Arachin 29b ערכין

MIŠNA: Kdo prodá své pole v době, kdy platí jubilejní rok, nesmí je vykoupit dříve než po dvou letech, neboť je řečeno: „Podle počtu let úrody ti bude prodávat“ (Lv 25,15).

Byl-li to rok sněti a rzi nebo sedmý rok, nezapočítává se do počtu. Ponechal-li je jen zorané nebo ladem, započítává se mu do počtu. Rabi Eliezer říká: Prodal-li mu je před Roš ha-šana, když bylo plné plodů, užije z něho tři úrody ve dvou letech.

GEMARA: „Kdo prodá své pole v době, kdy platí jubilejní rok“ atd. Neučí „nevykoupí“, nýbrž „nesmí vykoupit“; zřejmě se tedy domnívá, že je tu i zákaz, takže je zakázáno [mu] i zařinčet penězi.

A netřeba říkat, že prodávající stojí pod příkazem, neboť je psáno: „Podle počtu let úrody ti bude prodávat“ (Lv 25,15); nýbrž i kupující stojí pod příkazem, neboť je třeba [splnit] „[podle počtu] let koupíš“ (Lv 25,15), a to tu není.

Bylo řečeno: Kdo prodá své pole v samotném jubilejním roce – Rav řekl: je prodáno a [hned] odchází; a Šmuel řekl: není vůbec prodáno. Jaký je důvod Šmuela? Úsudek z lehčího na těžší: Jestliže [pole], které už bylo prodáno, odchází, není logické, že [pole], které prodáno není, nebude prodáno?

A podle Rava – takový úsudek z lehčího na těžší neděláme? Vždyť bylo učeno: Mohl bych si myslet, že člověk smí prodat svou dceru, když je dospívající; řekl jsi [však] úsudek z lehčího na těžší: Jestliže ta, která už byla prodána, odchází, není nyní logické, že ta, která prodána není, nebude prodána?

Tam se [dcera] znovu prodat nemůže; zde se [pole] znovu prodat může.

Namítli: „[Podle počtu let] po jubilejním roce koupíš“ (Lv 25,15) – to učí, že se prodává blízko jubilejního roku. Odkud [víme, že i] daleko od jubilejního roku? Písmo učí: „Podle velkého počtu let a podle malého počtu let“ (Lv 25,16).

A v samotném jubilejním roce ať neprodává, a prodal-li, není prodáno. – Rav ti řekne: není prodáno na počet let úrody, ale je prodáno a odchází.

A kdyby bylo prodáno, ať zůstane v jeho vlastnictví až po jubilejním roce, a po jubilejním roce ať [kupec] užije dvě úrody a pak je vrátí. Což nebylo učeno: Užil-li je jeden rok před jubilejním rokem, doplní se mu další rok po jubilejním roce? – Tam se již pustil do užívání, zde se do užívání nepustil.

Řekl Rav Anan: Slyšel jsem od Mar Šmuela dvě [věci]: jedna je tato, a druhá: Kdo prodá svého otroka modloslužebníkovi nebo mimo zemi Izraele, [otrok] vyjde na svobodu.

V jednom [případě] se prodej ruší a v jednom se prodej neruší, a nevím, který je který.

Řekl Rav Josef: Podívejme se sami. Z toho, co bylo učeno v baraitě: „Kdo prodá svého otroka mimo zemi Izraele, [otrok] vyjde na svobodu a potřebuje propouštěcí listinu od svého druhého pána“ – vyvoď z toho: z toho, že druhého nazývá „jeho pánem“, vyplývá, že se prodej neruší; a když Šmuel říká zde „není prodáno“, [znamená to], že se peníze vracejí.