jak učí baraita: Dokud Izrael nevstoupil do země, byly všechny země způsobilé k pění písně; jakmile vstoupili do země, nebyly již všechny země způsobilé k pění písně.

Rav Nachman řekl: Její čtení [megily], to je [její] Halel. Rava řekl: Dobře tam: „Chvalte, služebníci Hospodinovi“ (Ž 113,1) – a nikoli služebníci faraonovi. Ale zde [bychom mohli říci]: „Chvalte, služebníci Hospodinovi“ – a nikoli služebníci Achašveroše? Stále jsme služebníci Achašveroše!

A podle Rav Nachmana, který řekl, že její čtení je [její] Halel – vždyť baraita učí: Jakmile vstoupili do země, nebyly již všechny země způsobilé k pění písně! – Jakmile šli do vyhnanství, vrátily se [země] k původnímu povolení.

„Nehrálo se na měděnou píšťalu“ atd. Začíná [slovem] „flétna“ (chalil) a končí [slovem] „píšťala“ (abuv)? Rav Papa řekl: Flétna je totéž co píšťala. A proč se nazývá chalil? Protože její zvuk je sladký (chali).

Naši mistři učili: V Chrámu byla píšťala, byla hladká, tenká, z rákosu, a byla tam od dob Mojžíše. Král poručil a pokryli ji zlatem, a její zvuk nebyl libý. Sňali její pokrytí, a její zvuk byl libý jako předtím. V Chrámu byl činel, byl z mědi a jeho zvuk byl libý. Poškodil se, a mudrci poslali a přivedli řemeslníky z Alexandrie v Egyptě a opravili jej, a jeho zvuk nebyl libý. Odstranili jejich opravu, a jeho zvuk byl libý jako předtím.

V Chrámu byl hmoždíř, byl z mědi a byl tam od dob Mojžíše, a roztíralo se v něm kadidlo. Poškodil se, a přivedli řemeslníky z Alexandrie v Egyptě a opravili jej, a neroztíral [kadidlo] tak jako předtím. Odstranili jeho opravu, a roztíral tak jako předtím.

Toto jsou dva předměty, které zůstaly z prvního Chrámu; poškodily se a nebylo pro ně nápravy. A o nich řekl David: „leštěná měď“ (1Kr 7,45; 2Pa 4,16) a o nich se praví: „a dvě nádoby z třpytivé mědi, vzácné jako zlato“ (Ezd 8,27).

Rav a Šmuel: Jeden řekl: Každá z nich se cenou rovnala dvěma zlatým. A druhý řekl: Obě dohromady se rovnaly jedné zlaté. Rav Josef učil: Obě dohromady se rovnaly jedné zlaté.

Baraita učí: Rabi Natan říká: Byly dvojí, jak je řečeno: „dvě“ (šnajim) – nečti šnajim, nýbrž šnijim (dvojí, tj. dvojnásobné ceny).

Raban Šimon ben Gamliel učil: Siloe vydával vodu [proudem] jako [otvor velikosti] isaru. Král poručil a rozšířili jej, aby se jeho voda rozmnožila, ale [voda] se zmenšila. Znovu jej zúžili, a vydával vodu [jako předtím] – aby se splnilo, co je řečeno: „Ať se moudrý nechlubí svou moudrostí a ať se silný nechlubí svou silou“ (Jr 9,22).

A tak také Raban Šimon ben Gamliel říkal: Hardulim nebyl v Chrámu. Co je hardulim? Abaje řekl: Chrastivý bubínek, protože jeho zvuk je [příliš] libý a ruší melodii.

Rava bar Šila řekl jménem Rav Matany jménem Šmuela: V Chrámu byla magrefa (varhany).