Bava batra 121a בבא בתרא

Hospodinovy svátky byly vyřčeny, šabat stvoření vyřčen nebyl. Ben Azaj říká: Hospodinovy svátky byly vyřčeny, zproštění slibů vyřčeno nebylo.

Rabi Josi bar Natan se tuto baraitu naučil, ale nevěděl, jak ji vyložit. Šel za Rav Šešetem do Nehardey a nenašel ho; šel za ním do Mechozy a našel ho. Řekl mu: Co [znamená] „Hospodinovy svátky byly vyřčeny, šabat stvoření vyřčen nebyl“?

Řekl mu: Hospodinovy svátky potřebují posvěcení soudním dvorem, šabat stvoření posvěcení soudním dvorem nepotřebuje. Napadlo by tě říci: protože je [šabat] psán u svátků, ať potřebuje posvěcení soudním dvorem jako svátky; proto nás [verš] učí [opak].

Co [znamená] „Hospodinovy svátky byly vyřčeny, zproštění slibů vyřčeno nebylo“? Hospodinovy svátky potřebují uznané odborníky, zproštění slibů uznané odborníky nepotřebuje.

Ale vždyť je psáno „hlavy kmenů“! Řekl Rav Chisda, řekl rabi Jochanan: [To se týká] jednotlivce, který je uznaným odborníkem.

Učili jsme se tam: Řekl Raban Šimon ben Gamliel: Izrael neměl svátky jako patnáctý av a Den smíření, kdy dcery jeruzalémské vycházely v bílých vypůjčených šatech, aby nezahanbily tu, která [vlastní] neměla. Den smíření – to je pochopitelné: je to den odpuštění a prominutí, den, kdy byly dány poslední desky. Ale patnáctý av – co je to?

Řekl Rav Jehuda, řekl Šmuel: Den, kdy bylo kmenům dovoleno vcházet jeden do druhého [sňatky]. Co vyložili? „Toto je věc“ (Nu 36,6) – tato věc ať platí jen v tomto pokolení.

Raba bar bar Chana řekl, řekl rabi Jochanan: Den, kdy bylo kmeni Binjaminovu dovoleno vstoupit do shromáždění, neboť je psáno: „A muži Izraele přísahali v Micpě, řkouce: Nikdo z nás nedá svou dceru Binjaminovi za ženu“ (Sd 21,1). Co vyložili? „Z nás“ – a ne z našich synů.

Rav Dimi bar Josef řekl, řekl Rav Nachman: Den, kdy dovymírali mrtví pouště, neboť řekl mistr: Dokud nedovymírali mrtví pouště,