Rava řekl: Gamla v Galileji – aby se vyloučila Gamla v jiných zemích; Gedud v Zajordání – aby se vyloučil Gedud v jiných zemích; ostatní, k nimž obdobná [jména] nejsou, [upřesnit] nepotřeboval.
רבא אמר גמלא בגליל לאפוקי גמלא דשאר ארצות גדוד בעבר הירדן לאפוקי גדוד דשאר ארצות אינך דלא איכא דכותייהו לא איצטריך ליה
Řekl rabi Jochanan: [Míněno] jako Jeruzalém, který je obehnán hradbou od dnů Jehošuy bin Nuna, a ne jako Jeruzalém [sám], neboť v Jeruzalémě dům natrvalo nepropadá, kdežto zde dům natrvalo propadá. Rav Aši řekl: Neřekl snad Rav Josef, že byla dvě Kadeš? Tak byly i dva Jeruzalémy.
אמר רבי יוחנן כירושלים דמוקפת חומה מימות יהושע בן נון ולא כירושלים דאילו ירושלים אין הבית חלוט בה ואילו הכא הבית חלוט בהן רב אשי אמר לאו אמר רב יוסף תרי קדש הוו ה"נ תרי ירושלים הוו
Bylo učeno: Rabi Jišmael bar Josi[řekl]: Proč mudrci vyjmenovali tato [města]? Protože když navrátilci z vyhnanství vyšli [do země], našli tato a posvětili je; dřívější [posvěcení] však pozbyla platnosti, když pozbyla platnosti svatost země. Domnívá se, že první posvěcení posvětilo pro svou dobu, ale neposvětilo pro budoucnost.
תניא ר' ישמעאל בר' יוסי למה מנו חכמים את אלו שכשעלו בני הגולה מצאו אלו וקידשום אבל ראשונות בטלו משבטלה קדושת הארץ קסבר קדושה ראשונה קידשה לשעתה ולא קידשה לעתיד לבא
A postav proti tomu: Řekl rabi Jišmael bar Josi: Což byla jen tato? Vždyť již bylo řečeno: „šedesát měst, celý kraj Argob … všechna ta města byla opevněná“ (Dt 3,4–5)! Proč tedy mudrci vyjmenovali tato? Protože když navrátilci z vyhnanství vyšli [do země], našli tato a posvětili je. – Posvětili je? Vždyť říkáme, že je posvěcovat nebylo třeba! – Spíše je vyjmenovali.
ורמינהי א"ר ישמעאל בר' יוסי וכי אלו בלבד היו והלא כבר נאמר (דברים ג, ד) ששים עיר כל חבל ארגוב כל אלה ערים בצורות אלא למה מנו חכמים את אלו שכשעלו בני הגולה מצאו אלו וקידשום קידשום הא אמרינן דלא צריך לקדושינהו אלא מנאום
A nejen tato, nýbrž každé [město], o němž máš v rukou tradici od svých otců, že je obehnáno hradbou od dnů Jehošuy bin Nuna, platí v něm všechna tato přikázání, protože první posvěcení posvětilo pro svou dobu a posvětilo i pro budoucnost.
ולא אלו בלבד אלא כל שתעלה לך מסורת בידך מאבותיך שמוקפת חומה מימות יהושע בן נון כל מצות הללו נוהגות בה מפני שקדושה ראשונה קידשה לשעתה וקידשה לעתיד לבא
Chceš-li, řekni: jsou to dva tanaité [sporní] o [názoru]rabiho Jišmaela; a chceš-li, řekni: jednu z nich řekl rabi Elazar bar Josi, neboť bylo učeno: Rabi Elazar bar Josi říká: „Které má hradbu“ – i když ji nyní nemá, ale dříve ji mělo.
איבעית אימא תרי תנאי ואליבא דר' ישמעאל ואיבעית אימא חד מינייהו ר' אלעזר בר יוסי אמרה דתניא ר"א בר יוסי אומר אשר לוא חומה אע"פ שאין לו עכשיו והיה לו קודם לכן
Jaký je důvod toho, kdo říká, že první posvěcení posvětilo pro svou dobu, ale neposvětilo pro budoucnost? Neboť je psáno: „Celé shromáždění navrátilců ze zajetí si udělalo stánky a bydleli ve stáncích, neboť od dnů Ješuy bin Nuna až do onoho dne tak synové Izraele nečinili … a byla velmi veliká radost“ (Neh 8,17). Je možné, že přišel David, a nedělali stánky, dokud nepřišel Ezra?
מאי טעמא דמ"ד קדושה ראשונה קידשה לשעתה ולא קידשה לעתיד לבא דכתיב (נחמיה ח יז) ויעשו בני הגולה השבים מן השבי סוכות וישבו בסוכות כי לא עשו מימי יהושע בן נון כן בני ישראל וגו' ותהי שמחה גדולה מאד אפשר בא דוד ולא עשו סוכות עד שבא עזרא
Spíše [verš] srovnává jejich příchod ve dnech Ezry s jejich příchodem ve dnech Jehošuy: jako při jejich příchodu ve dnech Jehošuy počítali sedmé roky a jubilejní roky a posvětili města obehnaná hradbou, tak i při jejich příchodu ve dnech Ezry počítali sedmé roky a jubilejní roky a posvětili města obehnaná hradbou.
אלא מקיש ביאתם בימי עזרא לביאתם בימי יהושע מה ביאתם בימי יהושע מנו שמיטין ויובלות וקדשו ערי חומה אף ביאתן בימי עזרא מנו שמיטין ויובלות וקדשו ערי חומה
A [Písmo] říká: „Hospodin, tvůj Bůh, tě přivede do země, kterou obsadili tvoji otcové, a obsadíš ji“ (Dt 30,5) – srovnává tvé obsazení s obsazením tvých otců: jako obsazení tvých otců [bylo] s obnovou všech těchto věcí, tak i tvé obsazení [bude] s obnovou všech těchto věcí.
ואומר (דברים ל, ה) והביאך ה' אלהיך אל הארץ אשר ירשו אבותיך וירשתה מקיש ירושתך לירושת אבותיך מה ירושת אבותיך בחידוש כל דברים הללו אף ירושתך בחידוש כל דברים הללו
A proto verš vytýká [něco] Jehošuovi, neboť všude je psáno „Jehošua“, a zde je psáno „Ješua“ (Neh 8,17). Dobrá, Moše neprosil o slitování, protože neměl zásluhu země Izraele; ale Jehošua, který měl zásluhu země Izraele – proč neprosil o slitování?
והיינו דקא קפיד קרא עילויה דיהושע דבכל דוכתא כתיב יהושע והכא כתיב (נחמיה ח, יז) ישוע בשלמא משה לא בעא רחמי דלא הוה זכותא דארץ ישראל אלא יהושע דהוה ליה זכותא דארץ ישראל אמאי לא ליבעי רחמי
A počítali [vůbec] sedmé roky a jubilejní roky? Jestliže poté, co byl vyhnán kmen Ruben, kmen Gad a polovina kmene Menaše, pozbyly jubilejní roky platnosti – Ezra, o němž je psáno: „Celé shromáždění dohromady [čítalo] čtyřicet dva tisíce tři sta šedesát“ (Ezd 2,64), by je počítal?
ומי מנו שמיטין ויובלות השתא משגלו שבט ראובן ושבט גד וחצי שבט מנשה בטלו יובלות עזרא דכתיב ביה (עזרא ב, סד) כל הקהל כאחד ארבע רבוא אלפים ושש מאות וששים הוה מני
Neboť bylo učeno: Poté, co byl vyhnán kmen Ruben, kmen Gad a polovina kmene Menaše, pozbyly jubilejní roky platnosti, neboť je řečeno: „Vyhlásíte v zemi propuštění všem jejím obyvatelům“ (Lv 25,10) – v době, kdy jsou na ní všichni její obyvatelé, a ne v době, kdy část z nich byla vyhnána.
דתניא משגלו שבט ראובן ושבט גד וחצי שבט המנשה בטלו יובלות שנאמר (ויקרא כה, י) וקראתם דרור בארץ לכל יושביה בזמן שכל יושביה עליה ולא בזמן שגלו מקצתן
Mohl bych si myslet, že jsou-li na ní, ale promíšeni – kmen Binjamin v Judovi a kmen Juda v Binjaminovi –, bude jubilejní rok platit; Písmo učí: „všem jejím obyvatelům“ – v době, kdy její obyvatelé jsou ve svém pořádku, a ne v době, kdy jsou promíšeni.
יכול היו עליה והן מעורבין שבט בנימין ביהודה ושבט יהודה בבנימין יהא יובל נוהג תלמוד לומר לכל יושביה בזמן שיושביה כתיקונן ולא בזמן שהן מעורבין
Originál: Arakhin 32b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.