Novoluní, které je nazýváno svátkem, [nemá Halel, protože] – řekněme – není posvěceno zákazem práce. Neboť je psáno: „Píseň vám bude jako v noci, kdy se posvěcuje svátek“ (Iz 30,29) – noc, která je posvěcena jako svátek, vyžaduje píseň, a [noc], která není posvěcena jako svátek, nevyžaduje píseň.
ראש חודש דאיקרי מועד לימא לא איקדיש בעשיית מלאכה דכתיב (ישעיהו ל, כט) השיר יהיה לכם כליל התקדש חג לילה המקודש לחג טעון שירה ושאין מקודש לחג אין טעון שירה
Neboť rabi Abahu řekl: Služební andělé řekli před Svatým, budiž požehnán: Pane světa, proč Izrael nepěje píseň před tebou na Roš ha-šana a na Jom kipur? Řekl jim: Je to možné – král sedí na trůnu soudu, knihy živých a knihy mrtvých jsou před ním otevřeny, a Izrael by pěl píseň přede mnou?
דאמר רבי אבהו אמרו מלאכי השרת לפני הקב"ה רבש"ע מפני מה אין ישראל אומרים שירה לפניך בר"ה וביום הכפורים אמר להן אפשר מלך יושב על כסא הדין וספרי חיים וספרי מתים פתוחין לפניו וישראל אומרים שירה לפני
Ale vždyť Chanuka, která není ani tak, ani tak, a [přesto se] říká [Halel] kvůli zázraku! Purim, kdy je zázrak, [proč se] neříká? Rabi Jicchak řekl: Protože se nepěje píseň za zázrak, který se stal mimo zemi Izraele.
והא חנוכה דלא הכי ולא הכי וקאמר משום ניסא פורים דאיכא ניסא לימא אמר רבי יצחק לפי שאין אומרים שירה על נס שבחוצה לארץ
Rav Nachman bar Jicchak to napadl: A vždyť odchod z Egypta je zázrak, který se stal mimo zemi Izraele, a [přesto] říkáme Halel! – Jak učí baraita: Dokud Izrael nevstoupil do země, byly všechny země způsobilé k pění písně; jakmile vstoupili do země, nebyly již všechny země způsobilé k pění písně.
מתקיף לה רב נחמן בר יצחק והרי יציאת מצרים דנס שבחוצה לארץ הוא ואמרינן הלל כדתניא עד שלא נכנסו ישראל לארץ הוכשרו כל הארצות לומר שירה משנכנסו לארץ לא הוכשרו כל ארצות לומר שירה
Rav Nachman řekl: Její čtení [megily], to je [její] Halel. Rava řekl: Dobře tam: „Chvalte, služebníci Hospodinovi“ (Ž 113,1) – a nikoli služebníci faraonovi. Ale zde [bychom mohli říci]: „Chvalte, služebníci Hospodinovi“ – a nikoli služebníci Achašveroše? Stále jsme služebníci Achašveroše!
רב נחמן אמר קרייתה זו היא הלילא רבא אמר בשלמא התם הללו עבדי ה' ולא עבדי פרעה הכא הללו עבדי ה' ולא עבדי אחשורוש אכתי עבדי אחשורוש אנן
A podle Rav Nachmana, který řekl, že její čtení je [její] Halel – vždyť baraita učí: Jakmile vstoupili do země, nebyly již všechny země způsobilé k pění písně! – Jakmile šli do vyhnanství, vrátily se [země] k původnímu povolení.
ולר"נ דאמר קרייתה זו היא הלילא התניא משנכנסו לארץ לא הוכשרו כל ארצות לומר שירה כיון שגלו חזרו להיתירן הראשון:
„Nehrálo se na měděnou píšťalu“ atd. Začíná [slovem] „flétna“ (chalil) a končí [slovem] „píšťala“ (abuv)? Rav Papa řekl: Flétna je totéž co píšťala. A proč se nazývá chalil? Protože její zvuk je sladký (chali).
לא היה מכה באבוב של נחושת וכו': פתח בחליל ומסיים באבוב א"ר פפא היינו חליל היינו אבוב ואמאי קרי ליה חליל דחלי קליה:
Naši mistři učili: V Chrámu byla píšťala, byla hladká, tenká, z rákosu, a byla tam od dob Mojžíše. Král poručil a pokryli ji zlatem, a její zvuk nebyl libý. Sňali její pokrytí, a její zvuk byl libý jako předtím. V Chrámu byl činel, byl z mědi a jeho zvuk byl libý. Poškodil se, a mudrci poslali a přivedli řemeslníky z Alexandrie v Egyptě a opravili jej, a jeho zvuk nebyl libý. Odstranili jejich opravu, a jeho zvuk byl libý jako předtím.
ת"ר אבוב היה במקדש חלק היה דק היה של קנה היה ומימות משה היה צוה המלך וציפוהו זהב ולא היה קולו ערב נטלו את צפויו והיה קולו ערב כמות שהיה צלצול היה במקדש של נחושת היה והיה קולו ערב ונפגם ושלחו חכמים והביאו אומנין מאלכסנדריא של מצרים ותקנוהו ולא היה קולו ערב נטלו את תיקונו והיה קולו ערב כמות שהיה
V Chrámu byl hmoždíř, byl z mědi a byl tam od dob Mojžíše, a roztíralo se v něm kadidlo. Poškodil se, a přivedli řemeslníky z Alexandrie v Egyptě a opravili jej, a neroztíral [kadidlo] tak jako předtím. Odstranili jeho opravu, a roztíral tak jako předtím.
מכתשת היתה במקדש של נחושת היתה ומימות משה היתה והיתה מפטמת את הבשמים נתפגמה והביאו אומנין מאלכסנדריא של מצרים ותיקנוה ולא היתה מפטמת כמו שהיתה נטלו את תיקונה והיתה מפטמת כמו שהיתה
Toto jsou dva předměty, které zůstaly z prvního Chrámu; poškodily se a nebylo pro ně nápravy. A o nich řekl David: „leštěná měď“ (1Kr 7,45; 2Pa 4,16) a o nich se praví: „a dvě nádoby z třpytivé mědi, vzácné jako zlato“ (Ezd 8,27).
אלו שני כלים נשתיירו ממקדש ראשון ונתפגמו ולא היה להם ארוכה ועליהם אמר דוד (מלכים א ז, מה) נחושת ממורט {דברי הימים ב ד׳:י״ט } נחושת (ממורק) ועליהם הוא אומר (עזרא ח, כז) וכלי נחשת מוצהב שנים חמודות (מזהב)
Rav a Šmuel: Jeden řekl: Každá z nich se cenou rovnala dvěma zlatým. A druhý řekl: Obě dohromady se rovnaly jedné zlaté. Rav Josef učil: Obě dohromady se rovnaly jedné zlaté.
רב ושמואל חד אמר כל אחד ואחד שקול כשנים של זהב וח"א שניהם שקולין כאחד של זהב תני רב יוסף שניהם שקולין כאחד של זהב
Raban Šimon ben Gamliel učil: Siloe vydával vodu [proudem] jako [otvor velikosti] isaru. Král poručil a rozšířili jej, aby se jeho voda rozmnožila, ale [voda] se zmenšila. Znovu jej zúžili, a vydával vodu [jako předtím] – aby se splnilo, co je řečeno: „Ať se moudrý nechlubí svou moudrostí a ať se silný nechlubí svou silou“ (Jr 9,22).
תני רשב"ג שילוח היה מקלח מים בכאיסר צוה המלך והרחיבוהו כדי שיתרבו מימיו ונתמעטו וחזרו ומיעטוהו והיה מקלח מים לקיים מה שנאמר (ירמיהו ט, כב) אל יתהלל חכם בחכמתו ואל יתהלל גבור בגבורתו
A tak také Raban Šimon ben Gamliel říkal: Hardulim nebyl v Chrámu. Co je hardulim? Abaje řekl: Chrastivý bubínek, protože jeho zvuk je [příliš] libý a ruší melodii.
וכן היה רבן שמעון בן גמליאל אומר הרדולים לא היה במקדש מאי הרדולים אמר אביי טבלא גורגדנא מפני שקולו ערב ומערבב את הנעימה:
Rava bar Šila řekl jménem Rav Matany jménem Šmuela: V Chrámu byla magrefa (varhany).
אמר רבא בר שילא אמר רב מתנה אמר שמואל מגריפה היתה במקדש
Originál: Arakhin 10b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.