Rava řekl: Všichni se shodují, že [obchod s] úrokem možným z jedné strany je zakázán, a zde se liší v [případě] úroku pod podmínkou vrácení: jeden mistr se domnívá, že je zakázán, a druhý mistr se domnívá, že je dovolen.
רבא אמר דכולי עלמא צד אחד ברבית אסור והכא ברבית על מנת להחזיר איכא בינייהו מר סבר אסור ומר סבר מותר:
„Zemřel-li prodávající, ať jej vykoupí jeho syn.“ To je zřejmé! – Mohl bys říci: Milosrdný řekl „A prodá-li někdo obytný dům“ (Lv 25,29), a tento [syn] neprodal; proto nás učí: „bude jeho vykoupení“ (Lv 25,29) – v každém případě.
מת המוכר יגאל בנו: פשיטא מהו דתימא (ויקרא כה, כט) ואיש כי ימכר בית מושב אמר רחמנא והאי לאו מכר קמשמע לן (ויקרא כה, כט) והיתה גאולתו מכל מקום:
„Zemřel-li kupující, ať jej vykoupí z rukou jeho syna“ atd. To je zřejmé! – Mohl bys říci: Milosrdný řekl „tomu, kdo jej koupil“ (Lv 25,30), a tento nekoupil; proto nás učí: „bude jeho vykoupení“ – v každém případě.
מת הלוקח יגאל מיד בנו וכו': פשיטא מהו דתימא {ויקרא כה } לקונה אותו אמר רחמנא והא לא קנה קמ"ל והיתה גאולתו מכל מקום:
„Rok se počítá jen od chvíle, kdy prodal“ atd. Učili rabíni: „Rok“ – nevím, zda rok pro prvního [kupce], či rok pro druhého; když říká „Než se mu naplní celý rok“, je to rok pro prvního.
אין מונין לו שנה אלא משעה שמכר כו': תנו רבנן שנה איני יודע אם שנה לראשון אם שנה לשני כשהוא אומר עד מלאת לו שנה תמימה הוי שנה לראשון
למי חלוט רבי אלעזר אומר לראשון חלוט רבי יוחנן אמר לשני חלוט בשלמא לר' אלעזר דלדידיה קא מנינן אלא לרבי יוחנן מאי טעמא אמר רבי אבא בר ממל מה מכר לו ראשון לשני כל זכות שתבא לידו
Řekl rabi Aba bar Memel: Prodal-li dva domy v městech obehnaných hradbou, jeden patnáctého prvního adaru a druhý prvního druhého adaru – u toho, který mu prodal v druhém adaru, mu uplynul rok, jakmile nastal první adaru následujícího roku; u toho, který mu prodal patnáctého prvního adaru, mu rok neuplynul až do patnáctého adaru následujícího roku.
אמר רבי אבא בר ממל מכר שני בתי ערי חומה אחד בחמשה עשר באדר הראשון ואחד באחד באדר השני זה שמכר לו באדר השני כיון שהגיע יום אחד באדר של שנה הבאה עלתה לו שנה זה שמכר לו בחמשה עשר של אדר הראשון לא עלתה לו שנה עד חמשה עשר באדר של שנה הבאה
Namítl Ravina: Ať mu [ten první] řekne: Já jsem před tebou snášel žár ohně! – [Neřekne,] protože mu [druhý] řekne: Ty jsi sestoupil do přestupného [měsíce].
מתקיף לה רבינא ולימא ליה אנא קדים שחין נורא מקמא דידך משום דאמר ליה את נחית לעיבורא:
A řekl rabi Aba bar Memel: Narodila-li se mu dvě jehňata, jedno patnáctého prvního adaru a druhé prvního druhého adaru – u toho, které se narodilo v druhém adaru, mu uplynul rok, jakmile nastal první adaru následujícího roku; u toho, které se mu narodilo patnáctého prvního adaru, mu rok neuplynul až do patnáctého adaru následujícího roku.
וא"ר אבא בר ממל נולדו לו שני טלאים אחד בחמשה עשר של אדר הראשון ואחד באחד באדר השני זה שנולד באדר השני כיון שהגיע יום אחד באדר (השני) של שנה הבאה עלתה לו שנה זה שנולד לו בחמשה עשר באדר הראשון לא עלתה לו שנה עד חמשה עשר באדר של שנה הבאה
Namítl Ravina: Ať mu [první jehně] řekne: Já jsem před tebou jedlo zeleň! – [Neřekne,] protože mu [druhé] řekne: Ty jsi sestoupilo do přestupného [měsíce], já jsem do přestupného [měsíce] nesestoupilo.
מתקיף לה רבינא ולימא ליה אנא קדים אכיל ירוקא מקמא דידך משום דאמר ליה את נחיתת לעיבורא אנא לא נחיתנא לעיבורא
K čemu je ještě toto? Je to totéž! – Mohl bys říci: tam, kde je psáno „celý“, [ano], zde, kde „celý“ psáno není, ne; proto nás učí, že [výraz] „rok“ – „rok“ se odvozuje jeden od druhého.
הא תו למה לי היינו הך מהו דתימא התם דכתיב תמימה הכא דלא כתיב תמימה לא קמ"ל דשנה שנה מהדדי גמרי:
„Když říká „celý“ atd. Rabi říká: aby mu dal [i] přestupný rok.“ Učili rabíni: „Celý rok“ (Lv 25,30) – Rabi říká: počítá tři sta šedesát pět dní podle počtu dní slunečního roku; a mudrci říkají: počítá dvanáct měsíců ode dne ke dni, a byl-li [rok] přestupný, je přestupný v jeho prospěch.
כשהוא אומר תמימה כו' רבי אומר ליתן שנת עיבורה: ת"ר (ויקרא כה, ל) שנה תמימה רבי אומר מונה שלש מאות וששים וחמשה ימים כמנין ימות החמה וחכמים אומרים מונה שנים עשר חודש מיום ליום ואם נתעברה נתעברה לו:
„Nastal-li den [po uplynutí] dvanácti měsíců a nebyl vykoupen“ atd. Učili rabíni: „Natrvalo“ – nadobro. Jiný výklad: „natrvalo“ – aby se zahrnul dar. Jaký je důvod? [Místo] „camit“ [je psáno] „cmitut“.
הגיע יום שנים עשר חודש ולא נגאל כו': ת"ר לצמיתות לחלוטין דבר אחר לצמיתות לרבות את המתנה מאי טעמא צמית צמיתות
Řekli to rabíni před Rav Papou: Podle koho [je to]? Ne podle rabiho Meira, neboť kdyby podle rabiho Meira – ten přece říká, že dar není jako prodej. Řekl Rav Papa: Můžeš říci i podle rabiho Meira; zde je to jiné, neboť Milosrdný [dar] zahrnul [slovem] „natrvalo“.
Učili rabíni: Kdo zasvětí dům mezi domy v městech obehnaných hradbou, smí jej vykupovat kdykoli. Vykoupil-li jej jiný z rukou svatého majetku a nastal den [po uplynutí] dvanácti měsíců a [majitel] jej nevykoupil, propadl mu natrvalo.
ת"ר המקדיש בית בבתי ערי חומה הרי זה גואל וגואל לעולם גאלו אחר מיד הקדש הגיע יום שנים עשר חודש ולא נגאל היה חלוט לו
Odkud ty věci? Řekl Šmuel: Neboť verš říká: „tomu, kdo jej koupil“ (Lv 25,30) – i z rukou svatého majetku. A ať propadne svatému majetku! – Verš říká: „po jeho pokolení“ (Lv 25,30) – vylučuje se svatý majetek, který nemá pokolení.
מנא ה"מ אמר שמואל דאמר קרא {ויקרא כה } לקונה אותו ואפילו מיד הקדש ולחלטיה הקדש אמר קרא לדורותיו יצא הקדש שאין לו דורות
K čemu je „nevyjde v jubilejním roce“ (Lv 25,30)? Řekl Rav Safra: Bylo to potřeba jen pro toho, kdo prodá dům mezi domy v městech obehnaných hradbou a jubilejní rok na něj připadne během jeho roku. Mohlo by tě napadnout, že vyjde v jubilejním roce; proto nás učí: nevyjde v jubilejním roce.
לא יצא ביובל למה לי אמר רב ספרא לא נצרכא אלא למוכר בית בבתי ערי חומה ופגע בו יובל בתוך שנתו סד"א ליפוק ביובל קמ"ל לא יצא ביובל:
MIŠNA: Zpočátku se [kupující] skrýval v den [uplynutí] dvanácti měsíců, aby mu [dům] propadl natrvalo. Hilel ustanovil, aby [prodávající] vhodil své peníze do [chrámové] komory, vylomil dveře a vešel; a kdykoli bude ten druhý chtít, ať přijde a vezme si své peníze.
מתני׳ בראשונה היה נטמן יום שנים עשר חודש כדי שיהא חלוט לו התקין הלל שיהא חולש מעותיו ללשכה ויהא שובר את הדלת ונכנס אימתי שירצה הלז יבא ויטול את מעותיו:
GEMARA: Řekl Rava: Z ustanovení Hilelova [vyplývá, že řekne-li]: Toto je tvůj rozlukový list pod podmínkou, že mi dáš dvě stě zuzů, a ona mu je dala s jeho souhlasem, je rozvedena; proti jeho vůli, není rozvedena.
גמ׳ אמר רבא מתקנתו של הלל הרי זה גיטיך על מנת שתתני לי מאתים זוז ונתנה לו מדעתו מגורשת בעל כרחו אינה מגורשת
Originál: Arakhin 31b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.