Arachin 32a ערכין

Z toho, že Hilel musel ustanovit, že dání proti jeho vůli je dáním, [vyplývá, že] jinak dání proti vůli není dáním.

Namítl Rav Papa, a někteří říkají Rav Aši: Snad Hilel musel [ustanovit to jen pro dání] v jeho nepřítomnosti, ale v jeho přítomnosti je to dar, ať s jeho souhlasem, ať proti jeho vůli.

Někteří říkají: Řekl Rava: Z ustanovení Hilelova [vyplývá, že řekne-li]: Toto je tvůj rozlukový list pod podmínkou, že mi dáš dvě stě zuzů, a ona mu je dala – ať s jeho souhlasem, ať proti jeho vůli, je to dání; a Hilel musel ustanovit [jen pro dání] v jeho nepřítomnosti, ale v jeho přítomnosti, ať s jeho souhlasem, ať proti jeho vůli, je to dání.

Namítl Rav Papa, a někteří říkají Rav Šimi bar Aši: Snad ať v jeho přítomnosti, ať v jeho nepřítomnosti – s jeho souhlasem ano, proti jeho vůli ne; a Hilel ustanovil, co potřeboval.

MIŠNA: Vše, co je uvnitř hradby, je jako domy v městech obehnaných hradbou, kromě polí. Rabi Meir říká: I pole. Dům postavený v hradbě – rabi Jehuda říká: Není jako domy v městech obehnaných hradbou. Rabi Šimon říká: Jeho vnější zeď je jeho hradbou.

GEMARA: Učili rabíni: „Dům“ (Lv 25,30) – to mám jen dům; odkud [víme, že se] zahrnují lisovny, lázně, věže, holubníky, cisterny, jámy a jeskyně? Písmo učí: „který je ve městě“ (Lv 25,30). Mohl bych si myslet, že zahrnu i pole; Písmo učí „dům“ – slova rabiho Jehudy.

Rabi Meir říká: „Dům“ – to mám jen dům; odkud [víme, že se] zahrnují lisovny, lázně, věže, holubníky, cisterny, jámy a jeskyně, a dokonce i pole? Písmo učí: „který je ve městě“.

Ale vždyť je psáno „dům“! Řekl Rav Chisda, řekl Rav Ketina: Rozdíl mezi nimi je v pískovišti a rybníku. A tak bylo [také] učeno: Pískoviště a rybník – rabi Meir říká: jako domy; rabi Jehuda říká: jako pole.

„Dům postavený v hradbě – rabi Jehuda říká: Není jako domy v městech obehnaných hradbou“ atd. Řekl rabi Jochanan: Oba vykládali tentýž verš: „Spustila je po provaze oknem, neboť její dům byl ve zdi hradby a v hradbě bydlela“ (Joz 2,15). Rabi Šimon se drží prostého smyslu verše, kdežto rabi Jehuda soudí: „v hradbě bydlela“ – a ne v městě obehnaném hradbou.

MIŠNA: Město, jehož střechy tvoří jeho hradbu, a [město], které není obehnáno hradbou od dnů Jehošuy bin Nuna, není jako domy v městech obehnaných hradbou. A toto jsou domy v městech obehnaných hradbou: [město o nejméně] třech dvorech, každý se dvěma domy, obehnané hradbou od dnů Jehošuy bin Nuna, jako stará pevnost v Ciporech, pevnost Guš Chalavu, staré Jodfat, Gamla, Gedud, Chadid, Ono, Jeruzalém a jim podobná.

GEMARA: Učili rabíni: „Hradba“ – a ne obvodová zeď ze střech; vylučuje se Tiberias, jejíž hradbou je jezero.

Rabi Eliezer bar Josi říká: „Které má hradbu“ (Lv 25,30) – i když ji nyní nemá, ale dříve ji mělo.

„A toto jsou domy v městech obehnaných hradbou“ atd. Bylo učeno: Gamla v Galileji, Gedud v Zajordání, Chadid, Ono a Jeruzalém v Judsku. Co tím říká?