Bava batra 155b בבא בתרא

proto přišli a řekli mu: „Smí se prohlédnout?“ Ale řekneš-li „od dvaceti“ – kdyby jej prohlédli, co by z toho bylo? Vždyť jsme učili: Dvacetiletý, kterému nenarostly dva chlupy, ať přinesou důkaz, že je mu dvacet, a on je eunuch; nekoná chalicu ani levirátní sňatek!

Nebylo k tomu řečeno: Řekl rabi Šmuel bar Rav Jicchak, řekl Rav: A to tehdy, když se u něj objevily znaky eunucha? Řekl Rava: Je to i přesné, neboť se učí: „a on je eunuch“. Vyvoď z toho.

A když se u něj neobjevily znaky eunucha – do kdy [se čeká]? Učil rabi Chija: Do většiny jeho let. Když [takový] přišel před rabiho Chiju, byl-li hubený, řekl jim: „Ať ztloustne“; a byl-li tlustý, řekl jim: „Ať zhubne“, neboť tyto znaky se někdy dostavují kvůli hubenosti a někdy kvůli tloušťce.

Otázka se jim naskytla: Je [doba] uvnitř lhůty jako před lhůtou, nebo jako po lhůtě? Rava řekl, [že] Rav Nachman [řekl]: Uvnitř lhůty je jako před lhůtou. Rava bar Rav Šila řekl, [že] Rav Nachman [řekl]: Uvnitř lhůty je jako po lhůtě.

A to, co [uvádí] Rava, nebylo řečeno výslovně, nýbrž bylo řečeno z obecného pravidla. Neboť jistý [mladík] uvnitř lhůty šel a prodal majetek a přišel před Ravu. Řekl jim: Neučinil nic. Kdo to viděl, myslel si, že je to proto, že uvnitř lhůty je jako před lhůtou. Ale tak to není; tam na něm viděl přílišnou pošetilost, neboť propouštěl své otroky na svobodu.

Gidel bar Menašja vzkázal Ravovi: Ať nás náš mistr poučí: Děvče ve věku čtrnácti let a jednoho dne, které rozumí podstatě obchodování – jak je tomu? Vzkázal mu: Rozumí-li podstatě obchodování, její koupě je koupí a její prodej je prodejem.

Ať mu vzkáže „chlapec“! – Tak se ta událost udála. Ať mu vzkáže „děvče ve věku dvanácti let a jednoho dne“! – Tak se ta událost udála.

(A to, co [uvádí] Rava, nebylo řečeno výslovně, nýbrž bylo řečeno z obecného pravidla, neboť) jistý [mladík] mladší dvaceti let šel a prodal majetek [svého otce, jako u Gidela bar Menašji]. Přišel před Ravu. Jeho příbuzní mu řekli: „Jdi, jez datle a házej pecky do domu Ravova.“ Udělal tak. [Rava] jim řekl: Jeho prodej není prodejem.

Když mu psali listinu, kupci mu řekli: „Jdi a řekni Ravovi: Svitek Ester [stojí] zuz, mistrova listina [stojí] zuz.“ Šel a řekl mu to. [Rava] jim řekl: Jeho prodej je prodejem. Jeho příbuzní mu řekli: „Kupci ho to naučili!“ Řekl jim: Vysvětlují mu to a on rozumí. Protože mu vysvětlují a on rozumí, jistě ví; a to, že udělal tamto, byla jen přílišná drzost, která v něm byla.

Řekl Rav Huna, syn Rav Jehošuy: A co se týče svědectví, jeho svědectví je svědectvím. Řekl Mar Zutra: To jsme řekli jen o movitostech, ale o nemovitostech ne.

Řekl Rav Aši Mar Zutrovi: Čím se liší movitosti? Tím, že jeho prodej je prodejem? Pokud je tomu tak, [podle] toho, co jsme učili: Malé děti – jejich koupě je koupí a jejich prodej je prodejem u movitostí, je i jejich svědectví svědectvím? Řekl mu: Tam potřebuji „Oba muži … se postaví“ (Dt 19,17), a [ti] tu nejsou.

Řekl Amemar: A jeho dar je darem. Řekl Rav Aši Amemarovi: Nyní – když u prodeje, kdy dostává peníze, říkáš, že ne, protože snad prodá lacino, tím spíše u daru, kdy nedostane vůbec nic! Řekl mu: