Arachin 24a ערכין

„Je-li však příliš chudý na tvůj odhad“ (Lv 27,8) – zachovej ho při životě z tvého odhadu.

„Ale ne jeho ženě a jeho dětem atd.“ Jaký je důvod? „On“ [má být zachován] z tvého odhadu – a ne jeho žena a děti z tvého odhadu.

„Rabi Eliezer říká: Je-li rolník, nechává se mu jeho spřežení atd.“ A rabíni? Ty nejsou nástroji řemesla, nýbrž majetkem.

„Měl-li jednoho druhu atd.“ To je samozřejmé: tak jako mu to dosud stačilo, stačí mu to i nyní!

Mohl bys říci: dosud, když měl co půjčovat, půjčovali mu [i druzí]; nyní, kdy nemá, kdo by mu půjčil, ne; proto nás to učí.

„Kdo posvětí svůj majetek, započítávají se mu i jeho tefilin.“ Jistý muž prodal svůj majetek; přišel [případ] před Rav Jejmara. Řekl jim: Odevzdejte mu i tefilin. Co nás tím učí? To je [přece] Mišna: Kdo posvětí svůj majetek, započítávají se mu i jeho tefilin!

Mohl bys říci: tam [je to tak], protože si myslí: Konám přikázání; ale co se týče prodeje, přikázání [vázané na] vlastní tělo člověk neprodává; proto nás to učí.

MIŠNA: Jak ten, kdo posvětí svůj majetek, tak ten, kdo slíbí svůj vlastní odhad, nemá [nárok] na oděv své ženy ani na oděv svých dětí, ani na barvivo, kterým pro ně barvil, ani na nové sandály, které pro ně koupil.

Přestože řekli, že otroci se prodávají i se svým oděvem kvůli zvýšení ceny – neboť koupí-li se mu oděv za třicet denárů, zvýší se jeho cena o minu – a podobně kráva, počká-li se s ní na trh, bude dražší, a podobně perla, vynese-li se do velkoměsta, bude dražší – Svatyně má [nárok] jen [na cenu podle] jejího místa a času.

GEMARA: Učili naši mistři: „Dá odhad v ten den“ (Lv 27,23) – aby neotálel; [proto se] i perla [oceňuje jako] obyčejné věci [podle místa a času]. „Svatý Hospodinu“ – neurčená posvěcení [připadají] na údržbu Chrámu.

Vrátíme se k tobě, kapitolo „Šum ha-jetomim“.

MIŠNA: Nesvětí se [dědičné pole] méně než dva roky před jubilejním rokem a nevykupuje se méně než jeden rok po jubilejním roce. Měsíce se v neprospěch Svatyně nepočítají, ale Svatyně měsíce počítá.

GEMARA: Namítá se proti tomu: Světí se jak před jubilejním rokem, tak po jubilejním roce; ale v samotném jubilejním roce ať nesvětí, a jestliže posvětil, není [pole] posvěceno.

Rav a Šmuel oba řekli: Nesvětí se k vykoupení se srážkou méně než dva roky [před jubilejním rokem]. A protože se nesvětí k vykoupení se srážkou méně než dva roky [před ním], ať člověk šetří svého majetku a nesvětí [jej] méně než dva roky [před ním].

Bylo řečeno: Kdo posvětí své pole v samotném jubilejním roce – Rav říká: je posvěceno a dává padesát [šekelů]; a Šmuel říká: není vůbec posvěceno.

Namítl Rav Josef: Je to pochopitelné u prodeje, kde se Šmuel rozchází s Ravem; tam se dá říci kal va-chomer: jestliže [pole] už prodané [v jubilejním roce] vychází, pak nyní, když prodané není, není snad správné, aby se [vůbec] neprodalo?

Ale dá se snad říci kal va-chomer zde? Vždyť jsme učili: Nastal jubilejní rok a [pole] nebylo vykoupeno – kněží do něj vstoupí a zaplatí jeho cenu; to jsou slova rabi Jehudy.

Šmuel zastává názor rabi Šimona, který říká: Vstoupí, ale nezaplatí.