Bava batra 121b בבא בתרא

nebylo [Boží] mluvení k Mošemu, neboť je řečeno: „A stalo se, když dovymírali všichni válečníci z lidu“ (Dt 2,16), a hned po tom: „promluvil ke mně Hospodin, řka“ (Dt 2,17) – ke mně bylo mluvení.

Ula řekl: Den, kdy Hošea ben Ela zrušil stráže, které postavil Jarovam na cestách, aby Izrael nevystupoval na pouť.

Rav Matana řekl: Den, kdy byli zabití z Betaru vydáni k pohřbu. Neboť řekl Rav Matana: Toho dne, kdy byli zabití z Betaru vydáni k pohřbu, ustanovili v Javne [požehnání] „Dobrý a dobro činící“: „Dobrý“ – že nezapáchali, „a dobro činící“ – že byli vydáni k pohřbu.

Raba a Rav Josef oba řekli: Den, kdy se přestávalo kácet dřevo pro oltářní hranici. Bylo učeno: Rabi Eliezer Veliký říká: Jakmile nastal patnáctý av, zeslábla síla slunce a nekáceli [již] dřevo pro hranici. Řekl Rav Menaše: A nazývali ho „dnem zlomení srpu“.

Od té doby dál: kdo [studiu v nocích] přidává, tomu se přidá [života]; kdo nepřidává, bude odklizen. Co je „bude odklizen“? Učil Rav Josef: Pohřbí ho jeho matka.

Učili naši mistři: Sedm [lidí] obsáhlo celý svět: Metušelach viděl Adama; Šem viděl Metušelacha; Jaakov viděl Šema; Amram viděl Jaakova; Achija ze Šíla viděl Amrama; Elijahu viděl Achiju ze Šíla, a dosud žije.

A Achija ze Šíla viděl Amrama? Vždyť je psáno: „A nezůstal z nich nikdo kromě Kaleva, syna Jefunova, a Jehošuy, syna Nunova“ (Nu 26,65)!

Řekl Rav Hamnuna: Na kmen Leviho nebyl vynesen ortel, neboť je psáno: „Na této poušti padnou vaše mrtvoly, všichni vaši sečtení podle vašeho počtu od dvaceti let a výše“ (Nu 14,29) – ten, jehož sčítání je od dvaceti let; vyjímá se kmen Leviho, jehož sčítání je od třiceti.

A z ostatních kmenů [do země] nikdo nevešel? Vždyť bylo učeno: Jair, syn Menašeho, a Machir, syn Menašeho, se narodili za dnů Jaakova a nezemřeli, dokud Izrael nevešel do země, neboť je řečeno: „A muži Aje z nich pobili asi třicet šest mužů“ (Joz 7,5); a bylo učeno: doslova třicet šest – slova rabi Jehudy.

Řekl mu rabi Nechemja: Copak je řečeno „třicet šest“? Vždyť je řečeno jen „asi třicet šest“! Nýbrž to je Jair, syn Menašeho, který se vyrovnal většině sanhedrinu.

Spíše řekl Rav Acha bar Jaakov: Ortel nebyl vynesen ani na mladší dvaceti let, ani na starší šedesáti let. Ne na mladší dvaceti, neboť je psáno: „od dvaceti let a výše“; a ne na starší šedesáti – odvozuje se „a výše“ z „a výše“ (Lv 27,7) u ocenění: jako tam je starší šedesáti [let] jako mladší dvaceti, tak i zde je starší šedesáti jako mladší dvaceti.

Otázali se: Byla země Izraele rozdělena podle kmenů, nebo snad podle hlav mužů?