Bava batra 14b בבא בתרא

úlomků desek, které ležely v truhle. – A kdyby tě napadlo, že svitek Tóry má obvod šest dlaní – vždyť cokoli, co má obvod tři dlaně, má průměr jednu dlaň, a protože se [svitek Tóry] svinuje k prostředku, přesahuje [jeho šířka] dvě dlaně a ještě mezeru mezi [oběma válci]; jak by se vešel do dvou dlaní?

Rav Acha bar Jaakov řekl: Svitek z Nádvoří [Chrámu] se svinuje k začátku. – Ale stále, jak se vejdou dvě [dlaně] do dvou? Rav Aši řekl: Trochu ho svine [dole] a [zbytek] svine nahoru.

A podle rabiho Jehudy – než přišla skříňka, kde ležel svitek Tóry? Z [truhly] vyčnívala deska a na ní ležel svitek Tóry. A rabi Meir – co si počne s [veršem] „po boku truhly“? Potřebuje ho [k poučení], že se klade po boku a neklade se mezi desky; ale ve skutečnosti [ležel] uvnitř, po straně.

A podle rabiho Meira – kde stály sloupky? Venku. A odkud má rabi Meir, že úlomky desek ležely v truhle? Vyvozuje to z [výroku] Rav Huny, neboť Rav Huna řekl: Co znamená, co je psáno: „nad níž je vzýváno Jméno, jméno Hospodina zástupů, jenž trůní nad cheruby“ (2S 6,2)? Učí, že desky i úlomky desek ležely v truhle.

A ten druhý [rabi Jehuda]? Ten [verš] potřebuje k [výroku] rabiho Jochanana, neboť rabi Jochanan řekl jménem rabiho Šimona ben Jochaje: Učí, že Jméno a všechna jeho označení ležela v truhle.

A ten druhý [rabi Meir] ho přece také potřebuje k tomuto! – Ano, je tomu tak. Ale odkud má, že úlomky desek ležely v truhle? Vyvozuje to z toho, co učil Rav Josef, neboť Rav Josef učil: „které jsi rozbil, a vložíš je [do truhly]“ (Dt 10,2) – učí, že desky i úlomky desek ležely v truhle.

A ten druhý? Ten [verš] potřebuje k [výroku] Reš Lakiše, neboť Reš Lakiš řekl: „které jsi rozbil“ – Svatý, budiž požehnán, řekl Mojžíšovi: Dobře jsi udělal, žes je rozbil.

Rabíni učili: Pořadí Proroků je: Jozue a Soudců, Samuel a Královské, Jeremjáš a Ezechiel, Izajáš a Dvanáct. Vždyť Ozeáš byl první, jak je psáno: „Počátek řeči Hospodinovy skrze Ozeáše“ (Oz 1,2). Copak mluvil [Bůh] nejprve s Ozeášem? Vždyť od Mojžíše do Ozeáše bylo mnoho proroků! A rabi Jochanan řekl: [To znamená,] že byl první ze čtyř proroků, kteří prorokovali v onom období, a to jsou: Ozeáš, Izajáš, Amos a Micheáš. Ať se tedy Ozeáš klade na začátek!

Protože jeho proroctví je zapsáno spolu s Ageem, Zacharjášem a Malachiášem, a Ageus, Zacharjáš a Malachiáš byli poslední z proroků, počítá se s nimi. – Ať se tedy zapíše zvlášť a klade na začátek! – Protože je malý, ztratil by se.

Vždyť Izajáš předcházel Jeremjášovi a Ezechielovi; ať se tedy Izajáš klade na začátek! – Protože Královské končí zkázou, Jeremjáš je celý zkáza, Ezechiel začíná zkázou a končí útěchou a Izajáš je celý útěcha, přikládáme zkázu ke zkáze a útěchu k útěše.

Pořadí Spisů je: Rút, kniha Žalmů, Job, Přísloví, Kazatel, Píseň písní, Pláč, Daniel, svitek Ester, Ezdráš a Paralipomenon. – A podle toho, kdo říká, že Job žil za dnů Mojžíšových, ať se Job klade na začátek! – Nezačínáme neštěstím. – Vždyť i Rút je neštěstí! – Neštěstí, které má [dobrý] konec, neboť rabi Jochanan řekl: Proč se jmenuje Rút? Protože z ní vzešel David, který nasytil [riva] Svatého, budiž požehnán, písněmi a chvalozpěvy.

A kdo je napsal? Mojžíš napsal svou knihu, oddíl o Bileámovi a Joba. Jozue napsal svou knihu a osm veršů v Tóře. Samuel napsal svou knihu, Soudce a Rút. David napsal knihu Žalmů prostřednictvím deseti starších: prostřednictvím prvního člověka Adama, Malkisedeka, Abrahama, Mojžíše, Hemana, Jedutuna, Asafa