Bava batra 78b בבא בתרא

mluví o jiné věci.

Řekl Ravina Ravu Ašimu: Pojď a slyš: Prodal vůz – neprodal mezky. A Rav Tachlifa ze Západu učil před rabim Abahuem: Prodal vůz – prodal mezky. A [ten] mu řekl: Vždyť my jsme se učili: neprodal! A [on] mu řekl: Mám to vyškrtnout? A řekl mu: Ne, vylož svou baraitu tak, že jde o [mezky] k němu připřažené.

Z toho plyne, že mišna [mluví o mezcích], kteří k němu nejsou připřaženi. A protože začátek [mluví o případu], kdy [věci] na něm nejsou, i závěr [mluví o případu], kdy na něm nejsou.

Naopak, řekni [z předchozí mišny] začátek: Neprodal však ani otroky, ani náklad [antiki]; a řekli jsme: Co je antiki? Řekl Rav Papa: Zboží, které je v ní. A protože začátek [mluví o případu], kdy jsou [věci] v ní, i závěr [mluví o případu], kdy jsou na něm. Nýbrž [tannaita] učí jednotlivé případy, každý zvlášť.

[Mnemotechnická pomůcka: ZGM NSN.] Řekl Abaje: Rabi Eliezer, Raban Šimon ben Gamliel, rabi Meir, rabi Natan, Sumchos a Nachum Médský – ti všichni se domnívají, že když člověk prodává nějakou věc, prodává ji i se vším jejím příslušenstvím.

Rabi Eliezer – jak jsme se učili: Rabi Eliezer říká: Kdo prodává lis na olivy, prodal [i] trám. Raban Šimon ben Gamliel – jak jsme se učili: Raban Šimon ben Gamliel říká: Kdo prodává město, prodal [i] santera. Rabi Meir – jak se učí: Rabi Meir říká: Prodal vinici – prodal [i] vybavení vinice. Rabi Natan a Sumchos – [o člunech] bejcit a dugit. Nachum Médský – to, co jsme řekli.

„Rabi Jehuda říká: Někdy je prodána atd.“ Čím se liší „tohoto svého osla“ a čím se liší „je to ten tvůj osel?“

Řekl Rava: [Kdo řekne] „tohoto svého osla“, ví, že je to jeho osel, a „tohoto“ mu řekl kvůli výstroji. [Kdo řekne] „je to ten tvůj osel?“, neví, že je to jeho osel, a takto mu řekl: Je to tvůj osel, abys mi ho prodal?

MIŠNA: Kdo prodává osla, prodal [i] hříbě. Prodal krávu – neprodal její tele. Prodal hnojiště – prodal jeho hnůj. Prodal cisternu – prodal její vodu. Prodal úl – prodal včely. Prodal holubník – prodal holuby.

GEMARA: Jak to vypadá? Jestliže mu řekl: Ji i její mládě – pak i krávu a její mládě. Jestliže mu neřekl: Ji i její mládě – pak ani osla ne.

Řekl Rav Papa: [Jde o případ], kdy mu řekl: Prodávám ti kojící oslici a kojící krávu. U krávy lze říci, že ji chce kvůli mléku; ale u oslice – co mu tím říká? Z toho plyne, že mu říká: ji i její mládě. A proč se [hříbě] nazývá sajach? Protože chodí za krásnou řečí [sicha].

Řekl rabi Šmuel bar Nachman, řekl rabi Jochanan: Co znamená, co je psáno: „Proto říkají ti, kdo vládnou…“ (Nu 21,27)?

„Ti, kdo vládnou“ – to jsou ti, kdo vládnou svému [zlému] sklonu. „Pojďte do Chešbonu“ – pojďte a spočítejme účet [chešbon] světa: ztrátu [způsobenou] přikázáním proti jeho odměně a zisk z přestupku proti ztrátě, již způsobí.

„Ať je vystavěno a upevněno“ – jestliže tak činíš, budeš vystavěn na tomto světě a upevněn pro budoucí svět. „Město Sichonovo“ – jestliže se člověk učiní jako toto hříbě [ajir], které chodí za krásnou řečí [sicha], co je psáno potom? „Neboť oheň vyšel z Chešbonu…“ (Nu 21,28) – vyjde oheň od těch, kdo počítají [účet], a pozře ty, kdo nepočítají.

„a plamen z města Sichonova“ – z města spravedlivých, kteří se nazývají sichin. „Pozřel Ar Moábský“ – to je ten, kdo jde za svým sklonem jako toto hříbě, které chodí za krásnou řečí. „Pány výšin Arnonu“ – to jsou zpupní, neboť řekl mistr: Každý člověk, v němž je zpupnost, padá do gehenny.

„A naše střely [nirám]: zahynul Chešbon“ (Nu 21,30) – řekl svévolník: Není [žádného] Vznešeného [ram]. „Zahynul Chešbon“ – zahynul účet světa. „Až po Divon“ – řekl Svatý, budiž požehnán: Počkej, až přijde soud [din]. „A zpustošili jsme