Bava batra 3a בבא בתרא

abych se před tebou skryl.

Jiná verze, jak to někteří podávají: Předpokládali [nejprve]: Co znamená „mechica“? Rozdělení, jak je psáno: „A polovina obce byla…“ (Nu 31,43). A jakmile chtěli, staví zeď proti jejich vůli; z toho plyne, že škoda způsobená pohledem se považuje za škodu.

Ale řekni: Co znamená „mechica“? Zeď, jak se učí: Přepážka vinice, která se probořila – řekne mu: Ohraď. Probořila se – řekne mu: Ohraď. Vzdal-li se toho a neohradil ji, pak [směsnou setbu] posvětil a je za ni odpovědný.

A důvodem je, že chtěli; kdyby nechtěli, nezavazují ho. Z toho plyne, že škoda způsobená pohledem se nepovažuje za škodu.

Jestliže tak, mělo stát „staví ji“, a ne „staví zeď“! – Ale co tedy, rozdělení? Pak mělo stát „kteří chtěli rozdělit“, a ne „kteří chtěli udělat přepážku“! – [Je to řečeno] tak, jak lidé říkají: Pojď, uděláme rozdělení.

A jestliže se škoda způsobená pohledem považuje za škodu, proč [Mišna] uvádí „chtěli“? I když nechtěli, [měli by stavět]! Řekl rabi Asi, řekl rabi Jochanan: Naše Mišna [mluví o dvoru], který nemá velikost nutnou k rozdělení, a [platí jen,] když chtěli.

Co nás [tím] učí? Že když [dvůr] nemá velikost nutnou k rozdělení a chtěli, dělí se? To jsme už učili: Kdy [to platí]? Když oba nechtějí; ale když oba chtějí, dělí se, i když je [dvůr] menší. – Kdybych [to znal jen] odtamtud, řekl bych, že je-li menší, [stačí] pouhá lehká ohrada; proto nás zde učí: zeď.

Ať tedy [tam] učí toto a neučí tamto! – Potřeboval [učit] závěr: A svaté spisy se nedělí, i když oba chtějí.

(Jiná verze: A když chtěli, co z toho? Ať od toho ustoupí! Řekl Rav Asi, řekl rabi Jochanan: [Jde o případ,] kdy se zavázali úkonem kinjan atd.

Místo aby nás učil [případ], kdy [dvůr] nemá velikost nutnou k rozdělení a [jen] když chtěli, ať nás učí [případ], kdy má velikost nutnou k rozdělení, a [to] i když nechtěli! – Kdyby nás učil [případ], kdy má velikost nutnou k rozdělení, i když nechtěli, řekl bych, že když ji nemá, [nedělí se,] ani když chtěli. Proto nás [to] učí.

A můžeš to vůbec tak říci? Vždyť závěr učí: Kdy? Když oba nechtějí; ale když oba chtějí, dělí se. Není to snad [rozdělení] zdí? – Ne, pouhou lehkou ohradou.

Ať učí toto a neučí tamto! – Potřeboval [učit] závěr: A svaté spisy se nedělí, i když oba chtějí.)

Jak jsi vyložil naši Mišnu? [Že mluví o dvoru,] který nemá velikost nutnou k rozdělení. Jestliže nemá velikost nutnou k rozdělení, co z toho, že chtěli? Ať od toho ustoupí! Řekl rabi Asi, řekl rabi Jochanan: [Jde o případ,] kdy se zavázali úkonem kinjan.

A když se zavázali kinjanem, co z toho? To je přece jen kinjan na pouhá slova! – [Jde o případ,] kdy se zavázali kinjanem na [jednotlivé] strany [dvora]. Rav Aši řekl: Například když tento vstoupil do svého [dílu] a nabyl ho držbou (chazaka) a onen vstoupil do svého a nabyl ho držbou.

„V místě, kde je zvykem stavět…“ atd.: Gevil jsou neotesané kameny; gazit jsou otesané kameny, jak je psáno: „To vše byly drahé kameny podle míry tesaných kamenů“ (1Kr 7,9); kefisin jsou poloviční kameny; levenim jsou cihly.

Raba, syn Ravy, řekl Rav Ašimu: Odkud [víme], že gevil jsou neotesané kameny a ta dlaň navíc je na vyčnívající okraje? Možná je to poloviční [kámen] gazit a ta dlaň navíc je na spáry mezi vrstvami,

tak jak říkáme: kefisin jsou poloviční kameny, levenim cihly, a ta dlaň navíc je na spáry mezi vrstvami?

Řekl mu: A podle tvého [názoru] – odkud máme, že kefisin jsou poloviční kameny? Nýbrž to známe z tradice; i to, že gevil jsou neotesané kameny, známe z tradice.

Někteří říkají: Rav Acha, syn Rav Avji, řekl Rav Ašimu: Odkud [víme], že kefisin jsou poloviční kameny a ta dlaň navíc je na spáry mezi vrstvami? Možná co jsou kefisin? Neotesané kameny, a ta dlaň navíc je na vyčnívající okraje, tak jak říkáme: gevil jsou neotesané kameny, gazit otesané kameny, a ta dlaň navíc je na vyčnívající okraje?

Řekl mu: A podle tvého – odkud máme, že gevil jsou neotesané kameny? Nýbrž to známe z tradice; i zde to známe z tradice.

Abaje řekl: Z toho plyne, že každá spára mezi vrstvami [zabírá] dlaň. To platí o [maltě z] hlíny, ale u hrubé malty (richsa) je třeba víc. A někteří říkají: To platí o hrubé maltě, ale u hlíny není třeba tolik.

Znamená to, že u tesaného kamene na každé čtyři amy výšky [zeď] stojí, je-li široká pět [dlaní], a není-li, nestojí? Vždyť ama terakesin [mezi Svatyní a Velesvatyní] byla vysoká třicet amot a široká byla jen šest dlaní, a stála! – Protože tam byla dlaň navíc, stála.

A proč ve Druhém chrámu neudělali ama terakesin? – Při [výšce] třiceti [amot] stála, výš by nestála.

A odkud máme, že [Druhý chrám] byl vyšší? Neboť je psáno: „Větší bude sláva tohoto posledního domu než prvního“ (Ag 2,9). Rav a Šmuel – a někteří říkají rabi Jochanan a rabi Elazar: jeden řekl: stavbou, a druhý řekl: