Arachin 32b ערכין

Řekl Abaje: Tak to míní: až po Gamlu v Galileji, až po Gedud v Zajordání, a Chadid, Ono a Jeruzalém v Judsku.

Rava řekl: Gamla v Galileji – aby se vyloučila Gamla v jiných zemích; Gedud v Zajordání – aby se vyloučil Gedud v jiných zemích; ostatní, k nimž obdobná [jména] nejsou, [upřesnit] nepotřeboval.

A propadá snad v Jeruzalémě [dům] natrvalo? Vždyť bylo učeno: Deset věcí bylo řečeno o Jeruzalémě – [mimo jiné, že] dům v něm natrvalo nepropadá.

Řekl rabi Jochanan: [Míněno] jako Jeruzalém, který je obehnán hradbou od dnů Jehošuy bin Nuna, a ne jako Jeruzalém [sám], neboť v Jeruzalémě dům natrvalo nepropadá, kdežto zde dům natrvalo propadá. Rav Aši řekl: Neřekl snad Rav Josef, že byla dvě Kadeš? Tak byly i dva Jeruzalémy.

Bylo učeno: Rabi Jišmael bar Josi [řekl]: Proč mudrci vyjmenovali tato [města]? Protože když navrátilci z vyhnanství vyšli [do země], našli tato a posvětili je; dřívější [posvěcení] však pozbyla platnosti, když pozbyla platnosti svatost země. Domnívá se, že první posvěcení posvětilo pro svou dobu, ale neposvětilo pro budoucnost.

A postav proti tomu: Řekl rabi Jišmael bar Josi: Což byla jen tato? Vždyť již bylo řečeno: „šedesát měst, celý kraj Argob … všechna ta města byla opevněná“ (Dt 3,4–5)! Proč tedy mudrci vyjmenovali tato? Protože když navrátilci z vyhnanství vyšli [do země], našli tato a posvětili je. – Posvětili je? Vždyť říkáme, že je posvěcovat nebylo třeba! – Spíše je vyjmenovali.

A nejen tato, nýbrž každé [město], o němž máš v rukou tradici od svých otců, že je obehnáno hradbou od dnů Jehošuy bin Nuna, platí v něm všechna tato přikázání, protože první posvěcení posvětilo pro svou dobu a posvětilo i pro budoucnost.

Chceš-li, řekni: jsou to dva tanaité [sporní] o [názoru] rabiho Jišmaela; a chceš-li, řekni: jednu z nich řekl rabi Elazar bar Josi, neboť bylo učeno: Rabi Elazar bar Josi říká: „Které má hradbu“ – i když ji nyní nemá, ale dříve ji mělo.

Jaký je důvod toho, kdo říká, že první posvěcení posvětilo pro svou dobu, ale neposvětilo pro budoucnost? Neboť je psáno: „Celé shromáždění navrátilců ze zajetí si udělalo stánky a bydleli ve stáncích, neboť od dnů Ješuy bin Nuna až do onoho dne tak synové Izraele nečinili … a byla velmi veliká radost“ (Neh 8,17). Je možné, že přišel David, a nedělali stánky, dokud nepřišel Ezra?

Spíše [verš] srovnává jejich příchod ve dnech Ezry s jejich příchodem ve dnech Jehošuy: jako při jejich příchodu ve dnech Jehošuy počítali sedmé roky a jubilejní roky a posvětili města obehnaná hradbou, tak i při jejich příchodu ve dnech Ezry počítali sedmé roky a jubilejní roky a posvětili města obehnaná hradbou.

A [Písmo] říká: „Hospodin, tvůj Bůh, tě přivede do země, kterou obsadili tvoji otcové, a obsadíš ji“ (Dt 30,5) – srovnává tvé obsazení s obsazením tvých otců: jako obsazení tvých otců [bylo] s obnovou všech těchto věcí, tak i tvé obsazení [bude] s obnovou všech těchto věcí.

A druhý [tanaita]? [Verš míní], že prosili o slitování ohledně pudu k modloslužbě a zrušili jej, a [tato] zásluha je chránila jako stánek.

A proto verš vytýká [něco] Jehošuovi, neboť všude je psáno „Jehošua“, a zde je psáno „Ješua“ (Neh 8,17). Dobrá, Moše neprosil o slitování, protože neměl zásluhu země Izraele; ale Jehošua, který měl zásluhu země Izraele – proč neprosil o slitování?

Ale vždyť je psáno: „kterou obsadili tvoji otcové, a obsadíš ji“! – Tak to míní: protože ji obsadili tvoji otcové, obsadíš ji [i] ty.

A počítali [vůbec] sedmé roky a jubilejní roky? Jestliže poté, co byl vyhnán kmen Ruben, kmen Gad a polovina kmene Menaše, pozbyly jubilejní roky platnosti – Ezra, o němž je psáno: „Celé shromáždění dohromady [čítalo] čtyřicet dva tisíce tři sta šedesát“ (Ezd 2,64), by je počítal?

Neboť bylo učeno: Poté, co byl vyhnán kmen Ruben, kmen Gad a polovina kmene Menaše, pozbyly jubilejní roky platnosti, neboť je řečeno: „Vyhlásíte v zemi propuštění všem jejím obyvatelům“ (Lv 25,10) – v době, kdy jsou na ní všichni její obyvatelé, a ne v době, kdy část z nich byla vyhnána.

Mohl bych si myslet, že jsou-li na ní, ale promíšeni – kmen Binjamin v Judovi a kmen Juda v Binjaminovi –, bude jubilejní rok platit; Písmo učí: „všem jejím obyvatelům“ – v době, kdy její obyvatelé jsou ve svém pořádku, a ne v době, kdy jsou promíšeni.

Řekl Rav Nachman bar Jicchak: Počítali jubilejní roky, aby posvětili sedmé roky.