„jinému muži“ (Lv 27,20) – jinému, a ne synovi. Říkáš ‚jinému, a ne synovi‘, nebo snad jen ‚jinému, a ne bratrovi‘? Když praví „muži“, je [tím] bratr zmíněn; jak tedy naplním ‚jinému‘? A ne synovi.
(ויקרא כז, כ) לאיש אחר לאחר ולא לבן אתה אומר לאחר ולא לבן או אינו אלא לאחר ולא לאח כשהוא אומר איש הרי אח אמור הא מה אני מקיים אחר ולא לבן
A co tě vede k tomu, abys zahrnul syna a vyloučil bratra? Zahrnuji syna, protože nastupuje na místo svého otce pro určení [hebrejské otrokyně za manželku] a pro hebrejského otroka.
ומה ראית לרבות את הבן ולהוציא את האח מרבה אני הבן שכן קם תחת אביו ליעידה ולעבד עברי
Naopak, zahrnu bratra, protože nastupuje na místo svého bratra pro levirátní sňatek! – Je snad levirátní sňatek jinde než tam, kde není syn? Je-li tu syn, není levirátní sňatek.
אדרבה מרבה אני את האח שכן קם תחת אחיו לייבום כלום יש יבום אלא במקום שאין בן הא יש בן אין יבום
Zeptal se Raba bar Avuha: Může dcera zachovat pole svému otci? Protože co se týče levirátu, syn i dcera stejně [vdovu] osvobozují, zachovává; nebo snad, protože co se týče dědictví, dcera tam, kde je syn, je jako jiný, nezachovává?
בעי רבה בר אבוה בת מהו שתעמיד שדה לאביה כיון דלענין יבום בן ובת כי הדדי פטרי מוקמה או דילמא כיון דלענין נחלה בת במקום בן כי אחר דמיא לא מוקמה
Zeptal se rabi Zeira: Ženě – zachová jí pole manžel? Zachová jí ho, protože ji dědí. Někteří říkají: Syn jí ho zachová, protože bere [dědictví] očekávané jako držené. Zůstává nerozhodnuto.
בעי ר' זירא אשה מי מעמיד לה שדה בעל מוקים לה שכן יורשה א"ד בן מוקים לה שכן נוטל בראוי כבמוחזק תיקו
Řekl mu: Co máš na mysli? „A odečte se z tvého odhadu… a pole, když vyjde v jubilejním roce…“ (Lv 27,18.21) – [pole,] které podléhá srážce, ano; které srážce nepodléhá, ne?
א"ל מאי דעתיך (ויקרא כז, יח) ונגרע מערכך והיה השדה בצאתו ביובל דבת גירעון אין דלאו בת גירעון לא
Odkud [víme o] poli, které vychází ke kněžím v jubilejním roce a které vykoupil jeden z kněží – odkud [víme], že nemá říkat: Protože vychází ke kněžím a je v mých rukou, ať je moje? A bylo by to i logické: [jestliže] v [poli] jiných získávám [podíl], tím spíše ve svém vlastním!
מנין לשדה שיוצא לכהנים ביובל וגאלה אחד מן הכהנים מנין שלא יאמר הואיל ויוצאה לכהן הרי תחת ידי ותהא שלי ודין הוא בשל אחרים אני זוכה בשל עצמי לא כ"ש
Proto Písmo praví: „jeho vlastnictvím“ – [vlastnictví] jeho [, kněžské třídy], a toto není jen jeho. Jak tedy? Vychází z jeho rukou a rozdělí se mezi jeho bratry kněze.
ת"ל אחוזתו אחוזה שלו ואין זה שלו הא כיצד יוצא מתחת ידו ומתחלקת לאחיו הכהנים:
MIŠNA: Nastal jubilejní rok a [pole] nebylo vykoupeno – kněží do něj vstoupí a zaplatí jeho cenu; to jsou slova rabi Jehudy. Rabi Šimon říká: Vstoupí, ale nezaplatí.
מתני׳ הגיע יובל ולא נגאלה הכהנים נכנסין לתוכה ונותנין את דמיה דברי ר' יהודה ר"ש אומר נכנסין ולא נותנין
Rabi Eliezer říká: Ani nevstoupí, ani nezaplatí, nýbrž se nazývá opuštěným polem až do druhého jubilejního roku. Nastal druhý jubilejní rok a nebylo vykoupeno, nazývá se opuštěným z opuštěných až do třetího jubilejního roku. Kněží do něj nikdy nevstoupí, dokud ho nevykoupí někdo jiný.
ר"א אומר לא נכנסין ולא נותנין אלא נקראת שדה רטושין עד היובל השני הגיע היובל השני ולא נגאלה נקראת רטושי רטושין עד היובל השלישי לעולם אין הכהנים נכנסין לתוכה עד שיגאלנה אחר:
A ať i rabi Jehuda vyvodí z beránků [o svátku] Aceret! – Posvěcené věci pro údržbu Chrámu se posuzují
ורבי [יהודה] נמי ניליף מכבשי עצרת דנין קדשי בדק הבית
Originál: Arakhin 25b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.