Arachin 26b ערכין

Byla jim položena otázka: Jsou majitelé v druhém jubilejním období považováni za někoho jiného, nebo ne?

Pojď a slyš: „Nebude vykoupeno“ (Lv 27,20) – mohl bych si myslet, že nebude vykoupeno ani tak, aby bylo u něj jako koupené pole; proto Písmo učí „již“ (Lv 27,20): tak, jak bylo [dříve], vykoupeno nebude, ale vykoupeno bude tak, aby bylo u něj jako koupené pole.

Kdy [jde o takový případ]? Kdyby šlo o první jubilejní období, proč by nemohlo být vykoupeno [jako dříve]? Vždyť je to stále pole dědičného vlastnictví. Je tedy zřejmé, že jde o druhé jubilejní období.

A podle koho? Podle rabiho Jehudy a rabiho Šimona přece [takové pole] připadá kohanim. Není to tedy podle rabiho Eliezera? A vyvoď z toho, že majitelé jsou v druhém jubilejním období považováni za někoho jiného.

Ale myslíš si to snad? Co by pak rabi Jehuda a rabi Šimon vykládali z toho [slova] „již“? Spíše zde jde o pole, které připadlo kohanim, a kohen je zasvětil, a [původní] majitelé je přišli vykoupit. Mohl bys myslet, že je nevykoupí ani tak, aby bylo jako koupené pole; proto Písmo učí „již“: tak, jak bylo [dříve], vykoupeno nebude, ale vykoupeno bude tak, aby bylo u něj jako koupené pole.

Vždyť bylo učeno [v baraitě]: „Pole se vrátí tomu, od něhož je koupil“ (Lv 27,24) – mohl bych si myslet, že se vrátí chrámovému pokladníkovi, od něhož je [kupec] koupil; proto Písmo učí: „tomu, jemuž patří země jako dědičné vlastnictví“ (Lv 27,24).

Proč tedy Písmo říká „tomu, od něhož je koupil“? [Jde o] pole, které připadlo kohanim, a kohen je prodal, kupec je zasvětil a jiný je vykoupil – mohl bych si myslet, že se vrátí prvním majitelům; proto Písmo učí „tomu, od něhož je koupil“.

A bylo třeba napsat „nebude vykoupeno“ i bylo třeba napsat „tomu, od něhož je koupil“. Kdyby totiž Milosrdný napsal [jen] „nebude vykoupeno“, [platilo by to tam,] kde se [pole k původním majitelům] vůbec nevrací; proto Milosrdný napsal [i] „tomu, od něhož je koupil“.

A kdyby Milosrdný napsal [jen] „tomu, od něhož je koupil“, [platilo by to tam,] kde majitelé nezaplatili; ale zde, kde majitelé zaplatili, [bych řekl,] že zůstane v jejich rukou; proto Milosrdný napsal „nebude vykoupeno“.

A kdyby Milosrdný napsal „nebude vykoupeno“ a nenapsal „již“, řekl bych, že je vůbec nemohou vykoupit; proto Milosrdný napsal „již“: tak, jak bylo [dříve], vykoupeno nebude, ale vykoupeno bude tak, aby bylo u něj jako koupené pole.

Jak to tedy je? Pojď a slyš: Rabi Eliezer říká: Vykoupili-li je majitelé v druhém jubilejním období, připadne v jubilejním roce kohanim.

Řekl Ravina Rav Ašimu: Což jsme to tak neučili [v Mišně]? Rabi Eliezer říká: Kohanim do něj nevstoupí, dokud je nevykoupí někdo jiný. Řekl mu: [Baraita nás učí, že] majitelé jsou v druhém jubilejním období považováni za někoho jiného.

Někteří říkají [že baraita zní]: Rabi Eliezer říká: Vykoupili-li je [majitelé] v druhém jubilejním období, nepřipadne v jubilejním roce kohanim. Řekl Ravina Rav Ašimu: I my jsme to přece učili [v Mišně]: Rabi Eliezer říká: Kohanim do něj nevstoupí, dokud je nevykoupí někdo jiný. Řekl mu: Z Mišny bych usoudil, že majitelé jsou v druhém jubilejním období považováni za někoho jiného; proto nás [baraita] učí [opak].

MIŠNA: Kdo koupí pole od svého otce, a otec zemře, a on je potom zasvětí, je [toto pole] jako pole dědičného vlastnictví. Zasvětil-li je, a teprve potom otec zemřel, je jako koupené pole – slova rabiho Meira.

Rabi Jehuda a rabi Šimon říkají: Je jako pole dědičného vlastnictví, neboť je řečeno: „Jestliže [zasvětí Hospodinu] pole, které si koupil, jež není z pole jeho dědičného vlastnictví“ (Lv 27,22) – [tj.] pole, které nemůže být polem dědičného vlastnictví; vylučuje se toto, které může být polem dědičného vlastnictví.

Koupené pole nepřipadá v jubilejním roce kohanim, neboť nikdo nemůže zasvětit věc, která mu nepatří. Kohanim a levité mohou zasvěcovat kdykoli a vykupovat kdykoli, ať před jubilejním rokem, ať po jubilejním roce.

GEMARA: Učili rabíni: Odkud [víme], že kdo koupí pole od svého otce a zasvětí je, a potom jeho otec zemře – odkud, že je u něj jako pole dědičného vlastnictví? Písmo učí: „A jestliže pole, které si koupil, jež není z pole jeho dědičného vlastnictví“ (Lv 27,22) – pole, které nemůže být polem dědičného vlastnictví; vylučuje se toto, které může být polem dědičného vlastnictví – slova rabiho Jehudy a rabiho Šimona.

Rabi Meir říká: Odkud [víme], že kdo koupí pole od svého otce, a otec zemře, a on je potom zasvětí – odkud, že je u něj jako pole dědičného vlastnictví? Písmo učí: „A jestliže pole, které si koupil, jež není z pole jeho dědičného vlastnictví“ – pole, které není polem dědičného vlastnictví; vylučuje se toto, které je polem dědičného vlastnictví.

Máme říci, že se přou v tomto: Rabi Meir se domnívá, že nabytí užitků je jako nabytí samotné věci,

kdežto rabi Jehuda a rabi Šimon se domnívají, že nabytí užitků není jako nabytí samotné věci?

Řekl Rav Nachman bar Jicchak: Obecně je podle rabiho Šimona a rabiho Jehudy nabytí užitků jako nabytí samotné věci,